Podobně jako při loňské premiéře se hlavní program odehrával na centrálním náměstí u slunečních hodin. Kromě rozverného řádění maškar, které během dvou hodin stačily poctít svou návštěvou všechny fakulty a „vyluxovat“ jejich spižírny, nabídl celodenní program ukázky starých českých zvyků a tradic i zabijačkové delikatesy.
Nový rektor ČZU Michal Lošťák se poprvé ocitl v roli hostitele a mohl maškarám povolit vstup na akademickou půdu. Masopust oficiálně zahájil v pravé poledne předáním klíče královně fašanku a odpolední veselice mohla začít. Na programu byly ukázky tradičního bourání čuníka s možností nákupu rozbouraných částí, řízná staročeská muzika k poslechu i tanci a zábavné scénky v podání divadelního amatérského spolku Komedianti Domu dětí a mládeže Praha-Suchdol. Po celý den byly v nabídce české zabijačkové speciality z produkce Potravinářského pavilonu ČZU a na zapití poctivé studentské pivo. Zkrátka všechno, co k masopustu patří…
Masopust je tradiční období veselí, hodování a masek mezi Vánocemi a postní dobou. Trvá od Tří králů do Popeleční středy, která letos připadá na 18. února. A univerzitní masopust? To je příležitost k setkání, zábavě a sdílení dobré nálady. Především to však je jedinečné propojení oslavy hojnosti s neopakovatelnou atmosférou akademického prostředí.
Text: Lenka Prokopová / Foto: Petr Zmek
Podobné články
Jak dostat klimatická opatření z papíru do reálného života? Tomu se v úterý 15. září 2026 v Kampusu Hybernská v Praze věnoval Národní adaptační den. Propojil zástupce ministerstev, samospráv i odborné veřejnosti a přinesl konkrétní příklady toho, jak se daří
Jak se českým vysokým školám daří naplňovat cíle Strategie internacionalizace vysokého školství do roku 2030? Odpověď přináší nová studie Národního vzdělávacího fondu, která porovnala 26 veřejných vysokých škol v České republice. Z jejích závěrů je patrné, že jednotlivé univerzity volí
