Celosvětově se ČZU z dvou a půl tisíce hodnocených škol umístila mezi 801. a 900. místem. Tento prestižní žebříček hodnotil zhruba 2500 univerzit, přičemž na světě je více než 30 000 vysokých škol.
Z českých univerzit se na prvních třech místech ocitly Karlova univerzita (301.–400.), Masarykova univerzita (401.–500.) a Univerzita Palackého v Olomouci (701.–800.). Celkem se v první tisícovce univerzit umístilo osm českých vysokých škol.
ČZU se ve zmíněném žebříčku poprvé objevila v roce 2018, kdy se v ČR umístila na sdíleném pátém místě a celosvětově na 901.–1000. místě. Posun výše v pořadí během pěti let dokazuje rostoucí kvalitu výzkumu na této univerzitě.
Kromě absolvujících či zaměstnaných nositelů Nobelovy ceny nebo Fieldsovy medaile jsou pro hodnocení v Šanghajském žebříčku klíčovými publikace v časopisech Nature a Science. Dále se hodnotí počet vysoce citovaných autorů/autorek, počet článků indexovaných v databázi Web of Science a publikační výkonnost na osobu afiliovanou k hodnocené univerzitě.
Podobné články
Projekt Lesodiverzita vznikl na Katedře ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské na České zemědělské univerzitě v Praze a jak název napovídá, ubírá se především směrem k lesu a k jeho rozmanitosti. Konkrétně se cílí na biotopové stromy, které lze zanášet
Téměř každý den je oslavou důležitých milníků lidstva. Světový den mokřadů připadající na 2. února by však mezi oslavami neměl zapadnout. Mokřady v přírodě a krajině plní řadu nezastupitelných funkcí, ale také se přímo podílejí na obživě lidstva. Například rýže,
