Na obrázku je fotovoltaický (PV) systém instalovaný na střeše budovy těžkých laboratoří. 40 PV panelů (Renesola, GmbH, typ JC 260M-24/Bb, jmenovitý výstupní výkon 260 Wp) na bázi polykrystalického křemíku je zapojeno do dvou nezávislých sekcí, a ty jsou připojeny k distribuční síti přes měniče. PV panely jsou instalovány na pevném stojanu, jsou orientovány na jih se sklonem 35°. Jmenovitý výstupní výkon celého PV systému je cca 10 kWp. Sluneční podmínky odpovídají mírnému klimatickému pásmu ve střední Evropě.
Síťový fotovoltaický systém byl instalován na Technické fakultě v roce 2015. Monitorovací systém [1] vyvinutý v naší laboratoři zaznamenává data a dokáže i odhalit podezření na poruchy a typy poruch. Vyhodnocení dat ukazuje, že množství vyrobené elektrické energie mírně převyšuje očekávané hodnoty předpovězené mezinárodně používanou internetovou aplikací Photovoltaic Geographical Information System (PVGIS, https://re.jrc.ec.europa.eu/pvg_tools/en/tools.html). Podle této aplikace je předpokládaná výroba elektrické energie 10677 kWh.rok-1, ale skutečná výroba se v jednotlivých letech pohybuje kolem 11000 kWh.rok-1. Zatím nejvyšší hodnoty dosáhla výroba v roce 2019, kdy poskytla 12210 kWh.rok-1. Přispěl k tomu nejen slunečný červen, ale hlavně slunečný duben, kdy už byly dostatečně dlouhé dny, a přitom ještě chladno. Nižší teplota zvyšuje účinnost fotovoltaické přeměny energie.
PV systém na Technické fakultě tedy funguje bez významných problémů už šestý rok a podle našich zkušeností získaných z řady podobných a větších elektráren se dá předpokládat, že je v polovině své životnosti [2]. Vliv stárnutí PV panelů se zatím na hodnotě vyrobené elektrické energie projevuje minimálně, ale musíme počítat s tím, že k tomu bude docházet po cca deseti letech provozu a zvýší se i pravděpodobnost závažných poruch.
Energetika je významnou složkou národního hospodářství, a tak není divu, že tato problematika bývá často politizována a význam obnovitelných zdrojů energie bývá přeceňován. Na univerzitní půdě bychom chtěli podávat objektivní informace, proto význam obnovitelných zdrojů energie nepřeceňujeme, ale domníváme se, že mají důležité místo v současném energetickém mixu. Uvedené množství vyrobené elektrické energie je asi z hlediska spotřeby celého areálu naší univerzity méně významné, ale má zde své místo a přispívá k ekologickému chování univerzitních pracovišť.
Prof. Ing. Martin Libra, CSc., doc. Ing. Vladislav Poulek, CSc.
[1] V. Beránek, T. Olšan, M. Libra, V. Poulek, J. Sedláček, M-Q Dang, I. I. Tyukhov, New Monitoring System for Photovoltaic Power Plants’ Management. Energies, 2018, 11(10), Article No. 2495.
[2] V. Poulek, J. Šafránková, L. Černá, M. Libra, V. Beránek, T. Finsterle, P. Hrzina, PV Panel and PV Inverter Damages Caused by Combination of Edge Delamination, Water Penetration, and High String Voltage in Moderate Climate. IEEE Journal of Photovoltaics, 2021, 11(2), 561-565.
Podobné články
Možná bude někomu tento titulek znít divně. Onen údiv je však vyjádřen v samotné otázce – zda je možné, či zda není možné dělat vědu jinak, než tomu bylo po předchozí staletí.
Jednou z efektivních cest, jak podpořit opylovače i další bezobratlé živočichy žijící v zemědělské krajině, je zakládání nektarodárných biopásů. Entomologové z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze se společně se zemědělci z firmy VIN AGRO, s.r.o., problematice biopásů věnují dlouhodobě