Zlatou medaili si letos odnáší Rodinná farma Michlovka, Farma Petra Horčíka, Statek Kollertových a Farma Petra Křižánka. Stříbrnou medailí organizátoři ocenili pěstitele černého bezu, zemědělce z Farmy Křížov.
Účastníci z řad akademické obce, veřejnosti, zákonodárců, umělců i sportovců si kromě vyhlášení výsledků programu Pestrá krajina za rok 2022 také vyslechli odborné příspěvky na tato témata: Voda, krajina a udržitelnost • Ambice Společné zemědělské politiky EU versus reálný dopad jejího nastavení na krajinu • Myslivecké hospodaření a jeho vliv na pestrost krajiny. Odpoledne pokračovala panelová diskuse za účasti oceněných sedláků.
I v letošním roce se sešla zajímavá sestava farem, které mají často diametrálně odlišné přístupy jak k zemědělství, tak k tomu, co přesně pro krajinu ve svém okolí dělají. Pro účastníky konference je to zároveň příležitost získat inspiraci k vlastnímu hospodaření.
Program Pestrá krajina vyhlásila Asociace soukromého zemědělství ČR poprvé v roce 2018 jako komplexní program péče o půdu, vodu a krajinu. Vycházela přitom z potřeby poukázat na to, jak sedláci na rodinných farmách přemýšlejí o konceptu svého hospodaření.
„Cílem je ukázat dobré příklady z praxe a inspirovat ostatní. Zároveň také poskytnout ocenění či další podporu sedlákům, kteří hospodaří citlivě s ohledem na krajinu a své okolí a svými aktivitami přímo či nepřímo přispívají ke kvalitě života na vsi,“ přibližuje filozofii Pestré krajiny Kateřina Pixová, proděkanka Fakulty životního prostředí ČZU a členka hodnotitelské komise programu Pestrá krajina, a dodává: „Zásadní problém naší krajiny vidím ve velkoplošném intenzivním hospodaření obřích podniků bez znalostí a respektu k lokálním přírodním, ale i historickým či společenským vztahům. Tento přístup je pouhým průmyslem, který využívá zdroje, ale nevrací nic zpět krajině, přírodě a ani společnosti jako takové. Sedláci zapojení do programu Pestrá krajina naštěstí jasně ukazují, že je možné fungovat mnohem lépe.“
Záměrem iniciátorů programu Pestrá krajina je upozornit na skutečnost, že přes nelehké byrokratické překážky sedláci neváhají na svých farmách a v jejich okolí realizovat pestré osevní postupy, vysévat biopásy, budovat drobné vodní nádrže, obnovovat či vysazovat nové sady, remízky či aleje, nakládat šetrně s půdou. Zkrátka uvádět do života opatření prospěšná pro krajinu, životní prostředí a celou společnost.
Lenka Prokopová / zdroj: FŽP
Foto: Petr Zmek
Podobné články
Možná bude někomu tento titulek znít divně. Onen údiv je však vyjádřen v samotné otázce – zda je možné, či zda není možné dělat vědu jinak, než tomu bylo po předchozí staletí.
Johana Rondevaldová je s Fakultou tropického zemědělství spjata již od svých bakalářských studií. Zaměřuje se na využití méně známých rostlinných druhů, které mohou významně přispět k řešení podvýživy a chronických onemocnění. Více se dozvíte v rozhovoru, který nabízí zajímavý pohled