Svátek má

Igor
11°C
Scattered clouds
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
11°C
Scattered clouds
Sobota
94%
05:01
Min: 8°C
987
16:41
Max: 16°C
SSW 1 m/s

Jak velký vliv má strava na naši pokožku

Stav naší pokožky můžeme ovlivnit i sami, úzce totiž souvisí nejen s dobře fungující psychosomatikou, ale také naší stravou. Pokožka je nejsvrchnější částí kůže, našeho největšího orgánu. Aby náš organismus, a tedy i jeho kůže a pokožka, správně fungoval – trávil, vstřebával a metabolizoval, potřebuje přijímat adekvátní stravu.

Co tedy jíst, abychom se nejen cítili, ale i vypadali zdravě?

Základem je konzumovat potřebné množství a kvalitu bílkovin, tuků a sacharidů, ale i mikronutrientů, vlákniny a některých dalších složek stravy. Důležitý je příjem omega-3 polynenasycených mastných kyselin s protizánětlivým účinkem, které tělu dodáme například konzumací řepkového oleje či mořských ryb. Neměli bychom také významně snižovat příjem tuků, protože pokožka pak má tendenci „vysychat“. A nesmíme zapomenout ani na pitný režim pro její důkladnou hydrataci.

Nedílnou součástí obecného doporučení je i eliminace stresu, pravidelná vhodná pohybová aktivita a pobyt na čerstvém vzduchu. Ale pozor, pokožka obličeje je velmi citlivá a vadí jí silný vítr a mráz. Problémy může způsobit také dlouhodobý pobyt ve vlhkém prostředí, kdy může být případná narušená integrita napadena kvasinkou.

 V našem jídelníčku by neměly chybět antioxidanty, které v organismu brání či snižují tvorbu reaktivních oxidačních sloučenin nebo je převádí na neúčinnou formu. Mezi důležité antioxidanty patří:

 Vitaminy – Jedná se hlavně o vitamin C (kyselina askorbová) obsažený v ovoci (např. citrusy, jahody, třešně, rybíz, kiwi) a zelenině (např. paprika, rajče, zelené natě, listová zelenina). Dále vitamin E (tokoferoly), obsažený v ořechách a semenech (např. chia, slunečnicová, dýňová), rostlinných olejích, v olivách, sóje a dalších plodinách rostlinného původu obsahujících tuk.

 Karotenoidy – Významným antioxidantem je beta karoten, provitamin vitaminu A, který je obsažen například v mrkvi a meruňkách. Další z karotenoidů je lykopen, přítomný hlavně v rajčatech. Karotenoidy jsou lépe využitelné z tepelně upraveného zdroje, např. z dušené mrkve nebo rajčatové omáčky.

Důležitými antioxidanty jsou i dva stopové prvky, zinek a selen, které jsou kofaktory enzymů, superoxiddismutázy a glutathionperoxidázy, jež společně s enzymem katalázou zajišťují náš vlastní antioxidační status organismu. Oba tyto prvky jsou obsažené prakticky jen v mase. Zinek pak i v dýňových semínkách.

Méně známými antioxidanty jsou fenolové sloučeniny, které bychom prostřednictvím jejich potravinových zdrojů určitě měli zařazovat více do svého jídelníčku. Hojně jsou obsaženy v rostlinách čeledi hluchavkovité, jako např. oregano, saturejka, tymián, majoránka, meduňka a šalvěj. Nejvyšší antioxidační efekt pak vykazuje zelený čaj s vysokým obsahem těchto sloučenin.

Čemu se naopak vyhnout?

Do souvislosti s nekvalitním stavem pokožky se dává nadměrný příjem průmyslově zpracovaných potravin s vysokým obsahem soli, cukru a tuku. Příkladem takových potravin mohou být čokoláda, chipsy, nebo slané tyčinky. U některých citlivých jedinců může pokožku dráždit i konzumace česneku a cibule nebo pálivých druhů koření, jako je kari, chilli a pepř. A problematický může být samozřejmě i alkohol, obzvláště ten tvrdý.

Pokud Vás trápí ekzém nebo akné…

Jedincům s problematickou pokožkou se kromě zmiňovaných rad doporučuje připravovat si stravu tzv. šetřícím způsobem. Jde především o to, aby se tepelně nezatěžoval tuk. Eliminuje se tím z jídelníčku příjem oxidačních produktů, které při tepelných úpravách, jako je smažení, vznikají. Maso lze např. opéct nasucho, podlít vývarem, dusit doměkka a tuk vložit až do hotového pokrmu. To samé platí i u polévek.

Ing. Mgr. Diana Chrpová, Ph.D.

                                                                                                                                                      

Ing. Mgr. Diana Chrpová, Ph.D.

Absolventka Pedagogické fakulty UK, učitelství chemie a matematiky, a VŠCHT Praha, obor kvalita a bezpečnost potravin, kde získala doktorát za výzkum v oblasti antioxidantů v rostlinném materiálu. Je nutriční terapeutkou dle Zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, členkou Společnosti pro výživu, Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče a Sekce nutričních terapeutů. V současnosti působí jako odborná asistentka na katedře mikrobiologie, výživy a dietetiky Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Vyučuje předměty Racionální výživa a základy dietologie (NUTRIB), Výživa ve zdraví a nemoci a Gastrointestinální a metabolické poruchy a onemocnění člověka (NUTRIM).

 

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content