Milovníci ptactva se tak zapojili do Mezinárodního sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census), které probíhá již od roku 1966 jako celosvětově nejstarší a nejrozsáhlejší projekt tzv. občanské vědy (citizen science). Projekt přináší jedinečné informace o tom, jak populace vodních ptáků reagují na globální klimatické změny i změny životního prostředí. Sčítání v Česku tradičně organizuje Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze jako součást mezinárodního projektu koordinovaného organizací Wetlands International.
Sčítání vodních ptáků se neobejde bez nepostradatelné pomoci dobrovolníků. Více než 400 ornitologů o víkendu sčítá vodní ptáky na více než 800 lokalitách na řekách, rybnících, přehradách i průmyslových vodách po celém našem území. „Přestože o zimujících vodních ptácích u nás již mnohé víme, je každý rok sčítání svým způsobem unikátní. To loňské nás překvapilo nebývalým množstvím severských kachen hvízdáků eurasijských nebo také velkým počtem kopřivek obecných, které jinak využívají spíše zimoviště na jih od našeho území. Letos se zdá, že budou zjištěny nižší počty severských husí a očekáváme naopak více vzácnějších druhů kachen zimujících obvykle na pobřeží Baltského moře,“ říká Zuzana Musilová, koordinátorka sčítání v Česku.
Více informací o tomto projektu a komunikaci s dobrovolníky zajišťují webové stránky www.waterbirdmonitoring.cz.
Zdroj: www.fzp.czu.cz
Podobné články
Unie botanických zahrad v České republice letos vyhlásila první Národní sbírky rostlin. A my můžeme s radostí a hrdostí oznámit, že v Botanické zahradě ČZU, kterou spravuje Fakulta tropického zemědělství, máme oficiálně vyhlášenou Národní sbírku citrusů.
Chytrým hospodařením s vodou se dá výrazně ušetřit, v případě České zemědělské univerzity třeba až deset milionů korun ročně, zjistila škola interním propočtem. Úsporná opatření jsou rozmanitá: od těch sofistikovaných, třeba rozvodů šedé vody nebo speciální cirkulární sprchy, až po
