Svátek má

Rudolf
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

Ekologická obnova po ukončení těžby dává přírodě a krajině severních Čech šanci na nový život

Nadcházející ukončení těžby v Lomu Československé armády na Mostecku přináší jedinečnou příležitost k využití přirozené obnovy při rehabilitaci velkoplošného posttěžebního území. Zapojení čistě přírodních procesů vytvoří kvalitní, trvale udržitelné životní prostředí odolné vůči náhlým klimatickým změnám a napomůže rozvoji unikátní biodiverzity.

Navrhovaný přístup vychází z dlouhodobého výzkumu odborníků z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze a dalších institucí dokládajícího jedinečnost lokality. Samovolně vzniklé ekosystémy na dosud nerekultivovaných částech lomu jsou velmi pestré a cenné. Již nyní poskytují útočiště velkému množství živočišných i rostlinných druhů včetně těch, které se jinde na území ČR již nevyskytují. Roli hraje i celková rozloha a propojenost těchto ekosystémů, kde jednotlivé ekologické vztahy a vazby dlouhodobě fungují. Plánem je ponechat přirozené obnově plochy přímo v těžební jámě, které budou obklopovat jezero s nezpevněnými břehy, a vytvořit tak návštevnicky atraktivní území, jehož správou by měla být pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Přirozená obnova (sukcese) je přírodní proces, který oproti technicky vedené rekultivaci slibuje mnohem kvalitnější a trvalejší výsledek. Vzniklé lokality jsou cennější a stabilnější a dosahují výrazně vyšších přírodních a krajinářských hodnot. Oproti technické rekultivaci vytváří pestrou krajinnou mozaiku bez větších homogenních ploch. Odborníci z České zemědělské univerzity v Praze prezentovali možnost využití potenciálu sukcese Ministerstvu životního prostředí ČR již před 20 lety. Aktuálně dopracovali odborné podklady shrnující dostupné informace hlavně z pohledu přírodovědného, hydrologického, klimatologického či z hlediska krajinného plánování primárně pro lokalitu ČSA, a také lomu Vršany. Kromě odborného monitoringu druhů a hodnocení území vědci navrhli také možnosti zonace a vymezení nejcennějších lokalit.

Výběr lokality Lomu ČSA reflektuje fakt, že k ukončení jeho provozu dojde ze všech lomů na Ústecku nejdříve. „Podpořily jej také další faktory: aktuální stav a dlouhodobě existující diverzita již vzniklých ekosystémů, výskyt vzácných a chráněných druhů, stav rozpracovanosti rekultivačních aktivit, pedologické podmínky, dostupnost podkladů, vlastnická struktura a potenciál pro další využití, celková reprezentativnost území a její umístnění v terénu a návaznost na ostatní lokality,“ vyvětluje dr. Kateřina Černý Pixová z katedry plánování krajiny a sídel FŽP, která výzkum lokality koordinuje. Právě u Lomu ČSA se nabízí přímé napojení na lesnatý masiv Krušných hor, má tedy potenciál fungovat jako stabilizační prvek biodiverzity a zdrojová oblast přežití organismů.

Přístup využití sukcese, u nás stále opomíjený, je v zahraničí často využíván a uplatňován. „V rámci dřívějších projektů máme k dispozici výsledky mezinárodních výzkumů z různých částí světa, ale i přímo z Ústeckého kraje, které ukazují, že lidé vnímají území obnovené přirozenou sukcesí mnohem příznivěji než relativně monotónní rekultivace nebo preferují kombinaci sukcesních a technicky rekultivovaných ploch. Na ČSA je již polovina zájmové lokality rekultivovaná obvyklými technickými způsoby. I zde se tedy bavíme o kombinaci,” doplňuje Markéta Hendrychová, která se sukcesí a krajinným plánováním v posttěžebních krajinách dlouhodobě zabývá.

„Kromě vysoké přírodní hodnoty takto vzniklého území vidíme další výhody v možnostech rychlého zpřístupnění lokality, ve vyšší udržitelnosti a ve výrazně nižší míře budoucích nákladů na údržbu v porovnání s využitím technických přístupů,“ dodává dr. Černý Pixová.

Zjištěné poznatky jsou prezentovány ve studii zpracované jako podpůrný materiál pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR, která je v návrhu možným budoucím správcem lokality potenciálně začleněné do systému zvláště chráněných území národní úrovně.

Zdroj: FŽP

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content