Svátek má

Kazimír
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

Mokřady jsou nadějí budoucnosti. Svátek mají 2. února

Téměř každý den je oslavou důležitých milníků lidstva. Světový den mokřadů připadající na 2. února by však mezi oslavami neměl zapadnout. Mokřady v přírodě a krajině plní řadu nezastupitelných funkcí, ale také se přímo podílejí na obživě lidstva. Například rýže, která je základní potravinou pro téměř polovinu světové populace, se pěstuje na rýžovišti, což je klasický mokřad.

Definic mokřadu můžeme v literatuře najít více, ale dle prof. Ing. Jana Vymazala, CSc. z katedry aplikované ekologie Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze je nejvýstižnější tato: Mokřad je oblast, která je mělce zaplavená vodou, nebo je půda vodou saturována dostatečně dlouhou dobu, aby se v ní vytvořily anaerobní podmínky, kde přežívají pouze specializované rostliny, mokřadní makrofyta.

Mokřady plní řadu takzvaných ekosystémových služeb. Kromě zmíněných rýžovišť jsou důležitým úložištěm uhlíku, kdy hrají významnou roli při zachytávání oxidu uhličitého z ovzduší.  Nebo zadržují vodu v krajině, kdy fungují jako protipovodňový prvek. „To jsou, mezi mnohými, základní ekosystémové služby. Zvláště rašeliniště jsou považována za nejvýznamnější úložiště uhlíku na zeměkouli, což souvisí s otázkou globálního oteplování. V zachytávání oxidu uhličitého z ovzduší jsou nejen rašeliniště, ale i další typy mokřadů velmi efektivní. A právě na to se dnes zaměřují světové výzkumy,” vysvětluje Jan Vymazal. V neposlední řadě jsou mokřady důležitým zdrojem rostlinné i živočišné druhové rozmanitosti: „Mokřad je takzvaný ekoton. Je to místo, kde se setkávají dvě protichůdná prostředí, a to vodní prostředí s hlubokou vodou a prostředí suchozemské, a proto se zde často vyskytují druhy typické pro obě prostředí.”

Dnes patří mokřady mezi nejohroženější ekosystémy. Z historického hlediska se na úbytku velkou měrou podílela zemědělská činnost, kdy byla zamokřená půda meliorována (odvodněna). K tomu docházelo především v Evropě a Severní Americe, kde se většinou nepěstují plodiny ve vodě, jako je tomu například u rýže, ale většina plodin vyžaduje dobře odvodněnou a provzdušněnou půdu. Svůj podíl na úbytku mokřadů má ale také regulování toků, aby nedocházelo k takzvanému vybřežování. Prof. Vymazal vysvětluje: „Cílem bylo odvést vodu co nejrychleji z volné (zemědělské) krajiny a zabránit, aby se voda v záplavových oblastech ve volné krajině při vyšším stavu toku vylévala ze břehů – koryto se napřímilo a často i prohloubilo. Tím se ale voda nemohla vůbec vylít z břehu a nivy zanikaly. Záplavové oblasti patří mezi nejúrodnější a všechny nejstarší civilizace, například v Egyptě, Mezopotámii, Indii nebo Číně, vznikaly právě v těchto lokalitách.”

Otázka ochrany mokřadů je problematická – jsou závislé na vodě. Tam, kde původně byl mokřad a kvůli zemědělské činnosti došlo k melioraci, kdy voda odtéká pod zemí, je obnovení mokřadu obtížné. U stávajících mokřadů je podle prof. Vymazala potřeba zajistit kontinuální přísun vody. Zde má poměrně významný negativní vliv výstavba přehrad: „Přehrady vypouští v průběhu roku většinou konstantní množství vody, a tím se nevyskytují vyšší vodní stavy například v období tání sněhu nebo velkých dešťů. A opět – voda se nemůže vylít z břehu a dostat se do příbřežních mokřadů.

V dnešní době je možné vybudovat i umělé mokřady, které mohou sloužit k různým účelům, jako jsou zvýšení biodiverzity, hnízdiště vodního ptactva, protipovodňová ochrana nebo čištění odpadních a jiných znečištěných vod.  Právě umělými mokřady pro čištění odpadních vod se zabývá i tým prof. Vymazala a vědci z ČZU, kteří se v současnosti specializují na určité typy vod (např. zemědělské drenážní vody) nebo na odstraňování různých mikropolutantů, jako jsou léčiva či látky osobní potřeby. Umělé mokřady tak můžeme považovat za přírodě blízké způsoby čištění odpadních vod.

