Vaření představuje základní aspekt lidské existence, jenž je nejenom nezbytný pro naše přežití, ale také významně formuje sociální a kulturní dynamiku. Rozvoj kulinářských dovedností a sebevědomí v této oblasti roste spolu s naší food agency[1] – schopností rozhodovat a ovlivňovat co a jak konzumujeme.
Jedná se o komplexní kombinace sociálních faktorů, dovedností a zkušeností, které ve výsledku ovlivňují naše rozhodování o tom, jak se stravujeme. Například rozhodnutí mezi vyndáním pizzy z mrazáku a vytvořením vlastní pizzy z domácího těsta je ovlivněno nejen našimi kulinářskými dovednostmi, ale také časem, zkušenostmi a sociálním kontextem, jako je například možnost povečeřet s rodinou.
V době, kdy se zdravé stravování stává stále významnější částí veřejné diskuse, je užitečné se na tyto otázky zaměřit. A právě tohoto tématu se týká výzkum vědců ČZU zaměřený na revalidaci a empirickou aplikaci škály, která souhrnně měří jejich přístup ke stravování (název škály CAFPAS je akronymem anglického názvu Cooking and Food Provisioning Action Scale). Studie vytvořila index, který dokáže komplexně změřit tento potenciál u jednotlivých osob či na úrovni celé populace, a otevírá tak otázku, jak je tento potenciál rozdělen a jak ho lze zlepšit. Bylo zjištěno, že dovednosti a postoj k vaření se vyvíjejí s rostoucím věkem. Každým rokem se zlepšují dovednosti, které napomáhají lepšímu zvládání zajišťování potravin a současně zvyšují již zmíněnou food agency. Významnou roli ve vztahu k vaření hraje také pohlaví, kde je zřejmé, že se muži a ženy staví k vaření odlišně.[2] Výzkum také odhalil, že vztah mezi příjmem a schopností zajišťovat potraviny nemá lineární průběh. S rostoucím příjmem se totiž zdá, že food agency klesá, s výjimkou lidí, kteří mají nejvyšší příjem. Tato zjištění poskytují hlubší pochopení toho, jak sociální a ekonomické faktory ovlivňují stravovací návyky a vztah k jídlu.
Tento výzkum přináší cenné poznatky o vlivu různých sociodemografických faktorů na schopnosti a postoj k vaření a zajišťování potravin. Není pochyb, že tato data mohou být užitečná pro tvůrce politik a odborníky na veřejné zdraví při vytváření strategií pro podporu zdravého stravování a zlepšení výživového stavu populace.[3]
Karel Jílek
[1] Ten přístup předpokládá, že to právě nejsou jen sociální faktory, jako jsou věk, pohlaví nebo příjem, které ovlivňují, co a jak konzumujeme, ale zvláštní kombinace dovedností, zkušeností a sociálních faktorů, které ovlivňují naše každodenní činnosti týkající se přípravy jídla a konzumace.
[2] Tento fenomén pravděpodobně reflektuje tradiční rozdělení rolí v naší společnosti.
[3] Tento článek byl inspirován a přepsán z odborné studie: Zagata L., Urban J., Uhnak T., Revalidation and empirical application of the Cooking and Food Provisioning Action Scale (CAFPAS), Food Quality and Preference,Volume 99, 2022, 104540, ISSN 0950-3293, https://doi.org/10.1016/j.foodqual.2022.104540.
Podobné články
Ve čtvrtek 15. ledna 2026 se v Technologickém centru Praha uskutečnil Národní informační den zaměřený na nové příležitosti programu Horizont Evropa, který Česká zemědělská univerzita v Praze organizovala v rámci Oddělení podpory mezinárodních projektů společně s tímto centrem. Tato událost
Slavnostním usazením základního trámu odstartovala ve čtvrtek 15. ledna 2026 výstavba Lesovny, výukové dřevostavby Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze. Moderní dvoupodlažní budova rozdělená na učební a multifunkční prostor vyroste v areálu ČZU v sousedství High-tech pavilonu.
