Nicméně, stejně roztříštěné jako samotný sběr dat je i jejich zpřístupnění. Data jsou spravována jednotlivými státy či regiony, ne vždy jsou volně dostupná, a i v případech, kdy k dispozici jsou, může být jejich získání technicky či administrativně náročné. Navíc se jedná o velké objemy dat, jejichž zpracování vyžaduje odborné znalosti a odpovídající technické zázemí. To vše brzdí jejich využití v celoevropském měřítku.
Tento problém se snaží překonat mezinárodní tým vědců vedený Vítězslavem Moudrým z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Autoři ve své studii zmapovali dostupnost a základní charakteristiky dat leteckého laserového skenování v Evropě a naznačili cestu k jejich širšímu a systematičtějšímu využívání. Studie publikovaná v časopise Earth and Space Science se zaměřuje především na možnosti vytvoření celoevropského modelu výšky vegetace a dalších vegetačních charakteristik krajiny; tato data však mají potenciál také pro tvorbu velmi přesného digitálního modelu terénu.
Z celkových 44 evropských zemí je letecké laserové skenování prováděno vládními institucemi nejméně ve 33 z nich. Typická bodová hustota dostupných dat se v Evropě pohybuje kolem 2–5 bodů na metr čtvereční, přičemž novější kampaně dosahují vyšších hustot, což zvyšuje jejich využitelnost pro mapování struktury vegetace. Většina evropských zemí poskytuje bodová mračna klasifikovaná alespoň do základních tříd, jako jsou terén, vegetace, budovy či vodní plochy. Podrobnější třídy, například elektrická vedení či mosty, jsou zahrnovány méně často. Většina zemí také poskytuje odvozené modely terénu, ale jen pár poskytuje odvozené charakteristiky vegetace. Přitom výběr použitých vegetačních charakteristik a metodika jejich výpočtu se může výrazně lišit. Aby bylo možné odvozené vegetační charakteristiky využít v celoevropském kontextu, je klíčové tyto aktivity koordinovat již od počátku tak, aby byl vytvořen jednotný harmonizovaný celoevropský produkt. Takový produkt by umožnil konzistentní interpretaci a využití dat napříč studiemi a zvýšil by spolehlivost a reprodukovatelnost výsledků při hodnocení vegetační struktury na velkých územních celcích. Pro realizaci takového celoevropského přístupu je zásadní vybudování centralizovaného datového úložiště, jednotného katalogu metadat a cílené doplnění dat v regionech, kde ALS dosud není k dispozici. Výzkum se uskutečnil v rámci mezinárodního projektu EarthBridge.
Nicméně, stejně roztříštěné jako samotný sběr dat je i jejich zpřístupnění. Data jsou spravována jednotlivými státy či regiony, ne vždy jsou volně dostupná, a i v případech, kdy k dispozici jsou, může být jejich získání technicky či administrativně náročné. Navíc se jedná o velké objemy dat, jejichž zpracování vyžaduje odborné znalosti a odpovídající technické zázemí. To vše brzdí jejich využití v celoevropském měřítku.
Tento problém se snaží překonat mezinárodní tým vědců vedený Vítězslavem Moudrým z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Autoři ve své studii zmapovali dostupnost a základní charakteristiky dat leteckého laserového skenování v Evropě a naznačili cestu k jejich širšímu a systematičtějšímu využívání. Studie publikovaná v časopise Earth and Space Science se zaměřuje především na možnosti vytvoření celoevropského modelu výšky vegetace a dalších vegetačních charakteristik krajiny; tato data však mají potenciál také pro tvorbu velmi přesného digitálního modelu terénu.
Z celkových 44 evropských zemí je letecké laserové skenování prováděno vládními institucemi nejméně ve 33 z nich. Typická bodová hustota dostupných dat se v Evropě pohybuje kolem 2–5 bodů na metr čtvereční, přičemž novější kampaně dosahují vyšších hustot, což zvyšuje jejich využitelnost pro mapování struktury vegetace. Většina evropských zemí poskytuje bodová mračna klasifikovaná alespoň do základních tříd, jako jsou terén, vegetace, budovy či vodní plochy. Podrobnější třídy, například elektrická vedení či mosty, jsou zahrnovány méně často. Většina zemí také poskytuje odvozené modely terénu, ale jen pár poskytuje odvozené charakteristiky vegetace. Přitom výběr použitých vegetačních charakteristik a metodika jejich výpočtu se může výrazně lišit. Aby bylo možné odvozené vegetační charakteristiky využít v celoevropském kontextu, je klíčové tyto aktivity koordinovat již od počátku tak, aby byl vytvořen jednotný harmonizovaný celoevropský produkt. Takový produkt by umožnil konzistentní interpretaci a využití dat napříč studiemi a zvýšil by spolehlivost a reprodukovatelnost výsledků při hodnocení vegetační struktury na velkých územních celcích. Pro realizaci takového celoevropského přístupu je zásadní vybudování centralizovaného datového úložiště, jednotného katalogu metadat a cílené doplnění dat v regionech, kde ALS dosud není k dispozici. Výzkum se uskutečnil v rámci mezinárodního projektu EarthBridge.
Zdroj: FŽP
Podobné články
Jak se za posledních deset let rozvíjelo agrolesnictví v České republice? Jaké zkušenosti mají farmáři, vědci i tvůrci politik? A jakou roli může tento přístup hrát v adaptaci krajiny na klimatickou změnu? Na tyto otázky se zaměří konference Agrolesnictví v
Požáry, vichřice nebo kůrovcové kalamity mohou v příštích desetiletích zasahovat evropské lesy v mnohem větší míře než dnes. Rozsáhlá mezinárodní studie publikovaná v prestižním časopise Science, na níž se podíleli také vědci z České zemědělské univerzity v Praze, ukazuje, že
