Hmyz jako výživný a ekologický zdroj potravy

Lenka Kouřimská s kolegy na ČZU mají výhodu vlastních hmyzích chovů, což jim umožňuje provádět pokročilý výzkum. „Zkoumali jsme u cvrčků, jak zadržují v těle betakaroteny a zda je nutné dodávat je celou dobu,“ popisuje Kouřimská. Když místo sóji dali do krmné směsi řepné výlisky, zůstatkový materiál po vytlačení oleje, projevilo se to větším zastoupením kvalitních mastných kyselin v těle hmyzu.

Výzkum Kouřimské ukázal, že vedle prospěšných látek je potřeba hlídat i potenciální alergeny a látky škodící zdraví. Hmyz obsahuje velké množství chitinu, což může vyvolat alergické reakce u lidí citlivých na korýše a mořské plody.

Na výzkumu se podílí i odborníci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) pod vedením profesorky Jany Hajšlové. „V rámci výzkumu testujeme jedlý hmyz s navýšeným obsahem provitaminu A a vitaminu E. Konkrétně se jedná o sušené larvy potemníka moučného, které jsou krmeny substrátem obohaceným o mrkev, a další pak s přídavkem špenátu,“ říká Hajšlová. Tento projekt je podpořen Technologickou agenturou ČR a na odchovu hmyzu se podílí firma Papek.

Výsledky výzkumu týmů FAPPZ a VŠCHT ukazují, že produkce hmyzu je šetrnější k životnímu prostředí než tradiční živočišná výroba. Hmyz potřebuje méně krmiva a vody na kilogram produkce a má nižší nároky na prostor. Tyto vlastnosti činí hmyz perspektivním zdrojem bílkovin pro rostoucí světovou populaci.

Česká zemědělská univerzita prostřednictvím tohoto výzkumu přispívá k inovacím v oblasti udržitelné výživy a ekologické produkce potravin.

Celý článek čtěte ZDE.