Svátek má

Julie
0°C
Broken clouds
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
0°C
Broken clouds
Sobota
90%
06:49
Min: -1°C
978
15:00
Max: 1°C
NW 1 m/s

Důležité je nejen dosahovat cíle, jde i o to, jakým způsobem jich dosahujeme

Tak vystihuje podstatu udržitelného přístupu k potravinové bezpečnosti a vůbec k zemědělství, lesnictví a ochraně krajiny a zároveň těmito slovy přibližuje smysl Národního informačního dne prof. Ing. Marek Turčáni, PhD., prorektor pro strategii České zemědělské univerzity v Praze.

Česká zemědělská univerzita v Praze spolu s Technologickým centrem AV ČR pořádá dne 22. listopadu Národní informační den k novým výzvám v proevropském programu Horizont Evropa, co si pod tím představit?

Jde o setkání odborníků z celé republiky, kteří se věnují výzkumu v oblasti life sciences. Tedy nepůjde jen o zemědělství a lesnictví, ale vůbec o udržitelné hospodaření a péči o vodu a krajinu. Evropa tlačí na potravinovou bezpečnost a zároveň na snižování používání agresivních pesticidů a hnojiv a obecně na snižování produkce CO2. Což jsou cíle, které jsou mnohdy v protikladu a cílem programu Horizont Evropa je právě nalézat za pomoci výzkumníků a inovátorů z celé Evropy konkrétní reálná řešení.

Národní informační den se koná v předvečer zveřejnění nového dvouletého plánu výzev na roky 2023 a 2024. Budou se prezentovat už konkrétní výzvy, do nichž se mohou čeští vědci zapojit?

Horizont Evropa je sedmiletý program s obrovským počtem výzev. Jenom klastr zaměřený na potraviny, bioekonomiku, přírodní zdroje a zemědělství plánuje výzvy za stovky milionů eur. S life sciences souvisí i další klastry, například klastr zaměřený na ochranu klimatu, energie a dopravu. Na akci nebude možné prezentovat všechny konkrétní výzvy. Nicméně se očekává, že řečníci představí hlavní směry a priority v jednotlivých oblastech. Takzvané pracovní programy s popisy výzev průběžně procházejí během připomínkování, a je možné hlavní rysy komentovat.

V čem spatřujete přínos takovéto akce pro ČZU?

Mají-li tyto společné, takzvané konsorciální projekty, skutečně přinést inovativní řešení, a tedy mají-li mít šanci na finanční podporu, musí záměry a koncepty řešení vznikat společně. Je důležité dávat dohromady vědce, programové stratégy i projektové manažery. Jsme rádi, že této akce se pravidelně zúčastňuje více než stovka odborníků z celé republiky a také zástupci Komise, členové tzv. Programových výborů i úspěšní řešitelé.

Letos například vystoupí Tereza Budňáková z bruselské agentury pro životní prostředí CINEA, která představí právě koncepci výzev zaměřených na ochranu přírody a klimatu. Zkušení lídři výzkumných týmů Constantinos Stathopoulos, Patrick van Damme a Ivona Mladineo budou diskutovat, jak nastavit fungování týmu tak, aby se úspěšně zapojoval do vysoce kompetitivních soutěží. Vedoucí české podpůrné kanceláře v Bruselu, Lenka Procházková, bude hovořit o tom, jak se více zviditelnit v centrálních institucích.

To může být jistě dobrá motivace vzhledem k prozatím podprůměrné účasti českých týmů v těchto programech?

Ano, i to je jedním z cílů této akce. Zaměříme se proto i na prezentování speciálních výzev pro tzv. widening countries, kam patří i Česká republika. Tyto výzvy mají trochu odlišné nastavení, které posiluje nebo přímo zvýhodňuje dosud okrajově zapojené členské státy Unie.

Hlavní motivací ovšem zůstává prostý fakt, že zapojením do těchto konsorcií čeští vědci mohou spolupracovat s evropskou špičkou. Věda se rozvíjí obrovským tempem a bez takové spolupráce nemáte ve světové konkurenci šanci. Druhým zásadním přínosem je, že v rámci těchto široce pojatých projektů je velký tlak na uplatnění výzkumných poznatků. Vědci vidí, že jejich výzkum skutečně přináší praktické pozitivní výsledky, a to je obrovská motivace.

Mimochodem zapojení vědců z ČZU se během let, co pořádáme na ČZU tyto dny, mnohonásobně zvýšilo.

Kdo je kdo?

Constantinos Stathopoulos se v posledních deseti letech věnuje zejména možnostem využití vedlejších produktů z primární i sekundární potravinářské produkce. V průběhu své bohaté vědecké kariéry působil na zahraničních pracovištích ve Velké Británii, Irsku, Thajsku, Austrálii, Jižní Koreji a Spojených arabských emirátech. V současnosti buduje jako ERA Chair na České zemědělské univerzitě v Praze nový vědecký program pokročilých potravinářských technologií.

Patrick van Damme je profesorem tropického a subtropického zemědělství a etnobotaniky. Od roku 2012 působí jako řádný profesor na ČZU v Praze. Má za sebou řadu výzkumných projektů, mj. v oblasti etnobotaniky v Namibii, Senegalu, Togu či Ekvádoru, programů zaměřených na integrovaný rozvoj venkova v Subsaharské Africe nebo v Číně a mnoho dalších.

Ivona Mladineo má více jak dvacetileté zkušenosti s parazitologií ryb a ichtyopatologie. Její výzkum se zaměřuje na parazity mořských ryb, zejména na společenstva chovaných tuňáků, okounů a cejnů. Působí v Biologickém centru AV a má mnohaleté zkušenosti s řešením mezinárodních projektů. Je držitelkou Národní ceny za vědu za rok 2011 za biomedicínu.

Tereza Budňáková je vedoucí oddělení Innovation for a Low Carbon, Resilient Economy – Horizon Europe Climate v rámci Generálního ředitelství pro oblast klimatu.

rozhovor připravil: Mgr. Josef Beránek, ČZU

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content