Hmyz je známý jako zdroj kvalitních bílkovin, a proto je více či méně významnou součástí jídelníčku obyvatel ve více než stovce států světa. Jeho nutriční hodnota ovšem není stále stejná, závisí na mnoha faktorech včetně druhu, složení potravy či pohlaví konkrétního jedince. Znalost faktorů, které nutriční složení hmyzu ovlivňují, je tedy jedním z klíčových předpokladů pro úspěšnou optimalizaci technologie chovu hmyzu za účelem následného zpracování pro potravinářský či krmivářský průmysl.
Tým odborníků Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze popsal vliv vývojové fáze hmyzu na kvantitu a kvalitu obsažených základních živin. Modelovými druhy pro tento pokus byli švábi Blaberus craniifer a červi potemníka brazilského (Zophobas morio). Mezi larvami potemníka sklizenými ve věku 60, 90 a 120 dní nebyl nalezen významný rozdíl v obsahu základních živin ani kvalitě bílkovin (vyjádřené indexy esenciálních aminokyselin). Naopak u švábů B. craniifer obsahovali dospělí jedinci významně větší množství bílkovin a méně tuku než nymfy stejného druhu. Na základě výpočtů indexů aterogenicity (rizikové ukládání tukových látek) a trombogenecity (schopnost způsobit vznik trombózy) bylo zjištěno, že kvalita tuku se u švábů s věkem zvyšovala, zatímco u moučných červů se naopak snižovala.
Výsledky této práce tak potvrdily, že aktuální fáze vývoje hmyzu výrazně ovlivňuje jeho nutriční hodnotu, přičemž rozdíly mezi jednotlivými larválními stádii nejsou tak velké jako rozdíly mezi juvenilním a dospělým hmyzem. Získané poznatky jsou cenné nejen pro vědeckou komunitu zabývající se nutriční jakostí potravin, ale i pro chovatele jedlého hmyzu. Ti mohou načasováním doby sklizně hmyzu v určitém vývojovém stádiu produkovat jedlý hmyz požadovaných nutričních parametrů dle přání zpracovatele či spotřebitele.
Zdroj: https://potravinarskypavilon.cz/
Podobné články
Projekt Lesodiverzita vznikl na Katedře ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské na České zemědělské univerzitě v Praze a jak název napovídá, ubírá se především směrem k lesu a k jeho rozmanitosti. Konkrétně se cílí na biotopové stromy, které lze zanášet
Měl umřít, ale žije. Zachránil ho překladač. Parazita, který vyzrál na genetickou chybu, objevili čeští vědci v ploštici z Českého ráje. O jejich překvapivý nález ihned projevili zájem lékaři i zahraniční investoři, protože by mohl pomoci s léčbou některých vrozených
