Svátek má

Kazimír
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

„Je třeba navázat na to dobré a jít cestou, na které nejlépe zhodnotíme náš kapitál spočívající v tradici a společenské potřebnosti,“ říká nový děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze

Střídání děkanů proběhlo 1. února 2022 na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Profesorku Ivu Langrovou nahradil profesor Josef Soukup, který chce navázat na svoji předchůdkyni, a především využít své téměř čtyřicetileté zkušenosti z působení na této fakultě. Více než dvacet let řídil katedru agroekologie a rostlinné produkce, osm let zastával funkci prvního proděkana a proděkana pro mezinárodní vztahy, je garantem studijního programu Zemědělství a rozvoj venkova, členem několika vědeckých a oborových rad na univerzitě i mimo ni. A s jakou vizí prof. Ing. Josef Soukup, CSc. kandidoval na děkana FAPPZ?

Nešel jsem do voleb s žádnými převratnými vizemi, protože ty pak často zůstávají jen na papíře, nebo jejich realizace instituci rozvrátí. V různých řídících funkcích na fakultě pracuji přes 20 let, takže senátoři spíše, než že by čekali na velké vize, dali na moji historickou stopu na fakultě a dlouhodobě vyjadřované názory a postoje. Před volbami jsem se se všemi senátory, kteří o to projevili zájem, sešel, intenzivně s nimi o svých představách diskutoval a získal od nich podporu. Fakulta má výborné výsledky ve vzdělávací, vědeckovýzkumné i aplikační oblasti, a je tedy pouze potřeba na dobré navázat a jít cestou, ve které nejlépe zhodnotíme náš kapitál spočívající v tradici a společenské potřebnosti, špičkově vybavených pracovištích a kvalifikovaných pracovnících.

Jaké budou vaše první kroky v této funkci a na co se chcete zaměřit především?   

Prvním krokem byl výběr nejbližších spolupracovníků – proděkanů. Požádal jsem o spolupráci profesory Stupku a Kalouse z minulého vedení fakulty, abychom si udrželi kontinuitu v rozhodujících oblastech rozvoje fakulty a kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti, a také proto, že si cením jejich dosavadní práce. Na uvolněná místa proděkanů jsem oslovil prof. Kouřimskou, doc. Hakla a doc. Zouhara, jednak kvůli jejich odborným a manažerským schopnostem a také proto, aby byly ve vedení reprezentovány naše nejvýznamnější obory. Také jsem již požádal senát o schválení rekonstruované vědecké rady, představil proděkany a začali jsme se zabývat běžnou agendou vedení fakulty, jako je organizace studia, práce na projektu Národního plánu obnovy, nastavení pravidel pro chod potravinářského pavilonu a další úkoly. V průběhu února se podrobněji seznámím s ekonomickou situací a personálními záležitostmi fakulty a plánuji setkání se všemi vedoucími děkanátních oddělení. Začátkem března budeme mít první schůzi kolegia děkana, kde chci s vedoucími kateder diskutovat o zjištěních, k nimž jsme došli, následně s nimi individuálně probrat výsledky jejich pracovišť a představy o dalším směřování kateder i fakulty.

V čem byste chtěl navázat na svoji předchůdkyni a kde chcete postupovat jinak?   

Na svoji předchůdkyni profesorku Langrovou chci a musím navázat z 80 %, především v jejím snažení o špičkové výsledky ve všech oblastech naší činnosti a zlepšení kvality práce. Nástup nového děkana neznamená obrat o 360°, nastupuji do rozjetého vlaku a musím ctít dřívější usnesení fakultních grémií, především senátu a vědecké rady a držet se schválených strategií. V čem bych chtěl postupovat jinak, je lepší aktivita a prezentace směrem navenek, snažit se o to, aby většina výsledků vznikala skutečně na našich pracovištích, aby se tím pracoviště rozvíjela a byli jsme uznávanými a vyhledávanými partnery pro vědeckovýzkumné týmy z jiných institucí i pro praxi.

Kam byste chtěl fakultu za čtyři roky dovést? 

