Evaluace skládají obraz o současném pohledu studentů i pedagogů na vzdělávání na ČZU

Jak dlouho jste ve vedení IVP a co vás na ČZU přivedlo?

Odpověď je poměrně jednoduchá. Jsem absolventem České zemědělské univerzity v Praze. Strávil jsem pět nezapomenutelných studentských let v univerzitním kampusu a v prostorách několika fakult v rámci mezifakultní výuky. V průběhu magisterského studia se mi naskytl ještě další směr vzdělávání. Zaujala mě totiž možnost absolvovat souběžně doplňující pedagogické studium učitelství odborných předmětů na Institutu vzdělávání a poradenství v areálu v Malé Chuchli. Tehdy mě mile překvapilo, že něco takového univerzita nabízí. Od útlého věku jsem věděl, že se chci pohybovat v oblasti vzdělávání, plánovat ho, organizovat, vykonávat. A to se mi díky ČZU také splnilo. A co mě na ČZU přivedlo už jako zaměstnance? Je to také jednoduché. Právě v průběhu studia na Institutu vzdělávání a poradenství jsem byl osloven jeho tehdejším vedením. Byla mi nabídnuta spolupráce a přijat jsem byl na pozici technika pro technický rozvoj, výzkum a vývoj. Postupně jsem se vypracovával a po několika letech jsem obsadil pozici odborného asistenta, mezi roky 2014 a 2018 jsem působil jako zástupce ředitele pro vnější vztahy, od roku 2016 jsem vedoucím katedry pedagogiky a v roce 2018 jsem byl pověřen výkonem funkce ředitele IVP.

IVP jako jediná součást ČZU nesídlí v Suchdole. Jaké to má výhody, či nevýhody?

Výhody převažují nad nevýhodami. Za nevýhodu někteří mohou považovat vzdálenost a čas strávený přesunem mezi univerzitním kampusem na Suchdole a areálem v Malé Chuchli. Osobně to za nevýhodu nepovažuji, je to o schopnosti plánovat a organizovat si pracovní/studijní týden, navíc mnohé záležitosti se i vlivem pandemie dají řešit vzdáleně. Institut vzdělávání a poradenství vznikl v roce 2005 transformací z tehdejší katedry pedagogiky, přesto se čas od času setkáme s tím, že se o nás neví. Podstatné je, že se nám i na tomto daří pracovat a zvyšovat povědomí o institutu. Kdo chce, cestu si k nám vždy najde. Nevýhodou, a to uznávám, je absence univerzitní menzy na IVP, o to ale musíme být samostatnější a kreativnější. Jinak ale mohu zodpovědně říci, že jde-li o možnosti a podmínky, využíváme totožné s těmi v univerzitním kampusu. Areál v Malé Chuchli se nachází ve vltavském údolí na trase naučné stezky vedoucí chráněnými územími. Je tvořen komplexem budov bývalých lázní a výletní restaurace – dnes jsou to kulturní památky historické hodnoty, zasazené do blízkosti přírodní rezervace Chuchelský háj a národní přírodní památky Barrandovské skály věhlasné především z paleontologického hlediska. Sice na okraji Prahy, ale se snadnou a dobrou dostupností do centra metropole.

Příprava kariérových poradců a budoucích učitelů

Institut nabízí inovované bakalářské programy Kariérové poradenství a vzdělávání a Učitelství praktického vyučování. Pro koho jsou určené a co obsahují?

V obou případech se jedná o profesně zaměřené studijní programy. Důraz je kladen na rozvoj kompetencí a praktických dovedností studentů a na propojení výuky s praxí. Studijní program Kariérové poradenství a vzdělávání je unikátním a pro nás velkým úspěchem. Dosud nikde jinde v republice obdobně zaměřený studijní program nelze studovat. Určen je pro absolventy středních škol. Zaměřen je na přípravu kvalifikace kariérový poradce, která je dlouhodobě v komunitě kariérových poradců nedostatečně zastoupena. Absolventům prezenční a kombinované formy studia na IVP poskytujeme odborné vzdělání, kvalifikační připravenost a míru profesní adaptibility na podmínky a požadavky poradenské praxe. Bakalářský studijní program Učitelství praktického vyučování je realizován v kombinované formě studia a je zaměřen na přípravu kvalifikace učitelů středních odborných škol a učilišť. Studium je určeno pro absolventy středních odborných škol a učilišť s maturitní zkouškou – studiem na IVP tak získají kvalifikaci učitele praktického vyučování. Určeno je také pro absolventy s magisterským typem vzdělání, kteří studiem získají kvalifikaci učitele odborných předmětů dle zaměření magisterského studia. Význam tohoto programu spočívá i v úbytku zkušených učitelů praxe a odborných předmětů z důvodu odchodu do penze.

