Jakou roli hrály univerzitní knihovny v pandemické realitě

Role moderní univerzitní knihovny je i v 21. století v zásadě tím, čím byla ve starověku Alexandrijská knihovna a ve středověku klášterní bibliotéky. Shromažďovat vědění a šířit vzdělanost. Vzdělávací funkce je i jedním ze tří pilířů, o nichž se píše v nové publikaci „Od knihoven pro knihovny“. Ředitelky Knihovny ČZU v Praze a předsedkyně Asociace knihoven VŠ dr. Hany Landové se ptáme: Jakou roli v tomto konceptu hraje naše univerzitní knihovna?

Jednou ze základních rolí každé vysokoškolské knihovny je podporovat proces vzdělávání, který je – spolu s vědeckou činností – klíčovým posláním každé vysoké školy. Nejinak je tomu i v případě Knihovny ČZU. Snažíme se poskytnout maximální podporu studentům, aby měli všechny potřebné informační zdroje pro přípravu na zkoušky, zpracování projektů i seminárních prací. Zvláštní kapitolou je informační podpora psaní bakalářských a diplomových prací – kromě článků a knih poskytujeme studentům semináře s tematikou vyhledávání kvalitních informací, jejich hodnocení a poté třeba správného citování. Podporu nabízíme i doktorandům a akademickým pracovníkům. Aby měli aktuální informace pro přípravu výuky i svou vlastní vědeckou činnost. Koncept knihovny jakožto důležitého aktéra ve vzdělávání budujeme na ČZU již dlouho a jsem moc ráda, že se ve vámi zmíněné publikaci dostal mezi příklady dobré praxe. Třeba tak budeme inspirací pro jiné vysokoškolské knihovny.

Knihovna je tu pro studenty i v době pandemie. Co děláte pro to, aby tolik nepociťovali její dopady?

Od loňského jara přemýšlíme, jak vybalancovat bezpečnost našich uživatelů i mých kolegů knihovníků na jedné straně a zároveň poskytovat služby, které budou co nejblíže tomu, na co jsou všichni zvyklí. Snažíme se propagovat naše online zdroje dostupné odkudkoliv. Pokud studenti potřebují nutně knihu ke studiu, vycházíme jim vstříc. Na 100 % se nám podařilo překlopit do online prostředí naše vzdělávací a konzultační služby. Kolegyně z odd. informační podpory a vzdělávání měly zkušenosti s webináři již z doby před pandemií, pořádali jsme je pro studenty kombinovaného studia. A teď se nám tato zkušenost velmi hodí. Takže probíhají všechny semináře a přenášky, konzultace, rešerše, a to snad za ještě většího zájmu než předtím. Kromě kontaktních e-mailů jsme zřídili i telefonní infolinku, kde mohou naši uživatelé dostat aktuální informace o provozu knihovny. Bez přerušení běží objednávání knih a časopisů. A e-shop skript má za sebou jednoznačně nejnáročnější období ve své historii. Obrovský dík patří všem kolegům, kteří vyřizují desítky objednávek každý den, a studenti tak touto cestou mohou získat studijní literaturu, aniž by museli cestovat sem.

On-line kurzy nyní nahrazují běžnou výuku. Jsou ale náročné na přípravu. Jaké s nimi máte zkušenosti?

Se systémem Moodle pracujeme již několik let. Novinkou pro nás byly MS Teams, ale zvykli jsme si a naše výuka již probíhá výhradně na této platformě. A ano, příprava je náročná. Je třeba pracovat na kontaktu s účastníky seminářů, na vytvoření atmosféry pro otevřenou diskusi, zapojení jednotlivých účastníků. To, co jde někdy téměř samo, když jste v jedné místnosti a vidíte si do obličejů, je přes obrazovky složitější. Ale už jsme si zvykli, většinou se daří skupinu zapojit a výuku si dost užíváme. Sama se podílím na kurzech zejména pro doktorandy a moc mě to baví. I když se samozřejmě těšíme, až bude možné učit i naživo, online výuku si určitě udržíme. Pro ty, kteří nemohou nebo nechtějí cestovat k nám do knihovny. Kurzy nabízíme na různá témata. Aktuálně začínáme více pracovat na kurzech pro akademické pracovníky, abychom jim mohli představit novinky v oblasti online informačních zdrojů anebo pomoci s využíváním specifických nástrojů, určených pro hodnocení vědy. Jsem moc ráda, že se nám daří pravidelně komunikovat s proděkany pro vědu a pro studium na jednotlivých fakultách i na IVP.

Jak hodnotíte současné vybavení a servis Knihovny ČZU?

