K zachování přírodního bohatství Kostariky, které ve stále větší míře ohrožuje masový turismus a nešetrné hospodaření majitelů plantáží, chce přispět i projekt Gandoka žije. Jeho manažerem je Vít Hrdoušek, etnobiolog a ekolog. Na domácí půdě se proslavil mimo jiné jako propagátor oskeruší v Bílých Karpatech a díky jeho osvětě byl téměř vyhynulý strom, odborně nazývaný jeřáb oskeruše, zachráněn.
Nyní se Vít Hrdoušek zabývá myšlenkami na ochranu mnohem vzdálenějšího koutu světa, nížinného pralesa v Kostarice. Jeho záměrem je zřídit zde pozorovatelskou stanici pro místní studenty i studenty Mendelovy univerzity. A jak vyplynulo z neformálních rozhovorů během vernisáže na Fakultě tropického zemědělství, i studenti ČZU budou na této základně pro výzkum a vzdělávání vítáni.
„V této oblasti je největší diverzita suchozemských organismů na světě. Žije tu velmi vzácný papoušek ara zelený (Ara ambiguus), najdeme zde vzácné stromy, například i mahagony,“ líčí Vít Hrdoušek a připomíná, že záměr koupit část pralesa je motivován snahou o jeho záchranu. „Cenné území i moře na hranici s Panamou je ještě zachované, snažíme se tam udělat osvětu a podpořit snahu záchrany pralesa výkupem prvních 50 hektarů. Prales byl rozdělen farmářům v rámci kolonizace, postupně by se vykácel podrost nebo by se tam vystavěly bungalovy pro turisty.“
Vít Hrdoušek už dříve podporoval nejrůznější aktivity na záchranu lesů a po univerzitním výzkumu se rozhodl pro záchranný projekt Gandoka Nadačního fondu profesora Augusta Bayera. Při svých pobytech zde pořídil spoustu fotografií. Mnohé z nich jsou od 13. února 2024 k vidění na výstavě ve vestibulu Fakulty tropického zemědělství ČZU v Praze.
Lenka Prokopová
Podobné články
Globální nastavení mysli, lokální dopad. Platforma DEMOLA přináší do Česka ověřený finský model týmové spolupráce, který propojuje studenty, firmy a výzvy budoucnosti. Rodí se tak prostor, kde se mezinárodní studentské týmy za přispění zkušených mentorů pouštějí do reálných firemních problémů
Problematika sucha a jeho dopadů na zemědělství, vodní hospodářství, ekonomiku i společnost. To je stěžejní oblast výzkumu moldavské vědkyně, která nyní působí na katedře agroekologie a rostlinné produkce FAPPZ České zemědělské univerzity v Praze. Na této univerzitě se nyní stala
