
Mezinárodní projekt organizovaný Galerií Jaroslava Frágnera vyhledává degradované a diskutabilní plochy, které mají potenciál stát se novými centry kulturního a společenského života. Tato místa se pak snaží site-specific instalacemi a happeningy oživit, kultivovat a nastínit jejich budoucí možný rozvoj.
Za katedru zahradní a krajinné architektury ČZU se letos zúčastnili Ing. Veronika Syřišťová, Ing. Anička Veselá, Eliška Neumannová, Barbora Pospíšilová, Natálie Chrobáková, Kateřina Janíková, Lucie Kopásková, Sandra Landfeldová a akademický sochař doc. Aleš Hnízdil.
K dispozici měli prostor mezi synagogou v Libni, zasypaným židovským hřbitovem a zrušeným nádražím na Palmovce a Libeňským mostem. Vznikla tam řada projektů, která reagovala na tento prostor, jako například projekt Aničky Veselé a Veroniky Syřišťové, které vytvořily z vertikál profil kolejiště jako „Ztracenou linii“. Projekt Elišky Neumannové „Znovu spolu“ odráží touhu sejít se opět u jednoho stolu podle židovské tradice. V současnosti je aktuální s ohledem na rozervané rodiny z Ukrajiny. Doc. Aleš Hnízdil akcentuje v prostorové kresbě fragmentů židovských náhrobků pietnost tohoto místa v projektu „Zpřítomněné vědomí“. Barbora Pospíšilová v projektu „Nit po niti, život po životě – zapomenout na smrt a myslet na život“ říká, že skrze bílá vlákna můžeme pozorovat životy v nekonkrétní podobě, které vystupují z těžké a slzami zalité země a vpíjí se do světla v korunách stromů. Natália Chrobáková v projektu „Okno“ jako kontakt s okolím akcentuje vztah k přírodě. Kateřina Janíková v projektu „Forma a odlitek“ vyjadřuje procesuální informaci o tvaru a smyslu. Lucia Kopásková v projektu „#7 Věc názoru mravenišť v oblacích“ vytváří ironicko-satirický odkaz společnosti jako podnět k zamyšlení nad smyslem věcí, které vytváříme. Sandra Landfeldová v projektu „Spirála ve větru“ pracuje se zvukem jako s paralelou lidských životů.
Zvedl se vítr a koruny stromů se podobně jako osud propletly.
Aleš Hnízdil








Podobné články
Agentura Times Higher Education publikovala nový žebříček světových univerzit. ČZU se umístila ve skupině na 801.-1000. místě na světě (celkem bylo hodnoceno přes 2650 univerzit). V této skupině je z ČR pouze Univerzita Palackého a ČZU se tak v ČR
Kampus České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) se rozrostl o novou budovu demonstrující principy udržitelného rozvoje – unikátní Pavilon environmentálních studií. Odborníci z Fakulty životního prostředí, kteří pavilon budou využívat, v jeho realizaci uplatnili aktuální trendy a technologie, které přispívají