Svátek má

Alois
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

„Osobní kontakt je i v mezinárodních vztazích to nejdůležitější,“ myslí si Lukáš Pospíšil. Proto lidé z jeho týmu neustále někam cestují

Oddělení mezinárodních vztahů České zemědělské univerzity je pomyslnou branou do světa s obousměrným provozem. Jejich hlavní starostí jsou „mobility“ – výjezdy studentů a zaměstnanců do zahraničí a příjezdy zahraničních studentů a akademiků na univerzitu. Děje se tak zejména v rámci projektů Erasmus+. Tým lidí, kteří sami rádi cestují a dovedou naslouchat a pomáhat cizincům v nesnázích, řídí Lukáš Pospíšil.

Loňský rok byl opět nakloněn cestování. Zaznamenali jste to na počtu mobilit?

Ano, a u výjezdů zaměstnanců jsme se dostali na čísla před covidem. Každý chtěl dohnat cesty, které v době pandemie zameškal. Pro naše oddělení to mělo provozní důsledky a musel jsem posílit tu část, která spravuje zaměstnanecké výjezdy. Jsme samozřejmě rádi, velké množství výjezdů nám pomáhá plnit ukazatele a využívat přidělený rozpočet. Ale poprvé jsme se dostali do situace, kdy máme na výjezdy méně financí, než jaký je o ně zájem.

Letos dochází ke změnám v systému výjezdů v rámci Erasmu. Co je tedy jinak?

Souvisí to s omezenými prostředky na zaměstnanecké výjezdy a také s tím, že ze strany vedení fakult přirozeně vnímáme jako prioritu podporu studentských mobilit. Pokud se nám tedy nebudou dostávat prostředky, což reálně hrozí, budeme podporovat studentské výjezdy na úkor zaměstnanců.

Ještě počátkem roku 2022 jsme měli k dispozici finance, které nebyly využity kvůli covidovým omezením. Kdo chtěl vyjet na zaměstnaneckou mobilitu, tak mohl. Od poloviny loňského roku už to není pravda, za první pololetí jsme vyčerpali všechny rezervy. Prostředky pro výzvu na rok 2022 byly nižší, než jsme očekávali, a museli jsme přistoupit k novému systému výběrových řízení. Zaprvé jsme délku výjezdů zaměstnanců omezili jen na několik dní. Další omezení dříve velmi flexibilního přístupu spočívá v tom, že se všichni zájemci musí hlásit do výběrových řízení, která se nově vyhlašují vždy v předcházejícím čtvrtletí. Tak získáme představu, kolik jich je, můžeme plánovat rozpočet, víme, kdo, kam a na jak dlouho chce jet.

O jaký typ výjezdů je největší zájem?

V rámci Erasmu mohou zaměstnanci vyjet do zahraničí za účelem výuky nebo na školení. Na ČZU jsou populární výjezdy na školení, tzv. staff training. My bychom chtěli ručičku vychýlit na druhou stranu a podpořit výjezdy za výukou, tzv. staff teaching, i když chápeme, že je to složitější. Musíte se se zahraniční akademickou institucí domluvit na tématu přednášek a na zapojení do výuky, semestr často probíhá ve stejném čase jako zde na ČZU, takže to má svá specifika. Přesto bychom rádi motivovali naše vyučující, aby staff teaching mobility využívali. A aby zároveň uvažovali o zapojení zahraničních partnerů, svých známých a dalších lidí, které potkávají na konferencích, při výzkumu apod., a zvali je na letní školy a do výuky na ČZU.

Před časem jsme mluvili o tom, že je peněz hodně a platí „Kdo chcete, vyjeďte!“ Bylo to zřejmě i tím, že program Erasmus má mít pro období 2021–2027 dvojnásobný rozpočet. Změnilo se to?

