Svátek má

Blažej
1°C
Mix snow/rain
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
1°C
Mix snow/rain
Pátek
91%
06:33
Min: 1°C
993
15:59
Max: 6°C
SW 3 m/s

Jak se poprat s problémy, které souvisí s nároky vysokoškolského studia? Od toho mají studenti Fakulty životního prostředí ČZU Kláru ten Donkelaar

„Nasloucháme a aktivně reagujeme na vaše potřeby. Můžeme zkvalitnit vaše studium a zvýšit vaši spokojenost na naší fakultě.“ To jsou základní teze bezplatného studijně-psychologického poradenství pro studenty Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity. Již pět let se jejich problémům věnuje poradkyně Mgr. BSc. Klára ten Donkelaar.

Na vás se studenti, ale i pedagogové mohou obracet, když se ocitnou v nesnázích. S čím jim konkrétně pomáháte a kdy je nasměrujete jinam?

Rozhodně je nás víc, kdo se o studenty stará. Počínaje studijním oddělením přes oddělení pro mezinárodní vztahy až po vedení fakulty. Pracujeme v synergii a máme poměrně přesně vymezené kompetence. Já funguji jako určitá opora. Pomáhám studentům s orientací v novém prostředí při přechodu na vysokou školu, s tím, jak zvládat studium nebo stres. Ve spolupráci s mezinárodním oddělením jim radím při přípravě na studijní pobyt v zahraničí. Také pořádám workshopy, kde se specializujeme na určitou tematiku podle přání studentů. Kolegyně ze studijního oddělení zase řeší převážně administrativní úkony související se studiem, což je třeba zápis předmětů nebo změny ve studijním plánu.

Takže studentům poskytujete psychickou oporu. Jaké potíže mají nejčastěji?

To závisí na období akademického roku a na tom, v jakém ročníku jsou. Začínající studenti se na mě obracejí s plánováním studia nebo se potřebují vzpamatovat z šoku způsobeného přechodem ze střední školy na vysokou. Radím jim, jak si naplánovat čas a také s technikami efektivního učení. Se studenty vyšších ročníků řešíme, jak zůstat motivovaný, jak se připravit na závěrečnou práci, jak dále po vysoké škole apod. Jsou to věci, které souvisí se studijní, ale i osobní situací.

To všechno je na vás, nebo spolupracujete s někým dalším?

Je tady spolupráce s celou fakultou a dalšími složkami, jako je např. Středisko pro studenty se speciálními potřebami IVP nebo Kariérní centrum ČZU. Také jsem si vybudovala síť externí psychosociální pomoci v oblasti psychologické a psychoterapeutické podpory, případně i psychiatrické služby. Pokud je to třeba, máme tu i krizovou intervenci.

Jak velký zájem mají studenti o vaši pomoc?

To opět záleží na období roku. Teď se například blíží zápočtový týden, zkouškové období, takže vzrůstá počet těch, kteří zjišťují, že něco nezvládají, nebo nevědí, jak se připravit. Pak studenti často přicházejí před odevzdáváním závěrečných prací, před státnicemi nebo naopak těsně po skončení zkouškového období, když vyhodnocují, co se jim povedlo nebo nepovedlo a jak dál.

Jaké formy podpory tedy nabízíte?

Jednak to jsou individuální konzultace, na které se mohou objednat. Každý čtvrtek mám navíc konzultace v rámci tzv. poradenské čtvrthodinky, kam mohou přijít s rychlými dotazy, které nezaberou tolik času. Ale většinou se domlouváme dopředu na individuální konzultaci, a ta je delší.

Ve čtvrtek také míváme online krizovou podporu přes Teamsy, kam se může připojit kdokoliv, když potřebuje řešit něco akutního. Když to neumím vyřešit já, nasměruji je na krizovou linku nebo na služby krizové podpory Psychiatrického centra v Bohnicích či jinde.

Konzultace jsou nejen bezplatné, ale také dvojjazyčné, vaši pomoc mohou využít i zahraniční studenti. Tam by se daly čekat problémy s orientací v novém prostředí. Je tomu tak, nebo u nich převažují jiné potíže?

V angličtině nabízím 90 % služeb, od individuálních konzultací až po workshopy. Ty potíže jsou zčásti stejné, tedy studijní strategie, time management apod. Svou roli ale hraje i změna prostředí, kulturní šok, úplně jiný systém studia a studijní podpory. A jsou tu i možná nedorozumění, která vznikají interkulturní komunikací.

Máte nějakou zpětnou vazbu?

Já zpětnou vazbu aktivně vyhledávám. S naším oddělením marketingu spolupracujeme na dotazníkovém šetření pro nastupující ročníky a u každého workshopu, který organizuji, si dělám evaluaci, zpětnou vazbu. A zároveň jsem ráda, když mi studenti po setkání napíšou, jak se problém vyřešil, jestli jim to pomohlo, k čemu jim to bylo. Většinou reagují pozitivně.

