Degradace zemědělské půdy v České republice: Jaké faktory ji ovlivňují?

Výzkumná studie zkoumá vnímání a faktory ovlivňující přijetí SCPs mezi českými zemědělci. Mnozí ze čtenářů jistě budou přemýšlet, co že jsou SCPs. Jedná se o faktory ovlivňující přijetí postupů ochrany půdy mezi zemědělci vycházející z priorit Společné zemědělské politiky (SZP), zaměřené na zmírnění environmentálních problémů způsobených intenzivním zemědělstvím. Studie vychází z 358 náhodně vybraných farem s využitím probitových a multivariantních probitových modelů. Tým odborníků z Provozně ekonomické fakulty a Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity identifikoval příčiny těchto problémů a zároveň navrhl efektivní řešení, která by prostřednictvím udržitelných zemědělských praktik přispěla k dlouhodobé ochraně půdy.

Data získaná od českých zemědělců ukazují, že degradaci půdy vnímají jako zásadní problém s přímými ekonomickými dopady. Celkově je degradací ohroženo až 60 procent zemědělské půdy, což každý rok vede ke ztrátě přibližně 21 milionů tun ornice. S poklesem organické hmoty a omezením schopnosti půdy zadržovat vodu pak klesá její produktivita, což přímo ovlivňuje zemědělské výnosy a ekonomickou situaci farem. Například 88 procent zemědělců uvedlo, že degradaci půdy považují za vážný problém ohrožující jejich živobytí.

Zjištění dále ukazují, že si mnozí zemědělci degradaci půdy uvědomují, ale její řešení často vnímají jako finančně náročné a složité. Vzdělání farmářů také hraje významnou roli. Méně vzdělaní zemědělci často volí přístupy, které mohou rychle zlepšit půdní podmínky, zatímco vzdělanější zemědělci vyhledávají metody s prokazatelnými dlouhodobými ekonomickými přínosy, jako jsou například minimální zpracování půdy, mulčování, smíšené plodiny, krycí plodiny a nepřetržitý půdní pokryv.  U větších farem existuje širší prostor pro implementaci pokročilých technologií, jako jsou minimalizace zpracování půdy nebo pěstování krycích plodin. Tyto metody, které mají potenciál zlepšit strukturu půdy a její úrodnost, si však vyžadují vyšší počáteční investice a speciální logistiku. Zavádění nových postupů a využívání moderních technologií je tedy nejnáročnější pro menší farmy, což omezuje jejich možnosti zavádění ekologických opatření. Významným způsobem, jak těmto farmám pomoci, je nalezení cesty, jak zlepšit výkonnost a jít cestou k udržitelnému zemědělství za vynaložení co nejnižších nákladů. Právě tento cíl může být dosažen propojením vědeckých výstupů s praxí.

Výzkumný tým se také zaměřil na efektivnost dotačních programů a jejich vliv na udržitelný rozvoj českého zemědělství. Analyzoval, jak změny ve finanční podpoře mohou usnadnit implementaci ekologických postupů a zvýšit odolnost českých farem vůči degradačním procesům. Spolupráce s Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem životního prostředí ČR pomáhá propojit vědecké výsledky s tvorbou politik, které podporují zavádění ekologických metod.

Důležitou roli při zlepšování stavu zemědělské půdy hraje také spolupráce mezi zemědělci samotnými. Peer-to-peer sdílení zkušeností a znalostí mezi farmáři je efektivní metodou, jak šířit osvědčené postupy. Místní komunity a zemědělské organizace mohou hrát klíčovou roli v tomto procesu, a to nejen v oblasti šíření nových technologií, ale také v motivování ostatních farmářů k přechodu na ekologičtější metody. Tento přístup podporuje šíření vědeckých výsledků a zároveň pomáhá k jejich aplikaci v reálných podmínkách.

Výzkum zaměřený na degradaci půdy na PEF ČZU tedy nejen přispívá k lepšímu pochopení problémů, kterým čelí české zemědělství, ale také otevírá možnosti pro hledání konkrétních řešení. Důraz na propojení vědeckého výzkumu a praxe, podporu informovanosti farmářů a zajištění vhodných politických a ekonomických podmínek pro přechod na udržitelné praktiky je klíčovým krokem k ochraně půdy a budoucnosti českého zemědělství.

V aktuálním legislativním prostředí chybí strategické doporučení vycházející z vědeckých poznatků a doporučení. Výzkumný tým proto doporučuje, aby tvůrci politik spolu se zemědělskými svazy a poradenskými službami společně vypracovali cílené strategie, které zohlední rozdíly ve faktorech ovlivňujících přijetí SCPs a podpoří široké přijetí těchto postupů ochrany půdy.

prof. Ing. Lukáš Čechura, Ph.D. / Ing. Jakub Landsmann

Foto: Shutterstock