Současná velikost jeho populace je odhadovaná na pouhých 100–130 hnízdících párů, které jsou po republice rozmístěny ostrůvkovitě. Jedním z hlavních důvodů je intenzifikace zemědělství, s čímž úzce souvisí pokles diverzity (mozaikovitosti) krajiny a zvýšená spotřeba chemických preparátů. Dalším faktorem, který se přímo podílí na zvyšující se mortalitě jedinců, jsou antropogenní pasti, tzv. technické pasti (různé nádrže, roury, dutiny apod.). Riziko představují i duté betonové sloupy elektrického napětí nebo komíny nezajištěné proti vniknutí. Sýčkové tyto dutiny přirozeně prozkoumávají, nemohou se z nich však již dostat ven a často v nich hynou.
Ještě před samotným zahájením záchranného programu pro sýčka obecného pod taktovkou AOPK ČR (2020) započala na Plzeňsku v roce 2017 snaha o zvrácení nepříznivého poklesu populace sýčka obecného spuštěním projektu „Repatriace sýčka obecného v Plzeňském kraji“. Nositelem se stala Základní organizace ČSOP Spálené Poříčí ve spolupráci s Plzeňským krajem a Zoologickou a Botanickou zahradou města Plzně. Koncept repatriace je postaven na výběru vhodné lokality, kde se instalují tzv. chovné / rozletové voliéry (povětšinou na půdách stodol či jiných objektů), do kterých se umisťují vždy jednotlivě nepříbuzné rodičovské páry pocházející z chovu v lidské péči. Po vyhnízdění rodičovského páru se celá rodina ponechává ve voliéře, dokud nejsou mláďata plně vzletná, a několik dní před samotným vypuštěním této rodiny (± 5 dnů) jsou všichni jedinci označeni radiovými vysílačkami (baťůžky).
V loňském roce se stala součástí projektu i katedra etologie a zájmových chovů prostřednictvím Tomáše Bušiny a Marka Kouby. Hlavním cílem bylo provést vůbec první intenzivní radiotelemetrický monitoring všech vypouštěných jedinců, jenž by poskytl informace o jejich disperzním chování a úspěšnosti přežívání. Monitoring probíhal jak přes den, tak především v nočních hodinách. Podařilo se získat data od čtyř párů, z nichž dva úspěšně vyvedly své potomstvo, celkem tedy od 14 jedinců. Přes náročnost sběru jsou tato telemetrická data velmi důležitá, jelikož umožňují přesnější evaluaci úspěšnosti vypouštění. Jsou ale také nezbytná pro další efektivní plánování repatriačního programu a zvyšování jeho účinnosti. Proto katedra etologie a zájmových chovů plánuje pokračovat ve spolupráci na tomto projektu a její členové se společně se studenty chystají na další „sýčkování“ v létě 2021.
Tomáš Bušina
(businat@af.czu.cz)
Podobné články
Ve spolupráci s Fakultou lesnickou a dřevařskou České zemědělské univerzity v Praze, Odborem přípravy území a rekultivací Severočeských dolů, a. s., a společností ČEZ Energetické produkty, s. r. o., proběhla v lokalitě Libouš výsadba lesních dřevin s využitím nově vyvinutých
Degradace zemědělské půdy představuje jeden z hlavních environmentálních, agronomických a ekonomických problémů, jimž Česká republika a s ní i celý svět v současnosti čelí. Vedoucí katedry ekonomiky a nově zvolený děkan Provozně ekonomické fakulty ČZU profesor Lukáš Čechura, který se
