Svátek má

Květoslava
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

Lesní porosty je třeba obnovovat a chránit v zájmu budoucích generací

V poslední době zažívají naše lesy těžké zkoušky. Série „suchých let“ ještě zhoršila kůrovcovou kalamitu, jejíž následky budeme napravovat řadu let. Jaký je stav českého lesního hospodářství v roce 2021 a jaké jsou prognózy? Na to jsme se ptali profesora Luďka Šišáka z katedry lesnické a dřevařské ekonomiky Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.

Stav českého lesního hospodářství není z hlediska lesních porostů, ekologické, environmentální i ekonomické situace dobrý. Zásadně se na něm podepsalo extrémně suché a teplé období několika předchozích let, což mělo za následek postupné výrazné plošné oslabení lesních porostů suchem a škůdci na velkých územích. Přitom nejde pouze o druhy lesních dřevin klasicky citlivé na škodlivé činitele, mezi nimiž můžeme na prvním místě jmenovat smrkové porosty, ale do určité míry překvapivě i porosty takové průkopnické dřeviny, jako je borovice. Utrpěly však i listnaté dřeviny.

Kalamitní a ekonomickou situaci českého lesního hospodářství však dále zhoršil lidský – politický a právní faktor, který silně omezil možnost a zejména včasnost zásahů v lesních porostech masivně napadených kůrovcem. Pro tyto akutní zásahy platil ve velké většině případů zákon o veřejných zakázkách při výběrových řízeních na těžbu, zpracování a asanování porostů napadených kůrovci. Proces byl tak zdlouhavý, že než byl administrativně schválen, kůrovec se v lesních porostech namnožil, vylétl a masivně napadl další porosty! A situace se opakovala.

Další problém vznikl, když vytěžené dříví nedostatečně zbavené kůrovce bylo rozváženo silniční a železniční dopravou po celém území státu i do zahraničí k dalšímu zpracování. Tak byla s podporou člověka zamořena kůrovcem další rozsáhlá území. Na ekonomické situaci lesního hospodářství se podepsaly i cenové a nákladové poměry, kdy na jedné straně došlo ke zvýšení výdajů za těžební činnost a nákladů na následnou masivní obnovu lesa s náročnou výsadbou nových porostů, ale při zásadně snížené ceně dříví, a tedy snížených příjmech v lesním hospodářství.

Navíc před vypuknutím kalamity vyvedl stát z lesnictví – zejména ze státního podniku „Lesy České republiky, s. p., Hradec Králové“, obhospodařujícího téměř polovinu lesů na území ČR – masu mnoha miliard korun z tzv. rezervního fondu na pěstební činnost. Tento fond byl vytvořen podle zákona z minulých kladných hospodářských výsledků lesního hospodářství a určen právě jako finanční rezerva pro řešení kalamitních případů v lesích. Finanční prostředky byly nevratně vyvedeny a využity v jiných sektorech hospodářství ČR.

Na stavu lesů se tedy negativně podepsal lidský faktor. Jaký vývoj předpokládáte, pokud jde o sucho?

Klima ve střední Evropě je dlouhodobě historicky poměrně kolísavé, v delších či kratších obdobích se tu střídají sušší a teplejší klimatická období s vlhčími a chladnějšími. Osobně bych tedy napříště očekával klimatické podmínky spíše příznivější pro lesní prostředí, tj. vlhčí a chladnější než v minulých letech. To by znamenalo i menší míru ohrožení lesních porostů škodlivými činiteli a příznivější podmínky pro obnovu a ochranu lesů. Avšak ekonomická situace lesního hospodářství zřejmě zůstane i nadále kritická a ve srovnání s minulými roky možná ještě složitější.

Potřeba intenzivní obnovy lesa bude prakticky u všech typů vlastníků nadále vysoká, dokonce se může postupně ještě zvyšovat. To znamená, že úroveň nákladů v lesnictví zejména z hlediska obnovy a ochrany lesa může objektivně dále růst. Přitom však lze předpokládat, že těžba dřeva bude ve srovnání s minulými roky klesat či stagnovat, a to jak z hlediska objemu, tak i kvality, a příjmy se tedy budou snižovat.  Následně bych do určité míry očekával i růst objemu finančních podpor do „polyfunkčního lesního hospodářství“.

Můžete zmínit nějaký příklad extrémní proměny zalesněné krajiny vlivem nepříznivých faktorů?

V lesnických kruzích, a doufám, že i mimo ně, je notoricky znám exemplární případ vzniku a dlouhodobé existence klasické pouště na území jihovýchodní Moravy, tzv.: „Moravské Sahary“ v blízkosti Bzence. S písečnými přesypy a pohybujícími se dunami s pískem a prachem, tzv. „vátými písky“, zasypávajícími vesnice.