Mokřady jsou jediným ekosystémem, který má svou mezinárodní konvenci, a to Ramsarskou úmluvu o ochraně mokřadů, které mají mezinárodní význam. Úmluva byla podepsána právě 2. února 1971 v íránském Ramsaru, kdy se jednotlivé vlády dohodly na důležitosti mokřadů a jejich ochranu zabudovaly do legislativ svých zemí,říká prof. Vymazal. Světový den mokřadů je tak památkou a oslavou tohoto celosvětově důležitého dne.

A jak můžete oslavit Světový den mokřadů vy? Například výletem za mokřady na Šumavu, do Krušných hor nebo do Krkonoš. Všude tam se nachází významná česká rašeliniště a mokřady a mnohé z nich jsou po naučných stezkách přístupné veřejnosti. „Patří tam ale také například rybniční oblast Třeboňsko, která je zahrnuta mezi oblasti spadající do Ramsarské úmluvy. Všeobecně se totiž mělké vody do hloubky vody dvou metrů také zahrnují mezi mokřady,” dodává na závěr prof. Jan Vymazal.

Věra Klimšová


Ekosystémové služby mokřadů lze rozdělit do čtyř hlavních oblastí

 ZÁSOBOVACÍ

Potrava – rýže (Oryza sativa), ovsucha vodní (Zizania aquatica), potočnice lékařská (Nasturtium officinale), lotos ořechonosný (Nelumbo nucifera), řasy, bobuloviny (brusinky, borůvky, ostružiník moruška), ryby, želvy, krokodýlovití, husy, kachny, korýši, měkkýši

Stavební a technické materiály – mokřadní stromy, mokřadní byliny – papyrus (Cyperus papyrus), rákos obecný (Phragmites australis), skřípinec kalifornský (Scirpus    californicus), orobinec (Typha spp.), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)

Energetické zdroje – přímé zdroje (rašelina, rákos, chrastice, orobinec), nepřímé zdroje (např. bioplyn z mokřadní vegetace)

Zdroj vody – zásobování pitnou vodou, voda pro průmysl a zemědělství

Chemické suroviny – zejména látky obsažené v mokřadních rostlinách (saponiny, silice)

Léky a léčivé zdroje – např. puškvorec obecný (Acorus calamus – antidepresivní látky), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata – podporuje trávicí funkce), různé druhy máty (Mentha spp. –  výroba mastí), vrby (Salix spp. – diuretikum, přípravky proti plísním)

 REGULAČNÍ

Regulace podnebí – mokřady ukládají uhlík, čímž regulují skleníkové plyny v ovzduší

Regulace přívalových průtoků – mokřady zadržují vodu a zplošťují maximální průtoky

Regulace teploty ovzduší – v mokřadech se přemění většina dopadající sluneční energie na odpar vody (evapotranspiraci), čímž se ovzduší ochlazuje

Čištění vody – samočistící procesy v mokřadech včetně čištění a filtrace vody v pobřežních mokřadech (do této kategorie můžeme zařadit i čištění odpadních vod v umělých mokřadech)

Omezení vlivu vodní eroze na vodní ekosystémy – přirozené mokřadní pásy podél vodotečí a stojatých vod

 PODPŮRNÉ

Tvorba půdy – velmi důležité především v pobřežních mokřadech, kde půda vznikající při dekompozici rostlinného materiálu kompenzuje zvyšování hladiny oceánů

Ukládání uhlíku a živin – v mokřadech vzhledem k anoxickým/anaerobním půdním podmínkám nedochází k úplné dekompozici rostlinného materiálu

Biodiverzita – mokřady jsou ekoton, tj. ekosystém na rozhraní vodního a suchozemského ekosystému, a proto mají velkou biodiverzitu, kde se kombinují atributy obou okolních ekosystémů

Migrace ptáků – stanoviště stěhovavých ptáků při migraci

 KULTURNÍ

Vzdělávání – naučné stezky, tracky, pozorovatelny ptáků a další mokřadní flóry a fauny

Estetika a kultura – estetická působivost mokřadních oblastí, folkloristicky cenné stavby, výroba předmětů typických pro mokřadní oblasti (košíky, matrace)

Rekreace – koupání, sportovní rybářství a myslivost, turismus, jízda na člunech

Duchovní význam – v mnohých částech světa jsou mokřady a mokřadní živočichové uctíváni

 

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content