
„Právě excelence posouvá společnost dopředu. Skutečně špičkoví vědci přinášejí poznání a objevy, které mají reálný dopad na zdraví, technologie, bezpečnost i kvalitu života. Zároveň excelentní vědci mají často světovou zkušenost, kterou v naší zemi uplatňují a přitahují do týmů mladé naděje, kteří se od nich chtějí učit, nechat se inspirovat. U mladých talentů navíc platí, že včasná podpora může zásadně urychlit jejich cestu ke světové špičce a zvýšit šanci, že svůj potenciál rozvinou v Česku,“ říká Monika Řasa Vondráková, ředitelka Nadace Neuron.
Cena Neuron, ceny pro mladé a cena za propojení vědy s byznysem
Nominace na Ceny Neuron 2026 projdou náročným sítem včetně projednání vědeckou radou a vítězní laureáti budou slavnostně oceněni 17. ledna 2027. Nominace pro letošní ročník jsou vypsány ve třech klíčových kategoriích:
- Cena Neuron – hlavní cena určená výjimečným vědkyním a vědcům, kteří svými objevy či dlouhodobou prací zásadně přispěli k rozvoji vědy a posilují jméno Česka ve světě a jsou inspirací ostatním členům vědecké komunity.
- Ceny Neuron pro excelentní mladé vědce – udílené v až sedmi oborech (matematika, fyzika, chemie, biologie, medicína, computer science a společenské vědy) těm, kteří Ph.D. získali nejvýše deset let před vyhlášením nominací.
- Cena Neuron za propojení vědy a byznysu – ocenění získá mimořádný počin v oblasti transferu vědeckých výsledků – od základního výzkumu až do sféry aplikační a komerční. Typicky se jedná o patenty či založení spin-off firmy.
Nominace mohou do 25. dubna 2026 prostřednictvím formuláře na webu https://www.nadaceneuron.cz/ceny-neuron-2026-nominace předkládat Nadaci Neuron rektoři a děkani vysokých škol, ředitelé akademických ústavů a institucí, představitelé Akademie věd ČR, členové vědecké rady Nadace Neuron, laureáti předchozích ročníků a v případě ceny za transfer též zástupci výzkumných organizací, komerčních subjektů i investoři. Na webu najdou přesné informace.
Precizní výběr pod dohledem vědecké i mezinárodní rady
Z obdržených nominací na Cenu Neuron a Ceny Neuron pro excelentní mladé vědce během letošního léta vybere vědecká rada ty nejlepší, kteří uspějí v hlavní a v až sedmi oborových kategoriích. „Předně je třeba uvést, že nominace podávají jednotlivci nebo organizace, přičemž vědci nemohou přihlásit sami sebe. U všech nominací je klíčový zásadní příspěvek k vědeckému poznání posuzovaný v kontextu špičkového světového výzkumu. Ocenění by zároveň měli působit v České republice nebo mít úzké vazby na české vědecké prostředí,“ říká profesor Tomáš Jungwirth, elitní fyzik a nový předseda vědecké rady Nadace Neuron.
Pro laureáta hlavní Ceny Neuron, kterou obdržela v minulém ročníku profesorka Eva Kubala Havrdová za výzkum a léčbu roztroušené sklerózy, je určena odměna 1,5 milionu korun. Pro mladé vědce pak 500 tisíc korun v každém oboru, který má i svého vědeckého garanta. „Ceny jsou spojeny s finanční prémií, ale věřím, že hlavní význam má prestiž Cen Neuron, kterou vybudovala Nadace Neuron svým více než patnáctiletým působením a kterou podtrhují zvučná jména předchozích laureátů. Pro mladé vědce je Cena Neuron významným stimulem v náročném období kariéry, kdy zakládají nebo etablují své skupiny a nové směry. Neuron je unikátní nejen v českém, ale i v mezinárodním kontextu. Ceny a řada dalších aktivit Neuronu jsou financovány primárně z osobních zdrojů mecenášů, jejichž motivací je úcta k vědeckému poznání,“ říká profesor Jungwirth, když oceňuje i působení svých dvou předchůdců: „Profesoři Pavel Hobza a Jan Konvalinka jako předsedové vědecké rady vtiskli Neuronu punc nejvyšší světové úrovně.“
Orientace Neuronu na budoucnost a prosperitu Česka
Třetí vypsaná kategorie – Cena Neuron za propojení vědy a byznysu – je určena těm, kterým se podařil mimořádný počin, při němž přešly výsledky akademického výzkumu (z české výzkumné organizace) do komerční sféry, až k využití. Typicky jde o poskytnutí licence (třeba k patentu), prodej, přenos know-how či založení spin-off firmy. O této ceně rozhoduje transferová rada Nadace Neuron.
„Věda přináší poznání, byznys zase schopnost převést je do praxe. Teprve jejich propojení umožňuje, aby se nápady dostaly k lidem, pacientům, firmám i celé společnosti. Propojování těchto světů zvyšuje dopad výzkumu, posiluje inovace a pomáhá budovat konkurenceschopnou ekonomiku založenou na znalostech,“ říká Jaroslav Řasa, spoluzakladatel a člen správní rady. A dodává: „Neuron usiluje o to, aby Česká republika nebyla zemí průměrnosti, ale zemí odvahy, zvídavosti a špičkové vědy. Podporujeme vědce, kteří zlepšují svět kolem nás – od medicíny přes technologie až po porozumění společnosti. Věříme, že investice do vědy je strategickou investicí do zdraví, prosperity a budoucnosti celé země.“
Ceny Neuron pro excelentní vědce
Nadace Neuron oceňuje již přes patnáct let excelentní vědkyně a vědce v Česku a podporuje jejich práci. O laureátech Cen Neuron rozhoduje vědecká rada, která každoročně navrhuje a udílí ocenění v až sedmi oborech. Ceny Neuron jsou prestižním ocenění pro mladé vědce i osobnosti s mezinárodním přesahem, které jsou díky štědrým darům mecenášů spojeny rovněž s osobní finanční prémií.
Nadace Neuron na podporu vědy
Nadace Neuron podporuje české vědecké prostředí, oceňuje excelentní vědkyně a vědce Cenami Neuron , hledá nové vědecké talenty, realizuje studenbtské stáže na prestižních zahraničních univerzitách a financuje výzkum v terénu v rámci Expedic Neuron, díky nimž se například podařilo objevit největší podzemní jezero světa, které dostalo název Neuron, dále jedno z nejstarších známých mayských měst či do té doby nepopsanou opici uakari. Veškeré prostředky na chod Nadace Neuron plynou od soukromých mecenášů. Neuron dosud vynaložil na podporu a popularizaci české vědy přes 150 milionů korun, udělil 140+ cen a podpořil 13 vědeckých expedic ve výši šesti milionů korun.
Podobné články
Unikátní skleníkové expozice s bohatými sbírkami užitkových rostlin z celého světa, to je Botanická zahrada Fakulty tropického zemědělství ČZU v Praze. Návštěvníci zde mohou poznat fascinující svět tropických a subtropických rostlin a jejich význam pro naši planetu. Zahrada je však
Biologové volají po širším etablování urbánní ekologie pomocí využití internetových dat a popisu nových druhů. Města dnes nejsou biologickou periferií, ale laboratoří rychlé evoluce a místem nálezů nových druhů. Vědci z Fakulty životního prostředí ČZU upozorňují, že bez systematického využití
