Letos v září obhájil Mohan Chowdry svoji diplomovou práci s hodnocením výtečně s vyznamenáním a stal se vůbec prvním absolventem programu Erasmus Mundus Global Forestry (GLOFOR) na ČZU v Praze. Během studia absolvoval odborné stáže, působil jako výzkumný člen projektu EU Horizon Invest4Nature a prezentoval svůj výzkum z terénní školy v Nepálu na konferenci Tropentag 2025 v Bonnu, čímž získal cenné mezinárodní zkušenosti na několika evropských univerzitách. Dnes již působí v Praze jako Head of Certification ve společnosti Carboneg Group, s. r. o. Mohan Krishna Chowdry Avilineni, zkráceně Mohan, pochází z vesnice Periyapalayam v jihoindickém státě Tamil Nadu. Pozvali jsme ho k rozhovoru, aby se s námi podělil o své zkušenosti ze studia i profesní začátky a přidal rady pro budoucí studenty programu GLOFOR.
Mohane, co vás motivovalo k výběru programu Global Forestry?
Zaujalo mě jeho zaměření na země globálního Jihu, specializace v oblasti agrolesnictví a možnost studovat na různých evropských univerzitách. To mě motivovalo k podání přihlášky.
Naplnil program vaše očekávání?
Před začátkem studia jsem očekával, že půjde o výzkumně orientované předměty doplněné o praktické kurzy. Upřímně mohu říct, že studijní plán tato očekávání naplnil a přinesl mi rozmanité zkušenosti z různých univerzit.
Global Forestry provádí studenty od Kodaně přes terénní kurz v rozvojové zemi až po specializaci na jedné z partnerských univerzit. Jak jste vnímal tento „putovní“ model studia?
Byla to zábavná a nezapomenutelná zkušenost. Pro začínající výzkumníky, jako jsem já, představuje terénní kurz skvělou příležitost prozkoumat své výzkumné zájmy a osvojit si základy vědeckého psaní pod vedením vstřícných školitelů.
Jaké odborné a osobní zkušenosti vám přineslo působení na ČZU a na Fakultě tropického zemědělství?
Zpočátku jsem měl smíšené pocity, protože jsem byl jediným studentem GLOFOR na ČZU. Měl jsem však velkou podporu ze strany studijního oddělení, oddělení mezinárodních vztahů i zaměstnanců FTZ. Díky nim jsem se zde cítil dobře a všechny překážky jsem postupně zvládl.
Mohl byste přiblížit téma své diplomové práce? Na co jste nejvíc hrdý?
Moje diplomová práce se zaměřila na motivace, překážky a faktory ovlivňující zapojení drobných farmářů do uhlíkového zemědělství v západní Keni. Výzkum probíhal ve spolupráci s organizací CIMMYT India. Zaměřil jsem se zejména na genderovou perspektivu, která je zatím málo prozkoumaná, ale velmi důležitá pro tvorbu programů a politik. Jsem hrdý, že jsem práci dokončil navzdory mnoha výzvám. Velký dík patří mému vedoucímu profesoru Bohdanu Lojkovi, který mě podporoval, a také Adeeth z CIMMYT India, ta mi umožnila studii realizovat.
Nedávno jste prezentoval výsledky z terénní školy v Nepálu na konferenci Tropentag 2025 v Bonnu. Jaká to byla zkušenost?
Konference Tropentag je místem, kde se prezentují inspirativní výzkumy, často zaměřené na země globálního Jihu. Měl jsem radost, že jsem mohl představit data o biodiverzitě v agrolesnictví z Nepálu a setkat se s odborníky z oblasti zemědělství a lesnictví. Nechyběla ani společenská část – večeře a taneční večer s ostatními výzkumníky a pedagogy.
Po dokončení studia jste nastoupil na pozici Head of Certification ve společnosti Carboneg Group, s. r. o., v soukromé společnosti v Praze. Jak vás na tuto roli připravil program GLOFOR?
Ve druhém semestru v Drážďanech jsem absolvoval letní stáž ve společnosti Unique Land Use, konzultační firmě pro uhlíkové projekty v německém Freiburgu. Už první semestr mi poskytl pevné základy; témata jako tržní mechanismy, certifikační schémata nebo klimatické programy. Také zlepšil mé psaní prostřednictvím projektových úkolů. Tato kombinace znalostí a zkušeností mi otevřela cestu ke stáži, diplomové práci i současné pracovní pozici, kde se věnuji certifikaci zemědělských uhlíkových projektů v Evropě i v zemích globálního Jihu.
Jaké vidíte největší výzvy v oblasti uhlíkových projektů?
Podle mé zkušenosti jsou největšími překážkami nedostatek povědomí, zpožděné platby, malá velikost pozemků, zejména v tropech, a neudržitelnost projektů. Také školení farmářů, sledování obsahu uhlíku v půdě a ověřování projektů je finančně náročné.
Co považujete za největší přínos programu GLOFOR nad rámec samotných akademických znalostí?
Jednoznačně možnost absolvovat tři mobility a terénní kurz v tropické zemi. Kromě odborných znalostí mi to přineslo i nové kontakty a kulturní zkušenosti, které považuji za obrovské obohacení.
Jakou radu byste dal budoucím studentům, kteří zvažují přihlášku do programu GLOFOR?
Začněte včas a nebojte se oslovit lidi s žádostí o zpětnou vazbu nebo radu. LinkedIn je skvělý nástroj pro navazování kontaktů. I když se někdy odpovědí nedočkáte, správné vedení může zásadně ovlivnit vaši kariéru. A určitě si pečlivě prostudujte web programu, většina informací je tam už zodpovězena. Jako studenti prvního ročníku GLOFOR jsme položili základy, aby ti po nás měli snazší cestu.
Jak si představujete svou další profesní dráhu a jakou roli v ní hraje zkušenost z programu Global Forestry?
Vidím se v projektech zaměřených na klimatická opatření a zlepšování životních podmínek farmářů. Zároveň chci mentorovat studenty, aby dokázali získat stipendia a mohli studovat vysněné programy. Chtěl bych tuto práci rozšířit a pomoci změnit životy dalších lidí. Bez GLOFOR bych dnes nebyl v Evropě a neměl bych práci, která mě naplňuje, s možností inspirovat ostatní. Tento program navždy zůstane v mém srdci, protože mi změnil život.
Rozhovor vedla: Lucie Grošaftová
Podobné články
Světový den štědrosti a dobrých skutků, Giving Thuesday, který letos připadá na 2. prosince, bude mít na České zemědělské univerzitě v Praze své pokračování v „Giving Wednesday“. Právě ve středu 3. prosince 2025 proběhne v aule nábor dárců kostní dřeně.
Bezmála 700 tisíc vegetačních ploch, zmapovaných v Evropě botaniky mezi lety 1960 a 2020, vydalo svědectví o změnách v druhovém bohatství rostlin. Jedinečnou analýzu za využití inovativního přístupu s pomocí strojového učení nyní publikovali Gabriele Midolo a Petr Keil z
