Těžaři v tomto lomu začali utlumovat těžbu vloni a obnovu jeho velké části nechali na přírodě. Díky tomu zde vzniká unikátní přírodní lokalita. Právě přirozená sukcese, kterou zde vědci České zemědělské univerzity dlouhodobě studují, je hlavním činitelem ve velkoplošné obnově území nemající svým rozsahem v tuzemsku obdoby. Národní přírodní památku má v gesci Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Odbornou spolupráci zajišťuje Fakulta životního prostředí ČZU v Praze, jejíž specialisté se účastníkům exkurzí věnovali a zodpovídali na jejich dotazy.
„Máme zde vlastně holou půdu, která se postupně osidluje prvními pionýrskými druhy,“ vysvětluje Kateřina Černý Pixová, proděkanka Fakulty životního prostředí ČZU. „Jsou to druhy, které vyžadují třeba menší úživnost půd, hodně květnaté louky i obnažený substrát, nejsou moc konkurenčně silné, takže je v běžné zemědělské krajině nenajdete,“ dodává Markéta Hendrychová, odborná asistentka téže fakulty ČZU.
Na rozsáhlém území, kde byla utlumena těžba, se přirozeně napouští jezero. Do 15 let by mohlo dosáhnout plochy dvou a půl kilometrů čtverečních. „Potom se napouštění velmi zpomalí a vyrovnané hladiny by mohlo jezero dosáhnout zhruba za sto let,“ upřesňuje mluvčí společnosti Sev.en Česká energie Eva Maříková. „Nakonec by mělo být dvakrát větší než jezero Most. Má být hluboké 120 metrů a velké asi pět kilometrů čtverečních,“ dodává.
Zpřístupněná část lomu je ohraničena cedulemi, za které se nesmí chodit. Uzavřenou část hlídají kamery a lidé se tam mohou podívat pomocí aplikace Biosafari. K té se připojí pomocí QR kódů na informačních panelech přímo v lomu. „Agentura ochrany přírody a krajiny chce, aby lidé mohli hned od počátku sledovat, jak se tamní krajina sama postupně mění,“ podotýká Eva Maříková. Jádro území má být prohlášeno Národní přírodní památkou, jehož součástí bude i budoucí jezero. Celou lokalitu si lidé mohou prohlédnout pěšky nebo na kole, přístupných je víc než sto kilometrů cest vedoucích pod Krušnými horami. Vzhledem k tomu, že se zde příroda obnovuje sama, žije zde více než 300 chráněných a vzácných druhů živočichů, zejména ptáků a hmyzu.
Foto: FŽP
Podobné články
Ať je jakékoliv počasí, v Botanické zahradě Fakulty tropického zemědělství to žije. Její subtropické a tropické skleníky dovedou každému rozjasnit tvář i uprostřed zimy, natož nyní, v adventním čase světel. A zaměstnanci zahrady se nestačí otáčet.
Poslední půlrok přinesl spoustu novinek v oblasti vědeckého výzkumu i života v kampusu a mnohé z nich zaznamenává nové číslo zpravodaje Živá univerzita. Nejzásadnější změnou je výměna postů ve vedení univerzity. V lednu se uzavírá osmileté funkční období rektora Petra