Jak by se dal charakterizovat absolvent IVP? Co jsou jeho silné stránky a v jakých odvětvích se neztratí?

Nové studijní programy IVP jsou vhodně koncipovány a zaměřeny na uplatnitelnost našich absolventů na trhu práce. Studium probíhá v odpovídajícím zázemí, zpravidla v menších studijních skupinách. Důraz je kladen mimo jiné na podporu samostatnosti studentů, na jejich aktivní účast ve výuce, podněcováni jsou k prezentování vlastních výsledků a názorů před skupinou, důležitá je podpora a efektivita týmové práce. To vše se neobejde bez poskytování relevantní zpětné vazby při vzájemných interakcích mezi studenty samotnými i mezi studenty a pedagogy. Absolventi dle zvoleného studijního programu získají znalosti, dovednosti a kompetence pro výuku praktického vyučování / výuku odborných předmětů nebo pro práci kariérového poradce. Jsou především schopni využívat různé formy a metody práce s žáky / klienty, různé diagnostické nástroje, jsou komunikačně zdatní, umí identifikovat silné a slabé stránky svých žáků / klientů, orientují se v současných trendech a změnách na poli vzdělávání a na trhu práce, není pro ně překážkou připravit, realizovat a evaluovat vzdělávací programy apod.

IVP se nadále zaměřuje na celoživotní vzdělávání. Studentům ČZU nabízí také doplňující vzdělání v oblasti učitelství odborných předmětů. Jakým způsobem to probíhá a proč by se měl student ČZU vzdělávat navíc v učitelství?

Jedná se o program souběžného celoživotního vzdělávání uskutečňovaného pro studenty, kteří již studují na ČZU, tedy pro studenty prezenčního i kombinovaného studia všech fakult ČZU, včetně studentů doktorských programů. Řádné ukončení pedagogického studia je vázáno na úspěšné ukončení magisterského programu na příslušné fakultě ČZU. Studium je koncipováno jako dvouleté. Výuka v 1. ročníku studia probíhá jedenkrát týdně v odpoledních hodinách v areálu ČZU na Suchdole. Výuka ve 2. ročníku je poté realizována na IVP v Malé Chuchli jedenkrát týdně v odpoledních hodinách ve formě konzultačních soustředění. Součástí studia je řízená souvislá pedagogická praxe v délce tří týdnů na vybrané střední odborné škole. Absolvent studia získá kompetence k vykonávání profese učitele odborných předmětů na základě získání teoretických vědomostí a praktických dovedností z odborných pedagogicko-psychologických disciplín. Má tedy na trhu práce více možností a přirozeně si pak může vybrat, jestli bude působit ve svém oboru nebo půjde učit na střední odbornou školu nebo se mu podaří skloubit obojí. I kdyby učit nešel, získané kompetence se mu rozhodně neztratí. Za zmínku stojí také zájmová forma celoživotního vzdělávání, kterou je univerzita třetího věku (U3V). Ta má na naší univerzitě dlouhodobou tradici a Institut vzdělávání a poradenství je koordinátorem těchto aktivit a zároveň se jako jedna ze součástí univerzity podílí na její realizaci. Aktuálně pracujeme na rozšíření nabídky programů celoživotního vzdělávání.

Jaká je vize IVP do budoucna?

Institut vzdělávání a poradenství chce nadále pracovat na rozvoji pracoviště a prohlubovat spolupráci napříč univerzitou i partnery mimo ni. Usilujeme o rozšíření nabídky programů celoživotního vzdělávání, prioritou je vytvořit magisterské studijní programy navazující na stávající bakalářské. Za nezbytné považujeme rozšiřování nabídky výuky vybraných předmětů pro studenty IVP v anglickém jazyce. Budoucí uplatnění našeho pracoviště spatřujeme v rozvoji pedagogických kompetencí učitelů středních odborných škol a učilišť, akademických pracovníků a studentů doktorských studijních programů univerzity. Zmínit lze činnost univerzity třetího věku ČZU, studijní, edukační poradenství pro uchazeče o studium a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami, kariérní a profesní poradenství pro studenty ČZU. Zájem máme také na prohlubování spolupráce se zaměstnavateli našich absolventů a vytvoření fungující partnerské sítě významných tuzemských i zahraničních vzdělávacích a výzkumných pracovišť. Nové výzvy ve vzdělávání přinesla pandemie covidu-19, která způsobila digitální revoluci ve školství. V souvislosti s tím je potřeba se zaměřit na tzv. „digiskills“ zaměstnanců i studentů univerzity. To znamená podpořit online poradenství a vzdělávání a praktické využití nových ICT nástrojů ve výuce. Jednou z možností je inovace výuky s využitím virtuální reality pro přípravu budoucích učitelů i poradců.

