Nejstarší buk roste v Krušnohoří. Objevili ho vědci ČZU

Buk začal růst v době, kdy byla provedena přestavba nedalekého hradu na renesanční zámek. Dnes jde o významnou kulturní památku, zámek Jezeří. Hospodářský les, kde buk roste, je v současnosti zařazen do takzvaného smluvně chráněného území, ale přísnější a dlouhodobou ochranu postrádá.

Věk tohoto stromu o několik desítek let převyšuje stáří dosud nejstarších známých buků objevených ve zbytcích pralesů na Šumavě. Byl určen tak, že u paty jeho kmene byl ze stromu speciálním vrtákem odebrán vývrt (0,5 cm tenký váleček). Po zbroušení vývrtu bylo možné spočítat a změřit letokruhy, které strom během svého života vytvořil. Na vývrtu bylo odhaleno 459 letokruhů, dalších minimálně 11 letokruhů zbývalo do středu kmene, protože odebraný vývrt střed kmene minul. Strom je ale ještě starší, protože mu několik let (možná i desítek let) trvalo, než dorostl do výšky (0,5 metru), ve které se vývrt odebíral.

Buk je na první pohled poměrně nenápadný (viz foto), dal by se v hustém porostu stromů snadno přehlédnout. Jeho kmen (tlustý 76,5 cm) patří sice k těm větším, ale přece jenom zaostává za velikány, kteří se na tomto místě také vyskytují a kteří mají průměr kmene i přes metr. Když se ale podíváme blíž, můžeme si všimnout, že strom nese známky dlouhé životní dráhy a řady změn. Tlusté větve patrné v koruně nebo boule na místech, kde byly kdysi dávno větve, dnes již odumřelé.

Dobře tyto životní změny můžeme pozorovat i na křivce na grafu, kde je zaznamenán přírůst kmene, tedy přibližné množství dřeva, o které se kmen každý rok zvětšil. Náhlá zvýšení přírůstu (patrná například v roce 1609, 1697, 1807 a ještě několikrát později) ukazují zřejmě na období, kdy jiné blízké stromy v okolí odumřely nebo byly pokáceny. Následně jsou vidět i postupná snižování přírůstu, jak les opět zarůstal a houstl. Můžeme si to srovnat i s věkem ostatních stromů na místě (počet stromů daného věku je v grafu uveden pomocí sloupců), což opět ukazuje na období, kdy nové stromy po odstranění svých předchůdců začaly odrůstat.

Graf získaný měřením letokruhů stromů na svahu Jánského vrchu ve Východním Krušnohoří. Čára značí každoroční přírůst kmene nejstaršího buku. Šířky letokruhů byly přepočítány na skutečnou plochu dřeva, která se každý rok vytvořila na obvodu kmene (tzv. přírůst na kruhové základně). Starší stromy vytvářejí dřevo na větším obvodu kmene, a proto i při tenkém letokruhu mohou vytvořit více dřeva než mladé stromy, které vytvářejí dřevo na tenkém kmeni. Výška sloupců v pozadí znázorňuje pro každé desetiletí počet zkoumaných stromů, které v té době začaly růst. Zatímco stromy starší než 400 let jsou na místě dva, většina stromů je 100-200 let stará.

Největší množství dřeva strom podle našich dat vytvářel na počátku 20. století, tj. v úctyhodném věku minimálně 360 let. Přitom množství vytvořeného dřeva odpovídá i množství oxidu uhličitého, který strom přijal ze vzduchu a uhlík pak uložil ve dřevě. Náš strom je tak dobrým příkladem toho, že zejména starší stromy mohou pomoci zmírnit klimatickou změnu, se kterou se nyní potýkáme. Na starých stromech i jejich zbytcích (mrtvém dřevě) zároveň žije řada vzácných organismů, které by jinak z lesa zmizely.

Když náš nejstarší buk začal růst, byl na místě dnešního barokního zámku Jezeří teprve postaven zámek renesanční. Možná i to by nám mohlo pomoci pochopit nenahraditelnost starých stromů a starých lesů a velký význam jejich ochrany.

Vojtěch Čada, Martin Dušátko, Miroslav Svoboda

Zdroj: Ekolist.cz