Svátek má

Taťána
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

Nejen lidem vadí extrémní vedra. Trpí i stromy

Jak vlny extrémních veder ovlivňují růst stromů? A které dřeviny jsou vůči klimatickým extrémům citlivější? To bylo předmětem výzkumu vědců z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, působících v rámci mezinárodního týmu. Studii zveřejnil prestižní odborný časopis Nature Communications.

Očekává se, že extrémní klimatické jevy budou na různých místech světa včetně Evropy stále běžnější. Například délka letních veder se od roku 1880 v západní Evropě zdvojnásobila a počet dní, kdy byla zaznamenána extrémní vedra, se ztrojnásobil. Vlny veder se však jen zřídka vyskytují jako samotné teplotní extrémy. Často jsou doprovázeny i jinými klimatickými parametry, jako je nedostatek srážek a vysoká míra odpařování. Stres ze sucha tak zhoršuje negativní účinky extrémních teplot na produktivitu, vitalitu a přežití stromů. To bylo prokázáno například v roce 2003 při vlně veder v Evropě, kdy se snížila hrubá primární produkce lesních ekosystémů na celém kontinentu o 30 %. Při kombinovaném suchu a tepelném stresu je z důvodu uzavření průduchů a souvisejícího utlumení fotosyntézy omezen příjem uhlíku ekosystémem. Krátkodobě může uvolnění vody z vnitřních zásob kmenů dočasně zmírnit negativní účinky sucha na cévní systém stromu. Avšak déletrvající sucho nakonec způsobuje vodní kolaps spolu s dehydratací tkání a jejich poškozením, což může mít za následek úhyn stromů způsobený suchem.

Mezinárodní tým, jehož součástí byli vědci z katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské ČZU, zkoumal účinky rekordní evropské vlny veder z roku 2018 na růst stromů pomocí dendrometrů s vysokým časovým rozlišením. „Založili jsme 53 monitorovacích ploch po celé Evropě a sledovali jsme 377 stromů 21 druhů dřevin,“ uvádí Radim Matula, spoluautor výzkumu. „Dendrometr slouží k měření změn tlouštěk kmene stromů, který se může nejen zvětšovat přírůstem, ale i smršťovat v důsledku sucha. Smršťování kmene, zaznamenávané těmito přístroji, tak signalizuje nedostatek vody, což je ukazatel dehydratace kmene a stresu ze sucha,“ upřesňuje Miroslav Svoboda, další z členů autorského týmu.

„Studie překvapivě ukázala, že v porovnání s předchozími dvěma lety se růst stromů v extrémním roce 2018 významně nesnížil. Docházelo však až ke dvakrát většímu smrštění kmenů v důsledku vyčerpání zásob vody v porovnání s předchozími roky, což ukazuje na silný vodní deficit měřených stromů. U jehličnatých dřevin však byl tento vodní deficit v porovnání s listnatými dřevinami výraznější, což znamená, že docházelo k výraznějšímu a trvalejšímu smršťování kmenů. To ukazuje na obecně menší odolnost jehličnanů vůči suchu a vysokým teplotám. Studie se také detailně zaměřila na druhy dřevin dominantní v českých lesích. Ukázalo se, že u smrku ztepilého a borovice lesní došlo k mnohem rozsáhlejšímu a trvalejšímu odvodnění kmene než u buku lesního a dubů, což jasně ukazuje na větší odolnost těchto listnáčů vůči suchu a vysokým teplotám. Tato unikátní síť automatických dendrometrů tak pomohla objasnit účinky extrémních veder a sucha na růst stromů a stres suchem v evropských lesích. Studie navíc poskytla cenné informace o tom, které z našich domácích dřeviny jsou odolnější ke klimatickým extrémům a které by tak měly být preferovány při změnách druhové skladby lesů v České republice pro posíleních jejich odolnosti vůči klimatické změně,“ představil hlavní výsledky studie Radim Matula.

Výsledky tak jasně ukazují na velký potenciál dat z dendrometrů, které by mohly být dále využity například pro vytvoření systému včasného varování při dosažení prahových hodnot stresu, jejichž překročení by již negativně ovlivnilo vitalitu a růst stromů v monitorovaných lesních komplexech. Tím by se dařilo identifikovat oblasti s vysokým rizikem chřadnutí a následného odumírání lesů.

 

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content