Zimoviště vodních ptáků se v Evropě i u nás mění, ukazují výsledky sčítání
Rozšíření i početnost jednotlivých druhů se mění v důsledku klimatických změn. Předchozí mírné zimy umožnily jednotlivým druhům posunutí zimovišť z jihozápadu na severovýchod Evropy nebo do vnitrozemí kontinentu. V posledních desetiletích u nás narůstaly počty zimujících jedinců různých druhů hus, racků, volavek a většiny druhů kachen. Měnily se i jejich nároky na prostředí. Na našem území tak vzrůstá význam stojatých vod (přehrad, pískoven, zatopených lomů aj.) vytvořených člověkem v posledních desetiletích. Významným faktorem, který s těmito změnami souvisí, je potravní specializace jednotlivých druhů. Na našem území narůstá početnost především zimujících býložravých a rybožravých druhů „V loňském roce 2023 jsme zjistili například rekordní počty volavek bílých, volavek popelavých a racků bělohlavých. Nověji u nás pravidelně začínají zimovat vzácné druhy jako kormorán malý, ostralka štíhlá nebo lžičák pestrý. Letos můžeme ale očekávat vyšší počty i vzácnějších druhů potápivých kachen (hoholů severních, turpanů hnědých nebo morčáků malých) zimujících obvykle na pobřeží Baltského moře, které k nám přiletěly už v chladných dnech na přelomu listopadu a prosince,“ říká Zuzana Musilová, koordinátorka sčítání v Česku.
Webové stránky poskytují informace o vodních ptácích a jejich zimovištích
Mezinárodní sčítání vodních ptáků se neobejde bez pomoci dobrovolníků. Více než 400 ornitologů v posledních letech sčítá vodní ptáky na více než 800 lokalitách na řekách, rybnících, přehradách i průmyslových vodách po celém našem území. Pro odbornou i laickou veřejnost jsou výsledky sčítání vodních ptáků v Česku dostupné na webových stránkách www.waterbirdmonitoring.info. Tento portál poskytuje informace o tom, které lokality aktuálně slouží jako významná zimoviště vodních ptáků na základě jejich početnosti a druhové diverzity. Obsahuje také údaje o jednotlivých druzích, početnosti a jejích změnách, distribuci a druhové ochraně.
Podobné články
Tým českých a rakouských veterinářů a parazitologů pod vedením profesora Davida Modrého z České zemědělské univerzity v Praze objevil původce významného onemocnění koní (a lidí) ve střední Evropě. Vědci popsali čtyři případy kožní leishmaniózy u koní způsobené prvokem Leishmania martiniquensis.
Poslední pátek v září s datem 26. 9. 2025 bude patřit Noci vědců, největší popularizační akci svého druhu. Více než 130 institucí a firem v 73 městech republiky nabídne program zaměřený na téma Bohatství. Do unikátní vědecké show se tradičně