Radíte i pedagogům. V čem a jak často si nechávají poradit?

Buď přijdou sami, když si nevědí rady se studentem, ať už kvůli komunikačnímu nedorozumění nebo nějaké interkulturní záležitosti, nebo když jde o studenta se specifickými potřebami a oni nevědí, jak s ním komunikovat. Já ale rozhodně nejsem žádný arbitr v tom, kdo je v právu. Vždy vyslechnu obě strany a snažím se najít řešení, je to tedy určitá mediace. A mám štěstí na kolegy, většinou jsou velice vstřícní ke studentům i ke mně.

Součástí poradenství jsou workshopy. Jak probíhají?

Témata workshopů jsou velmi různorodá a vybírám je podle zájmu studentů nebo podle témat, která se nejčastěji objevují při konzultacích. Mám workshopy na strategii učení, přípravu na zkoušky, co dělat, když… Pak také workshop „první pomoci“ s bakalářkou, pro studenty Ph.D. zase workshop na syndrom vyhoření. To je mimochodem aktuální téma i pro mladého člověka, takže reagujeme na potřeby studentů. Mám i workshopy na asertivní komunikaci. A v angličtině třeba workshop pro nové studenty „Introduction to Czech Culture“, kde hravým způsobem seznamuji zahraniční studenty s českým kulturním prostředím.

A také máte skupinová setkání.

Se skupinou jsem začala poměrně nedávno. Buď se potkáváme na workshopech, které jsou poměrně intimní a studenti si tam toho hodně sdílejí. Pak je tu skupinová diskuse k určitému tématu – třeba jak se prváci cítí, co jim dělá problémy – je to takové společné sdílení, kde funguji spíš jako moderátor nebo facilitátor diskuse. Při workshopu předávám své odborné znalosti a oni reagují, skupina je spíš o nich a v jejich režii.

Jaké jsou podle vašeho názoru ty nejzávažnější problémy, které studenti řeší?

Pro české studenty je to asi situace, která vzniká přechodem na vysokoškolské studium. Přijdou ze střední školy a nemají vždy úplně ponětí, co obnáší studium na vysoké škole, plavou v tom, mohou se dostat až do osobní krize. Někdy jsou to samozřejmě rodinné nebo zdravotní problémy, ale také problémy, které mohou vznikat při studiu v důsledku zdravotního či psychického onemocnění. Častým tématem jsou i poruchy učení nebo poruchy autistického spektra. Máme tady studenty se specifickými potřebami, a pro ně je to samozřejmě trochu těžší.

Se kterými externími organizacemi spolupracujete, když narazíte na komplexnější problém vyžadující odbornou péči?

Já jsem si vytvořila síť externí psychosociální podpory, kde mám z větší části nízkonákladové služby mimo univerzitu. Buď to jsou služby krizové asistence, nebo služby psychologa, psychoterapeuta i psychiatra. Snažím se totéž nabídnout i v anglickém jazyce, ale tam je nízkonákladová péče hůř dostupná. Nedávno jsme navázali spolupráci s Fokusem Praha, který se specializuje na studenty s psychickými potížemi a má bezplatný program „Dostuduj fit“. Jedná se o podporu studentů s psychickými obtížemi v rámci studia a jde o nácviky studijních dovedností, práci v podpůrné skupině a individuální asistence pracovníka Fokusu. Dále spolupracujeme s Integračním centrem SASOV. Ti se zaměřují na studenty s poruchami autistického spektra a nabízejí, co už nejsme schopni kapacitně pokrýt. Což je individuální doprovod, nácvik komunikace v sociálních situacích a celkově komunikace s ohledem na poruchy autistického spektra.

Co pro vás osobně tahle práce znamená?

Díky zázemí, které mi fakulta poskytuje, mám obrovskou možnost se realizovat. Ta práce je velmi pestrá, někdy i trochu neočekávaná, což je výzva. A moc mě na tom baví samotná práce s lidmi. Naladit se na ně, každý je jiný, ta komunikace… Je to vlastně úplně nepředvídatelné, a to mě na tom baví.

Co máte v rámci poradenství studentům a pedagogům ještě v plánu?

Chtěla bych rozšířit síť externích služeb pro zahraniční studenty, což je cíl většiny poradců na vysokých školách, protože současná situace úplně ideální není. Také začínám několikaletý psychoterapeutický výcvik a těším se, že budu moci po vyškolení rozšířit síť služeb. A rozhodně se těším na spolupráci s jednotlivými složkami tady na univerzitě i se vznikajícím celouniverzitním poradenským pracovištěm. A ráda bych poděkovala kolegům, bez kterých by to vůbec nešlo. Jak pedagogům, kteří jsou velmi vstřícní, tak celému studijnímu oddělení a mým nadřízeným, kteří mi dávají obrovský prostor realizovat své vize.

Rozhovor připravila: Lenka Prokopová

 

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content