Jak můžeme poznat, že u psa došlo k přehřátí?
Že psovi začíná být horko, poznáte velmi jednoduše. Má zrychlený dech (hyperventiluje), vyplazený jazyk, typický „psí úsměv“ (otevřenou tlamu a koutky vytažené co nejvíce kaudálně) a potí se na všech tlapkách v meziprstí. V tomto případě se ještě nic vážného neděje. Pokud ale zdroj tepla pokračuje či sílí, pes začíná být apatický, tělesná teplota stoupá nad 39 stupňů, psovi se viditelně hůře dýchá, má silně překrvené sliznice a často uléhá. Postupně pak ztrácí vědomí a následně i základní životní funkce.
Jsou některé skupiny k přehřátí náchylnější než jiné? Může hrát roli plemeno nebo věková kategorie psa?
Ano, určitě. K přehřátí jsou náchylnější veškerá brachycefalická plemena, jako jsou mopsi a buldočci. Dále pak sportovní psi, stejně jako starší psi a štěňata, která ještě nemají dostatečně vyvinutou termoregulaci. A pak musíme dávat velký pozor u nemocných psů, např. kardiaků, psů s onemocněním ledvin, epileptiků apod.
Jak správně postupovat a poskytnout zvířeti první pomoc?
V prvé řadě je nutné odstranit zdroj tepla. Ne všechna přehřátí psího organismu musí být zákonitě ze sluníčka, pes se velmi rychle přehřeje i při přílišné sportovní zátěži. Poté je nutné zajistit přívod čerstvého vzduchu. Pokud je pes v bezvědomí a má vymizelé základní životní funkce, je třeba postupovat dle zásad resuscitace psa. Pokud je při vědomí, můžeme psa postupně ochlazovat od akrálních částí těla, tzn. od tlapek přes třísla, bříško až k hrudníku. Důležité je přestat s ochlazováním těla při rektální teplotě cca 38 stupňů, aby nedošlo k opačnému efektu, a to podchlazení organismu. Tekutiny lze podávat jen v případě, že je pes v plném vědomí a nehrozí vdechnutí tekutin. Doporučuje se podávat je častěji a po malých dávkách. Nikdy, prosím, na psa nelijte ledovou vodu, mohlo by dojít k rozvoji šokového stavu. Po stabilizaci vždy transportujte psa na veterinární kliniku.
V létě nenechávejte za žádných okolností zvířata zavřená v autě, a to ani s pootevřenými okny!
Ptala se: Markéta Vostarková
Podobné články
Univerzitní statek Amálie na Rakovnicku se stal jedinečnou vědeckou laboratoří pro pochopení klimatické změny a zmírnění jejích dopadů v kulturní krajině. Naléhavost podpory udržitelného zemědělství si vědci z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze se svými partnery plně
Česká zemědělská univerzita je oblíbenou destinací studentů i odborníků z celého světa, které sem lákají zajímavé výzkumné a vzdělávací projekty. A právě pro zahraniční akademiky a jejich rodiny už třetím rokem na univerzitě funguje Welcome Centrum. Jeho smyslem je poskytnout
