Je krajinářská architektura umělecký obor?

Autorskými site-specific instalacemi na téma „moc“ ve všech podobách zabydleli mladí tvůrci více než 30 pokojů opuštěného domu v ulici Na Poříčí 1758/14. Vidět je můžete až do neděle 23. listopadu. Díla hodnotila komise ve složení Tereza Jindrová, historička umění a kurátorka, která se dlouhodobě věnuje současnému umění a jeho institucionálnímu zázemí a od roku 2025 působí jako ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého. Dále Roman Štětina, vizuální umělec a pedagog působící na Akademii výtvarných umění v Praze. A Noemi Purkrábková, teoretička, kritička a kurátorka, která se pohybuje na pomezí současného umění, médií a hudby. Působí jako pedagožka na FAMU a je také redaktorkou časopisu Art Antiques a členkou experimentální kurátorské platformy Proto Gallery Systems.

NE – MOC / Co když do života přijde událost, která člověka do jisté míry zbaví moci žít svůj život tak, jak by si to představoval? Nemoc je možná jediná věc, jejíž vznik a průběh nemůže plně ovlivnit žádná bytost na světě. A když přichází nemoc, moc odchází. V tomto pokoji se chceme přiblížit lidem trpícím chronickou nemocí, jež ovlivňuje jejich každodenní život a rozhodování. Boj s nemocí a snaha vést normální život ve společnosti, která je nastavena na neustálý výkon a produktivitu, mohou být často neslučitelné. Zaposlouchejte se do audionahrávek příběhů našich hrdinů – kamarádů, kteří s nějakou formou chronické nemoci bojují, a nechte se obklopit klidnou atmosférou jemnosti, křehkosti, uzdravování i naděje, že každá bolest jednou skončí, že každý stav se jednou zlepší. 

POKOJE jsou unikátní přehlídkou mladého umění, která propojuje studenty českých i zahraničních uměleckých vysokých škol a vytváří prostor pro mezinárodní spolupráci. Každý ateliér či studentský kolektiv dostává k dispozici jednu místnost v prázdné budově v centru Prahy, kterou proměňuje ve vlastní site-specific instalaci. Tento formát umožňuje nejen experimentování s výstavními přístupy mimo tradiční galerijní rámec, ale také konfrontaci různých uměleckých disciplín a metod práce s prostorem. POKOJE tak fungují jako platforma pro zkoumání možností současné umělecké tvorby i jako místo pro dialog mezi nastupující generací umělců.

Téma moci, které letos rámuje výstavní přehlídku Pokoje, by se mohlo zdát tradiční a mnohokrát zpracované. Přístup mladých začínajících umělců a umělkyň je však nekonvenční – není normativní ani jednoznačný. V jejich instalacích je cítit zranitelnost, tlak i pochybnost, přesto k tématu přistupují citlivě, často intuitivně a abstraktně. Nesnaží se jen určovat, kdo moc má a kdo ne. Spíše se ptají, jak se projevuje, jak ji vnímáme, a jak se proměňuje v běžných mezilidských situacích i v širších společenských strukturách.

https://www.prehlidkapokoje.cz

Aleš Hnízdil