Vysoký rozpočet byl příslibem, že v Erasmu budou pokračovat zlaté časy. Výsledek bruselské politiky je ale takový, že významná část peněz navýšeného rozpočtu jde do dobrovolnictví a výrazně stoupl rozpočet v aktivitách KA-2, což jsou větší kooperační projekty a jejich hlavní výkladní skříní jsou tzv. Evropské univerzity, kam bylo převedeno velké množství financí. I my se v konsorciu „LIFE: Euroleague for Life Sciences“ snažíme tyto prostředky využít a v lednu 2023 ČZU podala projektovou žádost ve výzvě tzv. Evropských univerzit společně s dalšími šesti evropskými partnery. Klasický vysokoškolský Erasmus je ale Popelkou, protože v Bruselu zřejmě měli pocit, že v této oblasti všechno funguje, jak má, a peněz je dostatek. V některých zemích opravdu všechny finance neutratili, ale Česko patří k těm, kteří Erasmus využívají ve vysoké míře. K navýšení zkrátka nedošlo, naopak se dostupný rozpočet pro vysokoškolské instituce v roce 2022 snížil. Výsledkem je zkrácení studentských mobilit na jeden semestr a omezení počtu i délky mobilit zaměstnaneckých. Doufáme nyní v lepší zprávy v podaném projektu výzvy 2023.

Jakou pozici má ČZU v rámci České republiky, pokud jde o výjezdy na Erasmus?  

V rámci naší skupiny univerzit jsme na tom velmi dobře. Když se podíváme na hodnocení a na rozpočtové určení od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jsme na tom společně s Vysokou školou ekonomickou vůbec nejlépe. I u nás nejvíc vyjíždějí studenti Provozně ekonomické fakulty. Pak jsou fakulty, kde je výjezdů poskrovnu, například Fakulta životního prostředí, Technika nebo Fakulta tropického zemědělství. Budeme se snažit, aby i tam byl o Erasmus větší zájem.

Kromě Evropy se cestuje do třetích zemí, a to díky programu Erasmus+ International Credit Mobility (nyní KA171). Jak ho univerzita využívá a kam lidé nejvíc míří?

V oblasti mezinárodní kreditové mobility KA 171 se nám daří, jsme jednou z nejúspěšnějších univerzit v získávání prostředků v republice. V tuto chvíli spravujeme grant pro téměř tři desítky zemí. Tento program byl na ČZU dříve omezen na několik destinací. Teprve výzva na rok 2022, v níž byla ČZU čtvrtá nejúspěšnější v ČR, umožňuje výjezdy od Afriky přes Asii, některé země východního partnerství až po takové země, jako je Sýrie. Výběrová řízení probíhají na úrovni fakult, proto zájemce odkáži na fakultní oddělení mezinárodních vztahů.

O které země je největší zájem?

V Evropě jsou jednoznačně nejpopulárnější Portugalsko, Španělsko, Itálie a Německo. Pokud jde o mezinárodní kreditovou mobilitu, velký zájem je o výjezdy do Spojených států, Kanady nebo do Latinské Ameriky. Tam je však dostupný rozpočet daný EU v rámci KA171 omezený a my jsme doposud nebyli úspěšní ani v USA, ani v Latinské Americe.

V březnu letošního roku se zástupci ČZU zúčastnili velké mezinárodní konference v Bangkoku. O co šlo?

Konferenci pořádala organizace APAIE (Asia-Pacific Association for International Education) a díky sponzoringu Domu zahraniční spolupráce a potažmo MŠMT tam byl stánek iniciativy Study in Czechia. Do Bangkoku jelo dvanáct našich veřejných i soukromých vysokých škol, které mají na stánku svá konzultační místa ve velké hale, ve výstavní části. Nebyl to veletrh, kde bychom rekrutovali studenty, ale profesní konference, na které se sešlo kolem dvou až tří tisíc odborníků v oblasti mezinárodních vztahů.

Hlavním cílem na těchto akcích je domlouvat nová partnerství, hledat nové instituce, s nimiž budeme v daném regionu spolupracovat nebo posilovat již existující partnerství. Možná se to nezdá, ale osobní kontakt je v mezinárodních vztazích velmi důležitý. Když člověka na druhém konci světa poznáte alespoň krátce, víte, kdo se za tím telefonem nebo e-mailem skrývá. Když spolu vyměníte třeba jen pár vět nebo zajdete večer na jednu z recepcí, snáze se vám pak komunikuje i na dálku.

Jak intenzivní jsou naše kontakty s Asijsko-pacifickým regionem?  

