
Program letní školy nabídl pestrou kombinaci praktických aktivit, exkurzí i odborných přednášek. Přiblížil složitost klimatické změny i problematiku ubývání biologické rozmanitosti. Pod vedením odborníků si všichni vyzkoušeli vědeckou práci v terénu, zapojili se do výzkumu v mobilní laboratoři společnosti ENKI, o.p.s., a diskutovali o možnostech ochrany přírody. Entomologové a ornitologové z katedry ekologie účastníkům představili rozmanitý svět hmyzu a ptáků včetně ukázek odchytu, určování druhů a terénních monitorovacích technik. Žáci a studenti si prohlédli odborné vybavení a dozvěděli se, jak lze biodiverzitu sledovat v různých typech prostředí.

Oba turnusy navštívily přírodní rezervaci V Bahnách, kde se účastníci letní školy seznámili s praktickými způsoby péče o chráněná území pod vedením expertů z Fakulty životního prostředí. První turnus také zavítal do Zoologické zahrady Praha, kde žáci a studenti poznávali principy ex-situ ochrany ohrožených druhů. Obě skupiny se vydaly do mokřadního biotopu v Radotíně za pozorováním přírodních procesů v krajině a prováděním terénního měření. Vedle odborného programu se všichni zapojili do týmových soutěží, her a volnočasových aktivit zaměřených na spolupráci a vzájemné poznávání. Nechyběl ani prostor pro sebereflexi, kreativitu a sdílení zážitků.
Fakulta životního prostředí uspořádala letní školu v rámci projektu Adaptace na změnu klimatu: Projekt vzdělávání odborné veřejnosti, středoškolských učitelů a studentů (č. 5230200004). Spolufinancuje ho Státní fond životního prostředí ČR, který na jeho podporu získal prostředky z Evropské unie z fondu Next Generation EU.
Zdroj: FŽP









Podobné články
V příštích čtyřech letech bude směr, jímž by se měla ubírat Česká zemědělská univerzita v Praze, udávat nově zvolený rektor Michal Lošťák. Akademický senát ho na podzim vybral ze tří kandidátů, poté jeho nominaci spolu s dalšími rektory vysokých škol
Zpráva Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví (UNU-INWEH) upozorňuje na kritický stav globálních vodních zdrojů a zavádí nový termín „globální vodní bankrot“. Nejde už jen o krizi, kterou přečkáme a vrátíme se do normálu. Na mnoha místech