V posledních letech jsme ušli velký kus cesty. Podařilo se vytvořit aspoň částečně to, po čem zejména studenti volali, a to různé typy studijních míst. Někdo preferuje tiché studium v otevřeném prostoru, kde je mnoho dalších studujících, to je pro mnohé velmi motivující. Dále máme týmové studovny, kde se mohou sejít spolužáci a připravovat se společně na zkoušku nebo pracovat na projektu. A relativně nedávno se nám podařilo vytvořit i náznak individuálních supertichých studijních buněk. To vše je vybaveno novým pohodlným nábytkem, počítači a další technikou.

Na druhou stranu, budova jako celek, zejména její vnitřní dispozice, nám dělá starosti. I když byla v roce 2002 stavěna jako knihovna, vnitřní uspořádání se moc nevydařilo. Mnoho různých chodeb a zákoutí komplikuje orientaci. A zejména tu chybí to, čemu knihovníci říkají volný výběr. Velké prostory, kde mohou být regály s knihami, mezi kterými může čtenář volně brouzdat, prohlížet si a vybírat. Většinu knih musíme mít ve skladu, odkud je zájemcům nosí knihovníci. Sice rychle a bez dlouhého čekání, ale přesto je to bariéra.

Pokud jde o vzdělávací služby, snažíme se je doplnit individuálními konzultacemi jak se studenty, tak s akademickými pracovníky. Dohledávání článků a knih, které třeba nejsou v ČR vůbec dostupné, je skoro detektivní práce a moje kolegyně ji dělají skvěle. Neustále ladíme i naši kolekci tištěných knih a skript, protože mnozí studenti i akademičtí pracovníci stále preferují práci s tištěnou knihou. Ale samozřejmě zásadně rostou naše kolekce e-knih a e-časopisů. Snažíme se vycházet z přání našich uživatelů, dokonce jsme je zapojili do procesu nákupu e-knih tím, že využíváme model DDA (demand driven acquistion). V tomto modelu mohou uživatelé procházet katalog e-knih, a když narazí na takovou, kterou nemá ČZU zakoupenou, mohou vyjádřit zájem, napsat nám a knihovníci ji potom třeba zařadí na náš knižní nákupní seznam. Možná není tolik známo, že objednáváme knihy a časopisy či denní tisk i na jednotlivé katedry a do menších knihoven na katedrách. A za běžné situace poskytujeme prostory k pronájmu pro účely školení, konferencí a podobně. Pod knihovnu zároveň spadá i Kartové centrum a e-shop se skripty.

Co byste ráda v knihovně vylepšila?

Rádi bychom z knihovny udělali kulturní centrum naší univerzity. Provozujeme malou galerii a chceme tu i nadále pořádat zajímavé výstavy a s nimi spojené vernisáže, přednášky či promítání. Ve spojení s kavárnou a příjemnými prostory k posezení by to mělo být perfektní místo pro trávení chvilek mezi přednáškami a v budoucnu snad i večerů se zajímavým programem. Právě teď chystáme velký průzkum služeb mezi našimi uživateli. Moc se těšíme na zpětnou vazbu, protože věříme, že to je jediná cesta, jak se posouvat dál. A chceme jít cestou co nejužší spolupráce s fakultami a IVP a s kolegy z rektorátních pracovišť. Věřím v sílu spolupráce a vzájemné inspirace. Čím lépe se budeme znát, tím lépe můžeme spolupracovat. Pro nás to znamená i možnost poskytovat lepší služby, ušité na míru jednotlivým skupinám uživatelů. Mým velkým přáním je, abychom nabízeli více služeb všem zaměstnancům ČZU, nejen akademikům. Pro vysokoškolské knihovny to nebývá stěžejní klíčová skupina, ale to bych ráda změnila. Kromě příjemného prostoru či kulturního programu by tu mohla být třeba i možnost půjčit si kvalitní beletrii.

Lenka Prokopová

Foto: Marek Garamszegi a archiv dr. Hany Landové

PhDr. Hana Landová, PhD. má knihovnictví v genech: „Rodiče mojí maminky byli oba knihovníci, po válce obnovovali knihovnu v Chebu a moje babička v ní pracovala více než 50 let. Knihovnicí tělem i duší je i moje maminka, která vedla knihovnu na Jihočeské univerzitě a předtím i knihovnu sloužící ústavům Akademie věd se sídlem v Českých Budějovicích. Už jako malá jsem si řadila knížky v knihovničce podle abecedy a vkládala do nich takové primitivní katalogizační lístky. Četla jsem ráda a hodně. Nejkrásnější vzpomínku mám na knihovnu v domě mé babičky v Chebu. Nikdy nezapomenu na tu vůni, když jsem do té místnosti vstoupila.“