Svátek má

Julie
0°C
Broken clouds
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
0°C
Broken clouds
Sobota
87%
06:49
Min: 0°C
978
15:00
Max: 0°C
NNW 2 m/s

Nová iniciativa šíří osvětu o predátorském publikování

Nová česká iniciativa Stop Predatory Practices učí výzkumníky a knihovníky, jak být na pozoru před nedůvěryhodnými vydavateli, publikacemi či konferencemi. Zájemcům nabízí volně přístupný výukový modul, který obsahuje nejdůležitější informace o tom, jak se vyvarovat predátorskému publikování.

Se stále zvětšujícím se počtem vědeckých článků stoupá i počet vědeckých periodik. Spolu s nimi ale roste také množství predátorských časopisů nebo publikací, které jsou kvůli svým postupům minimálně nedůvěryhodné. Mezi takové podezřelé praktiky patří například rychlé nebo nekvalitní recenzní řízení, napodobování renomovaných vydavatelů, lhaní o členech ediční rady či vymýšlení si výsledků citačních indikátorů.

Na boj proti těmto praktikám se zaměřuje i nová česká iniciativa Stop Predatory Practices. Primárně se snaží o osvětu v české akademické komunitě. „Cílem naší iniciativy bylo vytvořit výukový model, který budou moci využívat vědci, výzkumníci, knihovníci či další zájemci k tomu, aby mohli přednášet a školit o predátorských praktikách. Hlavní myšlenkou bylo vytvořit ucelený materiál, na jehož základě se lidé budou moci orientovat v někdy nepřehledném publikačním prostředí,“ vysvětluje Tereza Šímová, zakladatelka celého projektu.

Projekt vznikl pod záštitou Filosofického ústavu AV ČR, kde Šímová působí jako Open Access specialistka. Kromě toho je Šímová také doktorandkou na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU), kde pracuje i jako odborná knihovnice. Tým nové iniciativy tvoří také Kristýna Paulová, vedoucí oddělení informační podpory a vzdělávání na ČZU, Kristýna Zychová, doktorandka a specialistka na otevřenou vědu z téže univerzity, Iva Burešová z Knihovny Akademie věd ČR a Tereza Garamszegi, které také působí jako knihovnice na České zemědělské univerzitě v Praze. Projekt byl vytvořen i v návaznosti na aktivity Asociace knihoven vysokých škol ČR, ve které projektový tým aktivně působí.

Kromě výukového modelu má iniciativa ale i další plány. „Dále je součástí našeho projektu popularizace samotného boje proti predátorským praktikám. Za tímto účelem chceme využít i takové sociální sítě, jako je TikTok nebo Instagram. K tomu využíváme i spolupráci se středoškolskými studenty, Kristýnou a Štěpánem, v rámci stáží programu Otevřená věda, kteří nám pomáhají vytvářet různé příspěvky a videa spojená s problematikou otevřené vědy,“ vysvětluje Šímová pro portál Vědavýzkum.cz.

Predátorské praktiky, které trápí české vědce

Všechny členky týmu mají k tématu otevřené vědy a etického vědeckého publikování velmi blízko. „Už delší dobu sledujeme český kontext otevřené vědy a otevřeného publikování,“ vypráví Šímová o začátcích projektu. „Všimly jsme si, že u nás problematika predátorského publikování není příliš pokrytá na úrovni vzdělávání nebo nějakých osvětových aktivit,“ dodává. Tým se proto rozhodl přihlásit do soutěže, kterou v té době vyhlašovala iniciativa Interacademy Partnership. Cílem výzvy byl právě boj proti predátorským konferencím a publikacím po celém světě. „Naše přihláška nakonec byla podpořena jako jediný evropský projekt, což pro nás představovalo také velmi pozitivní odezvu,“ komentuje úspěch týmu Tereza Šímová.

