Včelařství má značný přínos pro společnost jak z ekonomického hlediska, tak z hlediska životního prostředí. Podle kvalifikovaných odhadů spočívá 90 % přínosu včel v jejich opylovacích schopnostech a pouhých 10 % tvoří včelí produkty (med, propolis, vosk atd.). V prvé řadě má opylování vliv na kvalitu a množství zemědělské produkce a včelařské produkty jsou využívány v potravinářství i farmacii a mají ekonomický přínos pro chovatele včel. Má jednak pozitivní sociální dopady, jednak významný vliv na biodiverzitu. Pro poznání dynamiky vývoje nabídky a poptávky ekosystémových služeb je nezbytně důležité orientovat do této oblasti výzkum a sledovat finanční hodnotu nabídky a poptávky.
Cílem výzkumu bylo ohodnotit ekosystémové služby chovu včel z pohledu včelařů včetně ocenění vybraných druhů ekosystémových služeb. V některých státech je opylování včelami zabezpečováno v tržním prostředí a studie se zaměřují na efektivnost podle počtu včelstev. Problematický je nicméně vztah mezi poptávkou a nabídkou ekosystémových služeb v chovu včel, neboť některé prochází trhem a některé nikoli. Z výsledků vyplynulo, že v České republice je nejčastějším důvodem chovu včel zájmová činnost (34 %). Poptávka po opylování je v porovnání s jinými státy velice nízká (12 %). Z pohledu přínosů ekosystémových služeb z dotazníkového šetření vyplynulo, že nejdůležitější je opylování kulturních a ostatních rostlin (55 %) a dále včelí produkty (25 %). Hodnota všech vybraných ekosystémových služeb byla oceněna na 3 646 368 tis. Kč/rok. Z provedeného ocenění a zahraničních zkušeností je zřejmé, že chov včel vyžaduje podporu ze strany státu, a to jak formou dotace, tak i nástroji omezujícími používání insekticidů.
Ing. Pavla Vrabcová, Ph.D., doc. Ing. Miroslav Hájek, Ph.D.
Podobné články
Dosud se věřilo, že u nočních světlušek bioluminiscence zcela nahradila feromony a světlušky tedy na rozdíl od většiny hmyzu komunikují světlem. Vědci z Fakulty životního prostředí ČZU Martin Novák a Pavel Jakubec dokázali, že to není tak úplně pravda a
Mezi hlavní příčiny úbytku druhové diverzity lesních organismů ve střední Evropě patří nedostatek lesních stanovišť, která nebyla ovlivněna hospodářskou činností člověka, a vzájemná izolace zachovalých stanovišť na krajinné úrovni. Vědci z Katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v