Poušť vznikla za společného působení suššího a teplejšího klimatu v poměrně dlouhém období v oblasti zemědělské krajiny, lesů a lesostepí. Ovšem za intenzivního přispění tamních obyvatel, dlouhodobě nešetrného zacházení s lesy a nevhodného zemědělského hospodaření. Lesníkům potom trvalo mnoho desítek let, než velmi intenzivní činností s velkými vklady práce a finančních prostředků změnili krajinu opět na lesní. Tento počin připomíná pomník, postavený lesníkům, jmenovitě Janu Jindřichu Bechtelovi, pod jehož dlouholetým vedením se podařilo přesypové písky postupně svázat a území Moravské Sahary v polovině 19. století zalesnit. Tento stav trvá dodnes! Takže i proti takovým podmínkám lze působit a lesní části krajiny nejen udržet, ale dokonce i lesní porosty ve zdevastované krajině obnovit a stabilizovat. Zejména vhodnou druhovou skladbou a strukturou lesních porostů podle konkrétních stanovišť. Ovšem v každém případě jde o proces vysoce nákladný, odborně náročný a dlouhodobý.

Daří se prosazovat model smíšené skladby lesů, který poměrně úspěšně funguje např. v sousedním Německu?

Určitě nejsme v ČR za Německem pozadu v lesnickém poznání, ale ani v praxi a ve stavu lesních porostů a struktuře lesnických činností. Není to překvapivé, obě naše lesnické fakulty v Praze a v Brně vznikly v r. 1919, tedy v době, kdy byly zakládány naše dnešní nejstarší mýtní porosty, a to ve zcela jiném klimatickém období! Ohledně lesnictví máme historicky velmi těsnou vazbu nejen s Německem, ale šířeji s dalšími německy mluvícími zeměmi, Rakouskem a Švýcarskem. Přitom triumvirát mezinárodně velmi významných univerzit s lesnickou výukou a vědou v uvedených zemích – BOKU Vídeň, TU Dresden a ETH Zürich – se aktivně účastnil příprav vzniku lesnické fakulty v Praze v souvislosti se vznikem Československé republiky a následně stál u kolébky lesnické fakulty v Praze jako tři sudičky v r. 1919, když se podílel jak na organizační, tak odborné výukové a vědecko-výzkumné struktuře a náplni fakulty. Těsné aktivní odborné vztahy s lesnickými fakultami uvedených univerzit pokračují dodnes.

Změna dřevinné skladby lesních porostů v ČR i struktury porostů a procesů pěstování lesa probíhá dlouhodobě, je ovšem omezena výraznou dlouhodobostí lesní výroby, pro mnoho lidí nepředstavitelnou. Intenzivní kroky ke změně struktury lesů se u nás nyní realizují ještě výrazněji v souvislosti s klimatickou změnou, v principu obdobně jako v sousedních zemích s obdobnými přírodními a společenskými poměry.

Jaké jsou priority dřevařů v boji s kůrovcem?

Nemluvil bych v této souvislosti o dřevařích, ale o lesnících. Ti se starají o les jako součást krajiny, života společnosti a přírodního prostředí multifunkčního charakteru, rozsáhlého spektra produkčních i mimoprodukčních společenských služeb. Reprodukují les v dnešním moderním polyfunkčním pojetí. V časovém a technologickém sledu stojí před dřevaři, pro jejichž navazující činnost produkují cenný, trvale udržitelně obnovitelný ekologický vstupní materiál, obnovitelnou biomasu.

Priority lesníků bych pak charakterizoval spíš v širším pojetí, jako vyrovnávání se s klimatickou změnou, jíž je tzv. „kůrovec“ jen jedním z důsledků. Zásadní prioritou je proces obnovy lesa a úsilí zacházet s lesem jako s polyfunkčním objektem, včetně služby produkce dřeva jako společensky environmentálně velmi cenné biomasy. Dále je to reprodukce zásadně významných environmentálních společenských služeb lesa, jako jsou služby vodohospodářské, protierozní, přírodoochranné – šířeji „kulturně-naučné“, zdravotně-hygienické, ale i nedřevoprodukční v době klimatické změny.

Co vidíte jako největší problém lesního hospodářství?

Významný dlouhodobý problém a úkol našeho polyfunkčního lesnictví je spojen s dosavadním vývojem a se strategickými výzvami, které před nás staví budoucí vývoj společnosti a názorů a požadavků na lesy a lesnictví u nás a v zahraničí. A to jak z hlediska strategie pěstování lesa, jeho ochrany a hospodářské úpravy, tak lesnických technologií, ale i lesnické politiky, řízení a ekonomiky lesního hospodářství.

Avšak největší problém lesnictví u nás zřejmě je a bude klimatická změna a její dopady. Na jejich základě je nutno procesy změn v lesnictví a v lesích intenzifikovat a prohlubovat, přitom však se zvyšující se nejistotou budoucího vývoje.

Lesy netvoříme a nereprodukujeme na dobu několika příštích let, ale minimálně na dobu obmýtí, překračující století! To znamená, že polyfunkční lesnictví a polyfunkční lesy by měly plnit požadavky nejen současných, ale zejména budoucích generací. S tímto vědomím bychom měli lesní porosty obnovovat, zakládat, chránit a vychovávat.

Rozhovor připravila: Lenka Prokopová

 

Text k foto:

Prof. Luděk Šišák, v pozadí věrné obrazy rozmanitého polyfunkčního reálného lesního prostředí z téměř opačných stran světa

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content