Zimoviště vodních ptáků se v Evropě i u nás mění, ukazují výsledky sčítání
Rozšíření i početnost jednotlivých druhů se mění v důsledku klimatických změn. Předchozí mírné zimy umožnily jednotlivým druhům posunutí zimovišť z jihozápadu na severovýchod Evropy nebo do vnitrozemí kontinentu. V posledních desetiletích u nás narůstaly počty zimujících jedinců různých druhů hus, racků, volavek a většiny druhů kachen. Měnily se i jejich nároky na prostředí. Na našem území tak vzrůstá význam stojatých vod (přehrad, pískoven, zatopených lomů aj.) vytvořených člověkem v posledních desetiletích. Významným faktorem, který s těmito změnami souvisí, je potravní specializace jednotlivých druhů. Na našem území narůstá početnost především zimujících býložravých a rybožravých druhů „V loňském roce 2023 jsme zjistili například rekordní počty volavek bílých, volavek popelavých a racků bělohlavých. Nověji u nás pravidelně začínají zimovat vzácné druhy jako kormorán malý, ostralka štíhlá nebo lžičák pestrý. Letos můžeme ale očekávat vyšší počty i vzácnějších druhů potápivých kachen (hoholů severních, turpanů hnědých nebo morčáků malých) zimujících obvykle na pobřeží Baltského moře, které k nám přiletěly už v chladných dnech na přelomu listopadu a prosince,“ říká Zuzana Musilová, koordinátorka sčítání v Česku.
Webové stránky poskytují informace o vodních ptácích a jejich zimovištích
Mezinárodní sčítání vodních ptáků se neobejde bez pomoci dobrovolníků. Více než 400 ornitologů v posledních letech sčítá vodní ptáky na více než 800 lokalitách na řekách, rybnících, přehradách i průmyslových vodách po celém našem území. Pro odbornou i laickou veřejnost jsou výsledky sčítání vodních ptáků v Česku dostupné na webových stránkách www.waterbirdmonitoring.info. Tento portál poskytuje informace o tom, které lokality aktuálně slouží jako významná zimoviště vodních ptáků na základě jejich početnosti a druhové diverzity. Obsahuje také údaje o jednotlivých druzích, početnosti a jejích změnách, distribuci a druhové ochraně.
Podobné články
V Česku se usadil invazní komár japonský (Aedes japonicus) původem z východní Asie. Ukazují to výsledky monitoringu prováděného vědci ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity v rámci projektu OH SURVECTOR, zaměřeného na surveillance viru západonilské horečky. Aedes japonicus
Iniciativa České pole se na agrosalonu Země živitelka, který se koná od 21. do 26. srpna na Výstavišti České Budějovice, představuje již potřetí. A také letos rozšířila portfolio tradičních českých surovin o novinky jako český mák (modrý i bílý), české
