Svátek má

Jonáš
10°C
Scattered clouds
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
10°C
Scattered clouds
Úterý
70%
04:57
Min: 9°C
974
16:50
Max: 13°C
WSW 4 m/s

Na ptáky jsme krátký aneb Tři dny u ptačích krmítek

„Biodiverzitu, tedy druhovou rozmanitost, bychom měli chránit…“ To je všeobecně známá a v dnešní době na(ne)štěstí čím dál víc probíraná záležitost. Předtím, než se ale zamyslíme nad všemi vědecky známými fakty o důležitosti druhové rozmanitosti a důsledcích úbytku, byť i jediného druhu, řekněme si základní skutečnost, která je jasná na první pohled snad i dětem, i když v určitých kruzích opomíjená.

„­Biodiverzitu, druhovou rozmanitost, bychom měli chránit, protože je krásná.” To není můj citát, to byla odpověď na otázku, když jsem se v prvním ročníku (v roce 2010) magisterského studia programu Wildlife and Livestock Production, Management and Conservation na Fakultě tropického zemědělství ČZU v Praze při přednášce předmětu Biodiversity Conservation ptala: „A co mám říci materialističtěji založeným lidem, kteří na téma ochrany biodiverzity suše reagují stylem – A proč jako, vždyť z toho nejsou prachy?”

 „Příroda je krásná, to je jednoduchá odpověď.“

Ani tato odpověď tehdy po dlouhé debatě plné faktů mým materialističtěji založeným vrstevníkům mimo univerzitu nestačila, protože z toho „nejsou prachy“.

Dnes mi tito lidé dávají za pravdu. A i když opět opomenu známá fakta o tom, že úbytek druhů není dobrý ani pro ekonomiku jakéhokoli celku, tak říkají: „Máš pravdu, mám všechno, co jsem chtěl(a), a od počítače si nejraději chodím odpočinout do lesa, občas i něco pěkného vyfotím a dám si to jako tapetu na kompu.“

Co víc, dnes vyhlížejí s dětmi kdejakou srnku a když přiletí „krásný ptáček“, je z toho zážitek pro celou rodinu. Mnozí z nich se pak rádi se svým fotografickým úlovkem pochlubí na sociálních sítích.

Ptačí hodinka

Přilákat veřejnost blíž k přírodě prostřednictvím sledování ptactva a tím pomoci ochraně ptactva, potažmo k ochraně přírody jako celku, je i jedním z cílů České společnosti ornitologické (ČSO) a projektu Ptačí hodinka. V rámci tohoto projektu ČSO zve veřejnost k účasti na výzkumném projektu sčítání u nás přezimujících druhů ptáků.

Cíl projektu je samozřejmě také výzkumně-vědecký: „A to dlouhodobě sledovat, jak si vedou naši přezimující ptáci. V dlouhodobém horizontu bychom rádi sledovali, jestli nějaký druh ubývá nebo přibývá,” říká koordinátorka projektu Ptačí hodinka Alena Jechumtál Skálová.

Čtvrtého ročníku se zúčastnilo přes 35 000 lidí

Letošního už čtvrtého ročníku se zúčastnilo přes 35 000 lidí z celé České republiky. Sčítání se konalo o víkendu od 7. do 9. ledna 2022 od rozbřesku do soumraku, kdy každý, kdo se zapojil, sledoval po dobu jedné hodiny druhy ptáků na venkovních ptačích krmítkách nebo v jejich okolí. Jednotlivé druhy a jejich počty (nejvyšší počet daného druhu na jedno pozorování) účastníci zapisovali do papírových formulářů nebo rovnou do těch digitálních. Výsledky pozorování jste ihned mohli vidět na stránkách projektu.

Úsměvné se může jevit, že se tam v řádu jednotek vloudili i papoušci. Může proto vzniknout i pochybnost, jak jsou data z řad veřejnosti důvěryhodná. Alena Jechumtál Skálová ale vysvětluje, že se data dále zpracovávají: „Jak jsou vidět na webu, je jen zrcadlení z databáze. Cokoliv nám účastníci pošlou, to je tam vidět. Jakmile máme data posbírána, tak děláme jednak pročištění na vysoce nepravděpodobné druhy, a to jak statisticky, tak z odborného posouzení.”

Když se tak odkloníme od kuriozit, jako je záznam o andulce vlnkované nebo agapornisovi Fischerově, kteří se po jednom v databázi také objevili, Alena Jechumtál Skálová popisuje, v kterých případech se jedná o opravdovou záměnu u nás dvou divoce žijících druhů: „Každý rok se v záznamech objeví druhy, které jsou vysoce nepravděpodobné. Já uvádím příklad hýla rudého. U nás žije hýl obecný i hýl rudý. Hýl rudý je ale přísně tažný a touto dobou je celá populace v Indii. Ale v takovém množství dat jde buď o překlep, nebo o neznalost. Umím si představit, že naši účastníci poznají, že je to hýl, vidí krásně rudé bříško a v momentě, kdy to zadávají do formuláře, tak neodolají a řeknou si, že to určitě musí být hýl rudý. A tato pozorování, až máme všechny výsledky, zpětně vyřazujeme.”

V současné době ČSO všechna data zpracovává a finální zprávu očekáváme v únoru. Předběžné výsledky to ale pravděpodobně už málo ovlivní: „Nejčastějšími druhy zaznamenanými u krmítek byly sýkora koňadra, sýkora modřinka, kos černý. Ale nejpočetněji hlášenými druhy jsou postupně opět sýkora koňadra, vrabec polní, vrabec domácí, sýkora modřinka a na pátém místě kos černý,” doplňuje Alena Jechumtál Skálová.

Z předběžných výsledků, které najdete na www.ptacihodinka.birdlife.cz, tak lze soudit, že například kos černý oproti minulému roku v početnosti „přeskočil“ hrdličku zahradní.

Alena Jechumtál Skálová pokračuje zajímavým pozorováním v populaci čížků: „Třeba vloni jsme pozorovali velkou irupci čížků. Čížek je druh, který kromě našich končin žije hojně v severní Evropě a stává se nepravidelně jednou za čas, že podnikne takzvanou irupci do střední Evropy, přiletí ve velkých počtech právě na zimu. Je to kvůli tomu, že nemá dostatek potravy na severu. To se právě stalo loni, a letos během Ptačí hodinky jsme tuto irupci nepozorovali. Někdo by se mohl zhrozit, že nám ubylo čížků. A tady je důležité znát chování tohoto druhu a správně interpretovat data.”

Závěrem bych tedy dodala, že i když čížkové letos zůstali více na severu a populace hýla rudého je naopak na zimu v Indii, neznamená to, že by u nás v zimě bylo málo krásy. To potvrzuje i paní Hedvika z Mnichovic u Prahy, která se sčítání letos zúčastnila poprvé: „Já jsem se účastnila všechny tři dny. Nejvíc ptáků jsem viděla najednou v sobotu. Co mě překvapilo, nebo nepřekvapilo, co vždycky ráda vidím, je sojka a strakapoud. Ten pohled do přírody je krásný. A myslím, že příroda má vždy člověku co dát a měli bychom si jí vážit.”

Příští rok se bude Ptačí hodinka konat znovu, a to v termínu od 6. do 8. ledna 2023. Letošní zima však pokračuje dál a ptáci na krmítkách jistě ocení vaši přízeň v přikrmování. Sice možná uzmete něco ze své peněženky na krmení, ale pohledem na rozmanité druhy ptáků a přírodu zase zrelaxujete a nakrmíte svoji duši.

A proč? „Protože příroda a druhová rozmanitost jsou krásné.”

Věra Klimšová

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content