Taková cena byla poměrně vysoká. Mírně zvýšenou investicí do pohyblivého stojanu bylo možné získat během slunečného dne až o 40 procent víc elektrické energie v porovnání se stejnými fotovoltaickými panely instalovanými na pevném stojanu.
Během posledních deseti let cena kvalitních fotovoltaických panelů klesla na cca 0,3 eura za 1 Wp instalovaného výkonu. To vedlo k tomu, že hlavně ve střední Evropě bylo výhodnější instalovat větší počet fotovoltaických panelů na pevných stojanech a více tak využít plochu elektrárny, protože plocha pozemku je hlavně v rozvinutých zemích drahá. Ve vyšších zeměpisných šířkách totiž sklon rotační osy způsobuje, že si jednotlivé stojany navzájem stíní a je třeba je umístit dále od sebe. Tím se snižuje využití plochy fotovoltaické elektrárny. Význam pohyblivých stojanů se sledovači Slunce se tak na čas snížil, ale nezanikl. Naopak, v současné době prožívají pohyblivé stojany renesanci. Roste jejich význam pro instalace malých fotovoltaických systémů nebo pro velké fotovoltaické elektrárny například v pouštních nebo málo zalidněných oblastech, kde je cena pozemku nízká a počet slunečných dnů vysoký.
Efekt stínění je minimalizován v případě vodorovné instalace rotační osy. Instalace s vodorovnou rotační osou je nejefektivnější v oblastech s nízkou zeměpisnou šířkou, kde umožňuje celoroční navýšení vyrobené elektrické energie až o 35 procent. Ve střední Evropě na 50° severní šířky tato konstrukce umožňuje celoroční navýšení vyrobené elektrické energie o cca 10 %, což už je pro investory zajímavé.
V současné době probíhá v souvislosti se zvyšováním cen energií nový solární boom hlavně ve střední Evropě. Malé fotovoltaické systémy se instalují nejvíce na střechy se sklonem k jihu či na jižní fasády obytných domů. Tam jsou vhodné konstrukce s pevnými fotovoltaickými panely. Ale na volných prostranstvích nebo na vodorovných střechách se dají použít fotovoltaické systémy s vodorovnou pohyblivou osou.
prof. Vladislav Poulek / prof. Martin Libra
Podobné články
V případě napadení se termití dělníci na sklonku života obětují a odstartují explozivní chemickou reakci. Jejím výsledkem je toxická tekutina, která znehybní a otráví protivníka. Tento obranný mechanismus termitů v podobě enzymu a jeho vlastnosti zkoumali vědci z Ústavu organické
Prestižní ocenění E.ON Energy Globe získala rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Ocenění spolu s patronkou projektu Jitkou Čvančarovou převzal Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci v roce 2015 založila. Na úspěšnosti projektu má
