„Zásadní je pro nás stav lesa. Ten jsme vyhodnotili podle mnoha kritérií, jako je výše škod způsobených zvěří v honitbě za určité období, objem prostředků, které podnik v této honitbě investuje do ochrany lesa před zvěří, odrůstání kultur, ale i plnění plánu lovu, podíl přirozeně se obnovujících dřevin a další včetně těch, které sleduje a vyhodnocuje Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. Výsledkem je bodová hodnota, podle níž jsme se rozhodli pro ponechání honitby v naší režii nebo novou soutěž na nájemce honitby,“ uvedl Dalibor Šafařík, generální ředitel Lesů ČR.
Myslivcům, kteří tak přijdou zhruba o čtvrtinu honiteb, se změna pravidel pochopitelně nezamlouvá. Svoji váhu však mají argumenty o nutnosti snižovat stavy přemnožené zvěře tak, aby byl větší prostor pro přirozenou obnovu lesa a jeho větší rozmanitost. Opodstatněnost těchto důvodů potvrzuje Miloš Ježek z katedry myslivosti a lesnické zoologie Fakulty lesnické a dřevařské ČZU: „Jsem přesvědčen, že to je legitimní důvod. Zvěř je v současné situaci, kdy jsou celé lesní porosty zdecimovány kůrovcovou kalamitou, skutečně limitujícím faktorem pro to, aby se změnila druhová skladba a les byl pestřejší. To by pak v důsledku znamenalo i víc potravy a víc možností pro zvěř samotnou. Jsem tedy přesvědčen, že musí dojít ke snížení početního stavu alespoň krátkodobě. Tak, aby se les nějakým způsobem dokázal obnovit,“ říká Miloš Ježek.
Myslivost je spjata s vlastnictvím pozemků a vlastník by měl být odpovědný za stavy zvěře. A tak tomu v současné právní úpravě i je. „Myslivci nemají apriori možnost lovit, to právo jim udělují vlastníci pozemků. Tady je tím vlastníkem podnik Lesy ČR, který chce snížit stavy zvěře v určitých honitbách. Jde tedy o domluvu, která zřejmě úplně nefungovala,“ uzavírá Miloš Ježek z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.
Lesy ČR spravují 968 honiteb. U dvou třetin z nich letos končí nájemní smlouva a u dalších v příštím roce. První kolo nových výběrových řízení začne v polovině února.
Zdroj: TZ Lesy ČR/ ČRo
Podobné články
Jak dostat klimatická opatření z papíru do reálného života? Tomu se v úterý 15. září 2026 v Kampusu Hybernská v Praze věnoval Národní adaptační den. Propojil zástupce ministerstev, samospráv i odborné veřejnosti a přinesl konkrétní příklady toho, jak se daří
Jak se českým vysokým školám daří naplňovat cíle Strategie internacionalizace vysokého školství do roku 2030? Odpověď přináší nová studie Národního vzdělávacího fondu, která porovnala 26 veřejných vysokých škol v České republice. Z jejích závěrů je patrné, že jednotlivé univerzity volí