„Když jsme na projektu začaly pracovat, zjistily jsme, že nejprve je třeba začít obecnějším mapováním české situace a českého kontextu – co zde výzkumníky, knihovníky a obecně akademickou komunitu v oblasti predátorského publikování nejvíce trápí,“ vysvětluje Šímová. Její tým proto uspořádal setkání s více než 50 zájemci z různých oborů a disciplín, aby získal názory a inspiraci, na co se při vytváření samotnému výukového modelů nejvíc zaměřit. Ze setkání také vytvořily ucelenou zprávu.

„Témat se na naší diskusi objevila celá řada,“ říká Šímová. „Nejčastěji jako problém naši diskutující uváděli nízkou nebo špatnou úroveň recenzního řízení. Hodně se mluvilo také o speciálních číslech vědeckých časopisů, které mnohdy neodpovídají standardům, které by kvalitní publikace měla mít.“

Dalším palčivým tématem byla podle Šímové otázka, jak vůbec identifikovat důvěryhodný časopis, vydavatele nebo konferenci. To je totiž mnohdy obtížnější rozhodování, než by se možná na první pohled zdálo. „Aktuálně je tady totiž celá řada časopisů, které se pohybují v pomyslné šedé zóně, kdy se nutně nejedná o nějaký očividný podvod, ale zároveň vzbuzují pochybnosti o důvěryhodnosti takové publikace. Najít dělící linii mezi predátorským časopisem a důvěryhodným periodikem je tak někdy poměrně obtížné,“ komentuje Šímová. Takové seznamy, jako byl například Beallův seznam, jsou podle ní totiž už zastaralé a není možné se podle nich dobře orientovat.

V diskuzi se také objevovala témata, jako byla výuka publikační etiky nebo popularizace osobností, které se snaží propagovat otevřenou vědu. „Co bylo také velmi zajímavé, byla otázka na to, co vlastně dělat, když výzkumník nebo výzkumnici z nějakého důvodu už v predátorském časopisem publikují,“ vypráví Šímová. Podle ní je nejlepším řešením vyjednat s editorem časopisu stažení takového článku a následně na nějaké dostupném uložišti (jako je například osobní web nebo sociální síť) zveřejnit informaci, že článek byl původně vydán v nedůvěryhodném periodiku a následně z něj byl stažen. „Zároveň je vhodné informovat pracoviště, nadřízeného nebo etickou komisi pracoviště o tom, že jsme udělali chybu a publikovali v takovém predátorském časopise,“ radí Šimová. „Takovým univerzálním pravidlem v takových situacích je otevřeně a transparentně přiznat chybu.“

Co všechno se mohou lidé naučit prostřednictvím výukového modulu?

Výukový modul, který iniciativa Stop Predatory Practices, připravila, se skládá z několika částí. Obsahuje základní informace o predátorském publikování – co to vůbec je, jaké jsou znaky predátorského časopisu nebo konference, či jak podezřelé chování poznat. Zároveň je doplněna o příklady a cvičení, které pomohou si osvojit potřebné kritické rozlišovací dovednosti.

Modul je koncipován jako skládačka, takže je na lektorovi, kolik částí z něj využije. „Primárně je náš výukový modul určen pro lektory, ale určitě ho mohou využít i individuální zájemci, kteří se o problematiku zajímají. Je dostupný online, v češtině a zdarma pod otevřenou licencí. Modul je připravený pro online i offline výuku,“ dodává Šimová. V nejbližších týdnech dojde i k překladu modulu do angličtiny.

Ze strany akademické komunity mají zatím velmi pozitivní odezvy. Výukový modul vítají především knihovníci, kterým připravený materiál může ušetřit práci při přípravě školení pro další akademické pracovníky. „Nyní se chceme soustředit především na propagaci našeho výukového modulu, aby se dostal do větší povědomí mezi českou i zahraniční odbornou veřejností,“ vysvětluje další plánu iniciativy Šimová. „Zároveň přemýšlíme, jakým způsobem bychom naši iniciativu mohly rozvíjet dál. S tím je spojena i prosba na všechny, kdo vyzkouší náš výukový modul – sdělte nám, prosím, zpětnou vazbu, ať můžeme modul zlepšovat,“ dodává.

Celý výukový modul můžete nalézt na stránkách iniciativy Stop Predatory Practices zde.

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content