Lze dělat vědu jinak? Ano, či ne?

Vědci a vědkyně přistupují k vnějšímu světu, který je centrem jejich badatelských aktivit, z pozice speciálně připravených osobností. Ty vládnou speciálním jazykem a metodami, které nejsou dostupné pouhému zdravému smyslu, ale vyžadují dlouhodobou odbornou kultivaci, neustálou reflexi a zdokonalování. Ti, kteří dělají vědu, svět kolem nás pomocí oněch metod zkoumají (působí na něj), aby přinášeli nová a neotřelá zjištění napomáhající lépe porozumět onomu okolnímu světu s tím, že využití zjištění umožní v budoucnu další prosperitu lidstva.

Toto po staletí utvářené dělání vědy se děje díky oné zvláštní pozici, kdy ti, kteří vědecky bádají, tak mohou působit pouze, jsou-li od onoho zkoumaného světa odděleni. Vědci a vědkyně se tak ocitají v pozici, kdy by neměli být součástí jimi zkoumaného světa, a to proto, aby vědecká zjištění byla objektivní. Takto věda fungovala po staletí a přinášela lidstvu pokrok. Proto je i logická otázka, proč by tedy měla být věda dělána i jinak?

Projekt Better Life (Bringing Excellence to Transformative Engaged Research in Life Sciences through Integrated Digital Centres), který s podporou programu Horizont realizuje tým z Provozně ekonomické fakulty, Fakulty lesnické a dřevařské a rektorátu ČZU, ukazuje, že odpověď na otázku položenou v titulku může být i ano. Jak vyplývá z názvu tohoto projektu, je transformativní, protože proměňuje pojetí dělání vědy a zapojuje (anglicky engage) vědce a vědkyně přímo do zkoumaného světa. Ti tak nestojí mimo jimi zkoumaný svět, ale jsou jeho součástí, a to společně se všemi dalšími aktéry. Lidé z vědecké komunity vycházejí za hranice svých disciplín a využívají transdisciplinární přístupy. Vědu tak neutvářejí pouze vědci či vědkyně, ale je utvářena společně vědci ve spolupráci s dalšími lidmi – různými představiteli společnosti, občanského sektoru, vlády, místní správy a samosprávy i podnikatelskými subjekty různé velkosti, obratu a zaměření.

Projekt Better Life tak přispívá ke změně pohledu na to, jak lze také dělat vědu. Důležité je slovní spojení „jak lze také“. To neznamená, že se věda bude muset dělat jinak, pouze transdisciplinárně. Projekt Better Life totiž připravuje zázemí pro mladé vědce a vědkyně, aby mohli, bude-li to potřebné a výhodnější, dělat vědu jinak v okamžiku, kdy jsme vystaveni vysoce komplexním jevům, kam patří vlastně všechny výzvy současnosti, z nichž mnohým čelí i naše univerzita. Od klimatické změny a proměny biodiverzity přes digitalizaci a umělou inteligenci, potravinovou bezpečnost a suverenitu až po socioekonomické nerovnosti, ekonomické krize či inovace a potřebu zachování pulzujících venkovských společenství. V době, kdy vznikalo původní paradigma vědy spojené s vědcem stojícím jakoby mimo jím zkoumaný svět, takové výzvy neexistovaly. Problémy, jimž dnes čelíme, jsou mnohem komplexnější, než byly ty v minulosti, a komplexnost vyžaduje i nové přístupy k jejímu zkoumání. Právě transdisciplinární přístup spočívající v zapojení vědců a vědkyň do světa, v němž žijí, se ukazuje jako klíčový. Ale toto zapojení, tato transdisciplinarita vyžaduje nejen spolupráci týmů vědců a vědkyň z různých vědeckých disciplín (především se jedná o spolupráci přírodovědných, technických a sociálně-vědních disciplín), ale i vzájemnou rovnocennou spolupráci s jinými osobami než pouze s těmi z vědeckého světa. Jen takto společně můžeme reagovat na výzvy, které před námi stojí. Propojení lidí z vědecké komunity a lidí mimo ni umožňuje eliminovat efekt „černých pasažérů“, kdy někteří mají pocit, že jsou mimo dění, že na jejich názor (i když je třeba divný a nesmyslný) nikdo nebere ohled. Umět takto dělat vědu ale není snadné a vyžaduje to určité nástroje. Právě některé z nich, které mají digitální podobu, projekt Better Life také utváří (třeba tzv. Akademický most umožňuje digitálně propojovat vědce a obce ke společnému řešení problémů). Nebo mají mladí vědci a vědkyně možnost využívat rady mentorů, jak připravit a realizovat takový transdisciplinární výzkum. Proto, kdokoliv máte zájem o to, jak dělat vědu jinak, navštivte stránky projektu Better Life a především jeho část věnovanou Digitálnímu centru excelence. Toto centrum slouží jako opora při přechodu na jiné dělání vědy. Nebo se můžete obrátit přímo na autora tohoto textu.

prof. Michal Lošťák, první prorektor ČZU