Nejsnadnější cestou k cíli

Kromě toho, že se vrhnul do náročného doktorského studia a byl redaktorem v univerzitních novinách iZUN, je předsedou spolku Studentů územního plánování, zastupitelem menší obce a ve volném čase vysazuje třeba ovocné aleje. V rámci doktorátu ho zajímá rozvoj venkovských sídel a cestní sítě, za čímž si lze představit rozmanitou paletu možností, z nichž si některé konkrétní dále popíšeme.

Běžný život člověka ovlivňuje něco, co si neuvědomujeme do okamžiku, než se vydáme do neznámých končin. Tam, kde se běžně pohybujeme, jsme zvyklí na určité cesty. Někdo raději opakuje neustále stejnou cestu, někdo ji rád mění denně. Při představě, že má najednou k dispozici více cest, které vedou k cíli, musí se rozhodnout, kudy půjde.  Zde dochází k onomu propojení disertační práce s obyčejným životem člověka, konkrétně jde o snadnost dosažení cíle (např. počet zatáček). Podkladem k tomu jsou Janu Maňasovi teorie, z nichž jedna tvrdí, že člověk raději zvolí cestu, kterou nemusí tolik zahýbat, i když je tato volba pomalejší. Na stejném principu funguje i volba umístění pobočky obchodu a podobných podniků – asi vás nepřekvapí, že obchod bude vždy fungovat lépe na místě, kudy chodí více lidí, a nikoli ve slepé uličce. V menších, ale i větších sídlech může nastat situace, že se cestní síť mění – přibývají nové možnosti, kudy se dostat do cíle. Může se tak lehce stát, že ulice, která byla dlouhou dobu bodem zájmu, už jím není, a obchod nebo podnik přijde o své zákazníky – snadno dostupná místa jsou jinde. Cílem jeho snažení je, aby byla potřebná infrastruktura snadno dostupná lidem, kteří se v okolí pohybují a směřují za svými cíli.

Kromě cestní sítě ve venkovských sídlech Jan Maňas poukazuje na proměnu pozvolného přechodu mezi zástavbou a volnou krajinou, který můžeme vnímat jako charakteristický v zastoupení sídelní zeleně. Dnes se čím dál častěji setkáváme s trendem suburbanizace, který tuto pozvolnost nahustí tak, že se v průběhu roku můžeme zpoza plotu bavit s řidičem traktoru na poli. Sídelní zeleně ubývá.  Toto zhuštění má negativní vlivy např. na biodiverzitu. Kromě toho jsou samotná obydlí vystavena vlivům zemědělství – zápach při hnojení či prašnost ze sekání. Důsledkům už se na mnoha místech nelze vyhnout, ale lze je alespoň minimalizovat, tím se rovněž zabývá.

Pokud vás tedy zajímají aktivity spolku Studenti Územního Plánování, sledujte je na sociálních sítích a na webu. Pořádají konference pro studenty, absolventy, ale i odborníky z praxe. Je to jedinečná příležitost, jak si vyměnit informace, zkušenosti a kontakty.

Nikola Jelínek