Fakulty ČZU na konference APAIE jezdily již před covidem a jsme v tomto regionu velmi aktivní. Máme odtud mnoho studentů i tam studenty vysíláme, do regionu jezdí hodně vědců a realizujeme zde výzkumné projekty, doktorandi v těchto zemích sbírají data pro své disertace, a dokonce FTZ uzavírá dohodu o double-degree programu s Prince of Songkla University (PSU) v Thajsku. Tento program umožní studujícím celkově za dva roky studia získat magisterský diplom jak na ČZU, tak zároveň na PSU.

Studenti a zaměstnanci ČZU míří do zahraničí, ale opačným směrem je také rušno. Pro zahraniční akademiky a jejich rodiny jste zřídili Welcome centrum. Nabízíte kompletní servis od pomoci s úředními záležitostmi, lékařskou péčí či ubytováním až po organizování výletů nebo jiné zábavy.

Welcome centrum se posouvá velmi dobrým směrem. Stalo se přirozeným partnerem fakult i Odboru řízení lidských zdrojů rektorátu. Zahraničních zaměstnanců na univerzitě přibývá, což je velmi dobrý trend z hlediska internacionalizace, zvyšování celkové úrovně naší instituce a otevírání se světu. Některé katedry jsou ale stále dosti uzavřené a cizince v jejich řadách obvykle nenajdeme. Na prestižních univerzitách v rámci EU na západ od nás, ať už v Nizozemí, v Belgii nebo v některých severských zemích, je míra otevřenosti akademického světa vůči cizincům mnohem větší. Má to samozřejmě i své nevýhody. Když čtvrtinu členů katedry tvoří cizinci, nemůžete dělat porady v českém jazyce a musíte přepnout do angličtiny. Na druhé straně můžete mít v řadách katedry kolegy či kolegyně, kteří angličtinou tolik nevládnou, takže děláte porady dvě nebo jednu bilingválně. Každopádně se ale obě skupiny navzájem obohacují a nová Strategie internacionalizace si klade za cíl v delším horizontu dosáhnout na ČZU bilingválního prostředí.

Proto, než dosáhneme stavu tzv. žité internacionalizace popsaného ve Strategickém záměru, Welcome centrum pečuje i o integraci zahraničních vědců a vědkyň a jejich rodinných příslušníků do života ČZU, Prahy a celé republiky.

Co děláte pro to, abyste svůj tým udržel v pohodě?

Nebojím se přenechat kolegyním a kolegům odpovědnost za jejich vlastní agendu a nedohlížím neustále na to, co dělají. Pokud náhodou dojde k tomu, že něco není úplně ideální, není problém mi to říct. A když se náhodou něco nepovede na sto procent, jsou kolegové a kolegyně srdcaři konající svoji práci s nadšením hraničícím s posláním. Také přijímám každou jejich iniciativu posouvající ČZU dále, i když třeba vidím, že to může znamenat další zátěž i pro ostatní v rámci oddělení. Všichni ale chceme zlepšovat postavení univerzity jako takové, nedíváme se na jednotlivé fakulty, nebudujeme dílčí ze zahraničí neuchopitelné značky, prostě budujeme jméno celé ČZU. Copak víte, jaké fakulty má Sorbonna, KU Leuven nebo polytechnika v Madridu? Do budoucna bychom chtěli, aby vyučující byli čím dál více hrdí na to, že působí právě zde, a studenti se prezentovali diplomem z mezinárodně uznávané a prestižní instituce. A v zahraničí má značka ČZU již nyní velmi dobré renomé.

Rozhovor připravila: Lenka Prokopová


Lukáš Pospíšil je vedoucí Oddělení mezinárodních vztahů ČZU v Praze. Internacionalizaci vysokého školství se věnuje více než deset let. Vedle ČZU působil i v české národní agentuře Erasmus+ a je členem expertní pracovní skupiny Study in Czechia zřízené Domem zahraniční spolupráce. V roce 2021 byl zvolen členem Executive Committee organizace IROICA sdružující profesionály v oblasti mezinárodních vztahů. Do Suchdola pravidelně dojíždí z 80 km vzdáleného Beztahova na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje. Duhová vlajka v prvním patře rektorátu je umístěna právě v okně jeho kanceláře.

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content