Svátek má

Zbyněk
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

Pase se jelen tam, kde vlk loví? Výzkumný projekt zkoumá vliv vlků na horský ekosystém Šumavy/Bavorského lesa

Jak se chovají jelen evropský, srnec obecný a prase divoké žijící v oblasti, kde se pohybují vlci? Vyhýbá se zvěř místům, kde je vysoké riziko, že se stane kořistí? A jak to v konečném důsledku ovlivňuje vegetaci, a tím i obnovu lesa? Tyto otázky zkoumá tříletý výzkumný projekt České zemědělské univerzity v Praze a správ národních parků Šumava a Bavorský les spolufinancovaný z prostředků Evropské unie z programu Interreg Bavorsko – Česko 2021–2027.

„Úspěšný návrat vlků do Česka a Bavorska v posledních letech máme poměrně dobře zdokumentovaný,“ říká hlavní řešitel projektu Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. „Postrádáme ale vědecká data o ekologickém vlivu vlků na přírodu, která je dnes pod silným tlakem vysokých stavů populací srnce obecného a jelena evropského.“

Cílem výzkumného projektu je tuto situaci napravit. Aby bylo možné získat údaje o vztahu vlků a jejich kořisti, je třeba nejprve zjistit, kde se tito živočichové vyskytují. K tomu se používá několik metod. Kromě monitoringu za pomoci fotopastí a monitoringu pobytových známek byli v Národním parku Šumava v minulosti opatřeni čtyři vlci GPS obojky. Nyní, již v rámci projektu, se v Národním parku Šumava podařilo obojkovat další tři vlky. Tyto aktivity budou jako součást projektu pokračovat i v dalších letech. „Díky tomu je možné pochopit teritoriální vztahy vlků, ale také najít vlčí kořisti a podrobně analyzovat pohyb označených jedinců,“ vysvětluje Aleš Vorel. Kromě toho se k určení příbuzenských vztahů a složení potravy sbírají a analyzují vzorky trusu. I tyto genetické metody jsou významným pomocníkem ve studiu populace vlků a rozkrývají vztahy mezi smečkami vlků.

Fotopasti zase pomáhají vyvodit závěry o populační hustotě a prostorovém rozmístění spárkaté zvěře. „Výsledky porovnáváme s údaji z předchozích let a můžeme tak zjistit, zda návrat vlků přispívá ke snižování populace jelení zvěře,“ informuje Tomáš Peterka, odborný garant projektu ze Správy Národního parku Šumava. Opatřeni obojky budou kromě vlků i jedinci jelena evropského. „O jelenech v této oblasti máme k dispozici GPS data z posledních dvaceti let. Můžeme tedy i pomocí této metody vyvodit závěry o případných změnách v chování jelenů v důsledku návratu vrcholového predátora.“ Nejzajímavější otázkou je, zda se jeleni vyskytují především v oblastech, kde najdou kvalitní potravu, nebo zda jsou kvůli návratu vlků opatrnější. „Poslední výsledky hovoří o tom, že na Šumavě vlci nyní trvale žijí v šesti teritoriích. Populace tohoto vrcholového predátora na Šumavě postupně stále roste,“ vysvětluje Jan Mokrý ze zoologického oddělení Správy Národního parku Šumava.

Ve třetím kroku budeme v rámci projektu zkoumat obnovu lesa na Šumavě. I zde projektoví partneři čerpají z dlouhodobé datové řady a zjišťují možný vliv návratu vlka na obnovu lesa.

Pro oba národní parky je velmi důležité získat aktuální údaje o celé potravní pyramidě, které poslouží jako základ pro společnou managementovou strategii v největším souvislém lesním chráněném území ve střední Evropě.

Foto: Správa NP Šumava

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content