Každý vedoucí si přeje, aby úsek, který mu byl svěřen, předával v lepším stavu, než jej převzal, a to bych si přál i já. Byl bych rád, abychom si udrželi atraktivitu pro zájemce o studium a kvalita vzdělávání se ještě zlepšila, aby naši absolventi byli žádáni na trhu práce. Ve výsledcích vědeckovýzkumné práce potřebujeme více kvalitních aplikovaných výsledků se společenskou relevancí a získávat více zdrojů na financování výzkumu. Tohoto typu výsledků potřebuje univerzita více a charakter naší fakulty dává k jejich získávání dobré předpoklady. Byl bych rovněž rád, aby na konci mého volebního období panovala na fakultě dobrá atmosféra a měli jsme kvalifikované, angažované a k fakultě loajální zaměstnance.

Jak vidíte současný obraz vaší fakulty v kontextu celé ČZU?  

Naše fakulta je viditelnou a respektovanou součástí univerzity, která dobře fungující fakultu našeho typu k plnění své mise potřebuje.  Pokrýváme svými aktivitami společensky žádané obory a témata, máme stabilní počty zájemců o studium, rozsáhlá a špičkově vybavená výzkumná a výuková pracoviště, velké množství externích projektů a samozřejmě také vysoký výkon ve vědě a rozsáhlou spolupráci s jinými výzkumnými pracovišti a praxí. Vyučujeme prakticky na všech fakultách a stále rozvíjíme i výzkumné spolupráce. S většinou děkanů fakult se dlouhou dobu znám, jsou mými přáteli a těším se, že budeme více spolupracovat než soutěžit, k prospěchu univerzity jako celku.

Na co se chcete soustředit v oblasti vědeckého výzkumu? 

V oblasti výzkumu si stojíme velmi dobře. I díky našim výsledkům ve vědě a výzkumu získala ČZU za oblast zemědělských a lesnických věd nejlepší hodnocení „A-“. Rozvíjet ale chceme i výzkum v dalších oborech relevantních v našich vzdělávacích oblastech, ke kterým patří potravinářství, přírodní a environmentální vědy. Všeobecný trend nyní směřuje ke zlepšování kvality výstupů, takže i na tento aspekt se chceme koncentrovat. Jednak kvůli vlastní excelenci ve výzkumu, ale také kvůli přerozdělování finančních zdrojů na výzkum právě podle tohoto kritéria.

Jak hodnotíte pozici FAPPZ v rámci internacionalizace univerzity a kam byste chtěl v tomto ohledu směřovat?   

Ke vzdělávání a vědě mezinárodní prostředí a spolupráce patří neodmyslitelně. Již středověcí učenci byli aktivní v mezinárodním prostoru a na zkušenou do světa se také chodilo od nepaměti. Nevím, co si mám přesně představit, když se řekne „pozice v internacionalizaci“.  Internacionalizace, podobně jako další „-izace“, jsou mnohdy jen zaklínadlem. Čísla, kterými se někdy stupeň internacionalizace vykazuje, mohou být zavádějící a nic o skutečné pozici instituce v mezinárodním prostoru neříkají. Vykazují se například vysoké počty zahraničních studentů nebo výjezdů do zahraničí, ale při hlubší analýze zjistíme, že to nemá s kvalitou moc společného a kvalitativní přínos pro jednotlivce či instituci je mizivý. Proto nevnímám internacionalizaci jako nějakou soutěž, beru ji jako nezbytnou součást akademického života, akademických pracovníků i studentů. Přínosné mezinárodní aktivity chci podporovat, jak ve směru od nás ven, tak i vtáhnout do dění u nás další významné osobnosti a instituce. Zastával jsem osm let funkci proděkana pro mezinárodní vztahy a mám v této oblasti i dostatek zkušeností z vlastních odborných aktivit.

Na co se v novém postu nejvíc těšíte a co vám naopak dělá největší starosti? 

Těším se na kvalitativně novou práci, možnost větší interakce v univerzitním prostředí, spolupráci s fakultními partnery a také na to, že budu moci se svým zkušeným týmem a fakultními grémii přímo ovlivňovat rozvoj fakulty, na které jsem strávil i se studiemi již 40 let a velmi mi záleží na její prosperitě. Starosti zatím velké nemám, ty teprve přijdou, ale s tím jsem do voleb šel. Věděl jsem, že vykonávat funkci děkana není procházka růžovou zahradou. Ale to žádná práce, pokud ji chcete dělat poctivě.

Ptala se: Lenka Prokopová

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content