Monitoring genetické proměnlivosti jako klíč k ochraně biologické rozmanitosti v době klimatických změn

Navzdory tak velkému významu nebyla genetická diverzita a její pravidelný monitoring běžnou součástí monitorovacích schémat v ochraně přírody. Mezinárodní studie publikovaná v prestižním ekologickém časopise Nature Ecology & Evolution pod vedením autora Petera B. Pearmana se zaměřuje právě na systematický monitoring genetické rozmanitosti populací, který je klíčový pro studium jejich schopností odolávat vlivu klimatických změn.

Změna klimatu vyvíjí tlak na mnohé rostliny a živočichy žijící především na okrajích areálu rozšíření. Jejich přežití stále více ovlivňuje schopnost odolat extrémním teplotám nebo suchu, ale také zvládat invazi nových druhů, které osidlují danou oblast. Publikovaná studie poskytla přehled o realizaci genetického monitoringu v zemích Evropy a za použití nových přístupů poskytla předpovědi a doporučení, které evropské oblasti by měly být pečlivě sledovány.

Podílelo se na ní 52 vědců, kteří zastupují 60 univerzit a výzkumných ústavů z 31 zemí. Podle spoluautora studie Petera Klingy z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze patří Česká republika k zemím s relativně dobře založeným genetickým monitoringem. Do konce roku 2021 byly geneticky monitorovány velké šelmy jako vlk nebo rys a zástupci ptáků, konkrétně tetřívek obecný a sýček obecný. Jedním ze závěrů studie je, že kromě pozornosti úzce soustředěné na vlajkové druhy, jako jsou velké šelmy, se monitorovací úsilí musí rozšířit i na méně charismatické organismy, například obojživelníky, lesní dřeviny, ptáky aj., které pravděpodobně zažijí vážné důsledky klimatických změn v Evropě.