Kdo jsme a proč zkoumáme sníh
Sníh je pro nás jednak vášní a zdrojem zimních radovánek, ale také pracovní náplní, což je ideální kombinace. Vědce a lavinové specialisty zajímá sníh z mnoha úhlů pohledu, a proto ho měří a zkoumají do nejmenších detailů. Jelikož je ve sněhu a ledu vázána většina pitné vody na Zemi, tak si zasluhuje pozornost především nás hydrologů a klimatologů. Sníh nám ale může způsobit i nemalé problémy v podobě lavin.
Z těchto důvodů se my vědci snažíme sníh zkoumat. Ať už sledujeme rozdíly mezi přírodním a technickým sněhem v rámci zefektivnění skiareálů nebo jak se proměňuje lavinová aktivita v době měnícího se klimatu. Vědci využívají například satelitní měření, a také námi více oblíbené měření přímo na horách. Z toho důvodu jsou po světě instalované k tomu určené meteorologické stanice, které měří různé parametry, abychom mohli odhadnout, jak rychle sníh odtaje nebo jestli hrozí lavinové nebezpečí.
Na zkušenou na Slovensko
Hustou síť stanic mají např. kolegové ze Strediska lavínovej prevencie (SLP) na Slovensku, kteří se starají mimo jiné o lavinové předpovědi na slovenských horách. Domluvili jsme se, že se k nim přijedeme podívat, vyměnit zkušenosti a poznatky v problematice sněhu, a přitom pomůžeme vykopat pár sněhových profilů, které jim pak pomůžou při vyhlašování lavinového stupně.
Vyrážíme do terénu
Pavel ze SLP pro nás přijíždí stařičkým Land Roverem, který možná pamatoval ještě Štefánika, ale zato šlape jako hodinky. Nasoukáme do něj lyže a lavinové batohy a vyrážíme směr freeridová mekka. Do Jasné, kde nás Pavel vede k jejich staré budově, kde kdysi bývaly i “studené” laboratoře na výrobu umělého sněhu.
Lepíme pásy, nasazujeme lyže a vyrážíme kolem sjezdovky Petry Vlhové a pokračujeme přes freeridovou cestu Spravodlivá až na západní stranu pod Chopok. Panoramata skalních výběžků Chopku ani Děreší si bohužel nevychutnáváme, protože je vše v mlze. Naším cílem je ale klimatologická stanice, kterou sem kluci instalovali minulé léto a je třeba zkontrolovat, jestli měří správně.
Pravidelná rutina kolem meteostanice
Pomocí lavinové sondy měříme výšku sněhu v bodě měření senzoru a podle toho korigujeme údaj na stanici. Potom oklepáváme námrazu, která by mohla dělat problémy s měřením nebo dokonce poškodit citlivá čidla. Mezitím se mraky roztrhávají a už chceme sáhnout po brýlích, ale rozmýšlíme si to, abychom taky trochu chytili horskou barvu. Využíváme dobré viditelnosti a postupujeme blíže k Chopku, kde chceme vykopat sněhový profil. V profilu objevujeme méně stabilní vrstvu hranatozrnitých krystalů, která je ale skoro u země, takže je při ECT testu stabilní. Zkoušíme ještě pilkový test, ale ten taky prokazuje dobrou stabilitu profilu.
Je čas vyrazit zpět do kanceláře
Soudíme, že dnes už bylo měření dost. Loupneme do sebe tyčinku, hrnek čaje a jdeme si užít parádní sjezd zpět do doliny. Po příjezdu zpět na stanici pak naměřený profil v kanceláři zadáváme do Evropské databáze lavin www.lawis.at, aby návštěvníci hor měli obrázek o tom, jak to vypadá s lavinovou situací v regionu.
V dalších článcích bychom vám chtěli více přiblížit sníh pohledem vědy. Podíváme se, jaké vlastnosti sněhu se dají měřit a k čemu je to dobré, nebo co se sněhem dělá klimatická změna a jak se to může dotknout zimních aktivit v horách.
Autoři článku: Ing. Roman Juras, Ph.D. a Ing. Vojtěch Moravec, katedra vodního hospodářství a environmentálního modelování na ČZU v Praze – jejich aktivity můžete sledovat taky na Instagram profilu @kvhem
Podobné články
Až do 27. listopadu 2024 jsou v respiriu budovy MCEVII České zemědělské univerzity v Praze k vidění ukázky Územní studie metropolitní oblasti České Budějovice. Dlouhodobý plán rozvoje jihočeské metropole a jejího širšího okolí je výsledkem dvouleté spolupráce katedry zahradní a
Nová kniha z dílny ornitologů z Fakulty životního prostředí přináší výjimečný pohled do světa ptáků a nabízí nejen vizuální zážitek, ale také propojení s přírodou prostřednictvím zvuků. Kniha obsahuje přes 700 fotografií nepěvců z celého světa doplněných o informace z
