„Úspěšný návrat vlků do Česka a Bavorska v posledních letech máme poměrně dobře zdokumentovaný,“ říká hlavní řešitel projektu Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. „Postrádáme ale vědecká data o ekologickém vlivu vlků na přírodu, která je dnes pod silným tlakem vysokých stavů populací srnce obecného a jelena evropského.“
Cílem výzkumného projektu je tuto situaci napravit. Aby bylo možné získat údaje o vztahu vlků a jejich kořisti, je třeba nejprve zjistit, kde se tito živočichové vyskytují. K tomu se používá několik metod. Kromě monitoringu za pomoci fotopastí a monitoringu pobytových známek byli v Národním parku Šumava v minulosti opatřeni čtyři vlci GPS obojky. Nyní, již v rámci projektu, se v Národním parku Šumava podařilo obojkovat další tři vlky. Tyto aktivity budou jako součást projektu pokračovat i v dalších letech. „Díky tomu je možné pochopit teritoriální vztahy vlků, ale také najít vlčí kořisti a podrobně analyzovat pohyb označených jedinců,“ vysvětluje Aleš Vorel. Kromě toho se k určení příbuzenských vztahů a složení potravy sbírají a analyzují vzorky trusu. I tyto genetické metody jsou významným pomocníkem ve studiu populace vlků a rozkrývají vztahy mezi smečkami vlků.
Fotopasti zase pomáhají vyvodit závěry o populační hustotě a prostorovém rozmístění spárkaté zvěře. „Výsledky porovnáváme s údaji z předchozích let a můžeme tak zjistit, zda návrat vlků přispívá ke snižování populace jelení zvěře,“ informuje Tomáš Peterka, odborný garant projektu ze Správy Národního parku Šumava. Opatřeni obojky budou kromě vlků i jedinci jelena evropského. „O jelenech v této oblasti máme k dispozici GPS data z posledních dvaceti let. Můžeme tedy i pomocí této metody vyvodit závěry o případných změnách v chování jelenů v důsledku návratu vrcholového predátora.“ Nejzajímavější otázkou je, zda se jeleni vyskytují především v oblastech, kde najdou kvalitní potravu, nebo zda jsou kvůli návratu vlků opatrnější. „Poslední výsledky hovoří o tom, že na Šumavě vlci nyní trvale žijí v šesti teritoriích. Populace tohoto vrcholového predátora na Šumavě postupně stále roste,“ vysvětluje Jan Mokrý ze zoologického oddělení Správy Národního parku Šumava.
Ve třetím kroku budeme v rámci projektu zkoumat obnovu lesa na Šumavě. I zde projektoví partneři čerpají z dlouhodobé datové řady a zjišťují možný vliv návratu vlka na obnovu lesa.
Pro oba národní parky je velmi důležité získat aktuální údaje o celé potravní pyramidě, které poslouží jako základ pro společnou managementovou strategii v největším souvislém lesním chráněném území ve střední Evropě.
Foto: Správa NP Šumava
Podobné články
Fakulta tropického zemědělství ČZU v Praze se stala partnerem nového výzkumného projektu SmartSheep, který získal podporu v rámci programu NAZV – ZEMĚ II. Zaměřuje se na vědecké hodnocení účinnosti opatření určených k ochraně hospodářských zvířat před útoky velkých šelem, především
Výlet na Okoř a do obce Zájezd připravilo Welcome Centre pro zahraniční akademiky, kteří o prázdninách zůstávají v Praze. Pro ně i pro jejich rodiny to byla příležitost strávit jednu červencovou sobotu ve společnosti kolegů a odnést si nezapomenutelné zážitky
