V nejdelší a nejpodrobnější analýze spánku u divokých zvířat dosud výzkumníci sledovali spánkové chování téměř 30 divokých prasat (Sus scrofa) na dvou místech v České republice. Data byla sbírána po dobu tří let pomocí špičkových, minimálně invazivních biologgerů. Spánek patří k základním fyziologickým funkcím a je nezbytnou složkou pro zdravou mysl a tělo u lidí i u zvířat, umožňuje regeneraci a „dobíjení“ energie. Často se ukazuje, že jedinci, kteří spí méně než průměr, mají tendenci k častějším neurologickým poruchám v pozdějším životě.
Jakým způsobem je spánek divokých zvířat ovlivněn environmentálními podmínkami, je dosud téměř neznámé. Výzkumníci proto realizovali tuto studii, aby zjistili, zda a jak ovlivňuje změna ročních období a povětrnostních podmínek spánek divočáků. Vědci zároveň věří, že tato zjištění mohou být užitečná k pochopení spánkových vzorců. Výzkum ukazuje, že množství spánku, jeho efektivita a také kvalita jsou významně sníženy v teplejších a vlhkých dnech, zatímco chladnější teploty, stejně jako větší pokrytí sněhem nebo srážky, podporují zlepšení kvality spánku.
Studie navíc odhaluje hluboké individuální rozdíly. Divočáci – nespavci spí až o 46 procent méně než divočáci – spáči. Zajímavé ale je, že nespavci se nesnaží kompenzovat svůj krátký spánek skrze vyšší kvalitu, což naznačuje, že může být jejich zdraví z dlouhodobého hlediska negativně ovlivněno spánkovou deprivací.
„Vzhledem k hlavní roli, kterou spánek hraje v celkovém zdraví, naše výsledky signalizují, že globální oteplování, a s ním spojený nárůst extrémních klimatických událostí, pravděpodobně negativně ovlivní spánek a tím i zdraví divoké zvěře, zejména u nočních zvířat. To by se potenciálně mohlo vztahovat i na lidi. Celkově naše výsledky naznačují, že jedinci, kteří konzistentně spí méně nebo méně efektivně, pravděpodobně získají méně výhod ze spánku a mohou se u nich projevit dlouhodobé škodlivé účinky spánkové deprivace,“ uvádí Isabella Capellini z Queen’s University of Belfast. „Je fascinující, jak pomocí nových technologií můžeme nepozorovaně sledovat detaily život a divokých zvířat v jejich přirozeném prostředí. Změny ve spánkovém rytmu jsou tak další potvrzenou změnou v chování divokých zvířat čelících intenzivnímu lidskému využívání krajiny a s tím souvisejících změn,“ dodává Miloš Ježek z Fakulty lesnické a dřevařské.
Odkaz na článek: https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2023.2115
Zdroj: FLD
Podobné články
Týmy z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze a ALKA Wildlife zahájily společně s partnery z Německa inovativní a prakticky orientovaný projekt „BIBOB“, jehož cílem je zkoumat roli bobrů v
Ve dnech 29. a 30. dubna 2025 přivítala Česká zemědělská univerzita v Praze účastníky nejvýznamnější evropské platformy pro inovace v zemědělství Brokerage event sítě EU CAP 2025. Tato síť spojuje špičkové výzkumníky, inovátory, zemědělce, agrotechnologické startupy i politiky, aby společně