ČZU v digitálním „covidovém“ věku uspěla, ukázaly evaluace

Jeden ze stěžejních úkolů IVP jsou evaluace napříč univerzitou. Jak dlouho již probíhá, jakým způsobem a jak se následně s výsledky na ČZU pracuje?

Je tomu skutečně tak. Česká zemědělská univerzita v Praze se aktivně hlásí k odpovědnosti za kvalitu poskytovaných služeb a v oblasti evaluace výuky má dlouholetou tradici. V roce 2006 institut započal s pilotním evaluačním šetřením výuky na ČZU a nyní se již jedná o zavedený systém realizovaný v obou semestrech akademického roku. Od roku 2018 jsou procesy řízeny Oddělením pro kvalitu vzdělávací a tvůrčí činnosti, se kterým institut úzce spolupracuje. Evaluace výuky probíhá na půdě univerzity s využitím řady metod a evaluačních nástrojů. Zajímají nás názory posluchačů na studované předměty, průběh a podmínky výuky, na činnost přednášejících a cvičících. Na problematiku se ale díváme i z druhé stránky, zaměřujeme se na sebereflexi pedagogů na vlastní práci a zjišťujeme zároveň jejich názory na činnost studentů a podmínky, ve kterých svoji výuku uskutečňují. Konkrétně se jedná o evaluaci studijních předmětů studenty za využití elektronických dotazníků v Univerzitním informačním systému (UIS) ČZU a o rozšířené evaluace výuky studenty a pedagogy. Získané výsledky se zpracovávají do dílčích zpráv za jednotlivé součásti ČZU, jsou slovně i graficky prezentovány a interpretovány v hlavní souborné evaluační zprávě. Dále se stávají součástí výročních zpráv, projednávají se na úrovni managementu vedení univerzity i jejích součástí.

Proč jsou evaluace důležité a jak můžou univerzitě pomoci?

Důležitost spočívá v tom, že evaluace není pouhým hodnocením. V širší souvislosti jde o systematické a komplexní zjišťování, porovnávání a vysvětlování dat charakterizujících stav, kvalitu a efektivnost vzdělávacího systému, procesů, projektů, výsledků vzdělávání. Cílem zavedeného systému je podpora pedagogů, zjišťování a zajišťování kvality a efektivity výuky ve spolupráci s ostatními odděleními a součástmi univerzity, což souvisí se spokojeností všech aktérů procesu vzdělávání. Evaluace tak představuje klíčovou roli pro případné korekce a inovace vzdělávací a tvůrčí činnosti a pro strategie plánování jejich rozvoje. Cílem evaluace výuky na ČZU v Praze je tak poskytnout zainteresovaným účastníkům (příslušní vyučující, garanti studijních předmětů, vedoucí kateder, garanti příslušných studijních programů, management univerzity i jejich jednotlivých součástí) obraz o současném pohledu studentů i pedagogů na vzdělávací proces. Vyhodnocení zjištěných výsledků umožňuje nalézat jak silná, tak i potenciálně slabší místa a naznačovat cesty vedoucí k vyšší efektivitě vzdělávacího procesu. Tím posuzujeme a zajišťujeme i zodpovědnost univerzity a jejích jednotlivých aktérů za kvalitu a kvantitu poskytovaných služeb a výkonů. Z výsledků za poslední období například vyšlo najevo důležité zjištění, že ač byla výuka dotčena koronavirovou pandemií a realizována víceméně distančními formami vzdělávání, do té doby příliš nevyužívanými, neprověřenými, pro někoho nemyslitelnými, i tak Česká zemědělská univerzita v Praze z pohledu jejich studentů v této nestandardní situaci obstála a velmi dobře si s ní poradila.

Ptala se: Jana Kašparová