Svátek má

Ilja
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

Jak správně zalévat rostliny za horkých letních dní

V letních vedrech žízní nejen lidé a živočichové, ale i rostliny. Jak je v horkých dnech správně zalévat? Kdy zalít i keře a stromy? Pavel Matiska z katedry zahradnictví FAPPZ ČZU vysvětluje, co se v rostlinách za horka děje, na co si dát při zalévání pozor a čím nás mohou zmást.

„Za vysokých teplot se u rostlin omezuje fotosyntéza a zvyšuje potřeba dýchání, které spotřebovává akumulovanou energii. Rostlinu to celkem vyčerpává,“ popisuje Pavel Matiska, jak rostliny reagují na horké počasí. Velké množství vody spotřebují k chlazení listů, v nichž dochází k přeměně látek pro jejich růst a získávání energie. Pokud nemá rostlina za vysokých teplot dostatek vody, hrozí jí poškození listů. „Není chladivo a listy se doslova uvaří,“ uvádí Pavel Matiska. Zároveň ale upozorňuje, že při snaze udržet po celou dobu vysokých teplot vodu v půdě rostlina nesmí být ani zaplavena, protože by došlo k poškození kořenů. „Nedostatek vzduchových pórů v půdě vede k odumírání aktivního kořenového vlášení,“ vysvětluje.

Je lepší méně častá a vydatnější zálivka, nebo častější a menší zálivka?

Podle Pavla Matisky je lepší zalévat nárazově a pak nějakou dobu nechat vodu zasáknout, u dřevin i několik dní. „Při častější a menší zálivce dochází ke koncentraci kořenové soustavy v horní části půdy a následně k jejímu poškození vysokými teplotami, což není žádoucí,“ uvádí.

Zalévat bychom neměli za plného slunce a za vysokých teplot, kdy hrozí popálení listů. Zálivka má směřovat přímo ke kořenům. A voda by neměla být úplně studená, aby se nepoškodily kořeny. Ideální je tedy kapková závlaha, která udržuje půdní profil vlhký po celou dobu bez větších výkyvů.

Jak poznat chvíli, kdy je potřeba zalít i keře a stromy?

Pavel Matiska doporučuje sledovat vlhkost půdy vlhkoměrem nebo jen vlastní sondou, kopnutím do půdy zhruba deset až třicet centimetrů hluboko, a zjistit, kde je ještě vlhká. Keře se mají zalít ve chvíli, kdy půda začíná vysychat i v hloubce více než deset centimetrů, u stromů pak v hloubce čtyřicet centimetrů. „Když rostliny vadnou, bývá to již kritické,“ dodává odborník. Kořeny dospělého stromu je potřeba zalít plošně, až do vzdálenosti dvakrát nebo třikrát větší, než je koruna stromu. Zalévat jen u kmene nestačí. Trávník si se suchem nakonec poradí, ale stromy zalít musíme. Pozor však na změnu počasí, když je delší dobu chladněji a vlhko a pak nastane slunný a velmi teplý den. Rostliny mohou vadnout i v důsledku změny teplot.

Jak správně zalévat rostliny v květináčích?

Rostliny v nádobách bývají za horka přehřáté. Zalévat bychom je měli raději večer nebo brzo ráno, ale ani v tuto dobu je nesmíme přelít. Jinak hrozí, že dojde k zapaření a zahnívání kořenů, které nemohou nasávat vodu a rostlina vlivem poškození kořenů také vadne. „Máme pak tendenci vadnoucí rostlinu znovu zalít, a tím ji v podstatě odsoudíme ke smrti,“ říká Pavel Matiska a upozorňuje, že je důležité zjistit vlhkost půdy a stav kořenů. Bílé a aktivní jsou v pořádku, hnědé či rezavé už ne.

Má smysl využít k udržení vlhkosti v půdě mulč?

Mulč je podle Pavla Matisky skvělá věc, protože udržuje vlhko v půdě a ochlazuje její povrch. Odborník z katedry zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů doporučuje pro tento účel využít posekanou trávu, seno nebo slámu ve vrstvě maximálně pět až osm centimetrů. A dodává, že u trvalek lze použít i štěrk či oblázky.

Zdroj: Ekolist.cz

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content