Na programu dvoudenního setkání v aule ČZU jsou zajímavé přednášky, sdílení zkušeností, panelová diskuse s akademiky, podnikateli, členy státních institucí a ministerstev. Konferenci organizuje oddělení rozvoje a udržitelnosti ČZU pod záštitou Ministerstva životního prostředí a ministra zemědělství ČR. Její součástí je i panelová výstava na téma Greenwashing. Konference je zaměřena na tři hlavní tematické okruhy: Digitalizací k jednoduššímu životu, Synergií myšlenek k energetické udržitelnosti a (NE)plýtvání potravinami v gastro provozech. O podrobnosti jsme požádali profesorku Evu Vlkovou.
Co je posláním konference, co od ní očekáváte vy, jako pořadatelé, a koho má především oslovit?
Posláním a cílem má být inspirace, sdílení zkušeností a dobré praxe a šíření informací směřujících k tomu, aby se nám společně dařilo plnit Cíle udržitelného rozvoje OSN. To znamená snižovat dopady našeho konání, které velmi často – a z krátkodobého hlediska délky našeho života nevratně – poškozují naše životní prostředí a mají negativní vliv na náš život. Snažili jsme se, aby si na přednáškách našel své laik i odborník, aby témata oslovila jednotlivce i organizace a motivovala k změně přístupu.
V názvu konference je řečeno, že se jedná o budoucnost „nejen vysokých škol“. Myslím, že problematika datových schránek a elektronických podpisů nebo možnosti energetických úspor může zajímat jak zaměstnance, tak zaměstnavatele. Stejně tak plýtvání potravinami a bezpečnost potravinových obalů z recyklátů je tématem pro širokou veřejnost i odborníky.
Zvolené tematické okruhy, tedy Digitalizací k jednoduššímu životu, Synergií myšlenek k energetické udržitelnosti a (NE)plýtvání potravinami v gastro provozech předjímají široký záběr konference. Proč jste volili právě takto?
Jsou to témata, která v době, kdy jsme konferenci plánovali, rezonovala společností, a myslíme si, že mají co předat.
Plošné zavádění datových schránek, elektronické podpisy nebo digitalizace obecně jsou mocným nástrojem, který může velmi usnadnit život, zrychlit procesy, uspořit náklady a být prospěšný přírodě. Je však potřeba dostatečně vysvětlovat důvody a klady, nezatajovat negativa a precizně připravit systém tak, aby nebyl spíš na obtíž.
Energetické úspory a udržitelnost budov, kdy jsme schopni efektivním zaváděním opatření zajistit téměř nulovou spotřebu energií a vody, jsou obrovskými tématy současnosti, a to nejen s ohledem na klimatickou změnu, ale také kvůli závislosti na omezených zdrojích energií a válečnému stavu na Ukrajině.
Poslední téma o (ne)plýtvání potravinami se nám ve střední Evropě může zdát vzdálené, netrpíme hladem ani nedostatkem. Ale právě nás v rozvinutých ekonomikách se bohužel týká nejvíce. Kupujeme víc, než spotřebujeme, a mnohdy spotřebováváme sice zdravé potraviny, ale už nás příliš nezajímá, odkud pocházejí a jak velký dopad na životní prostředí a nás samotné jejich produkce nebo obalový materiál mají. Podle mě je to velké, ale zatím opomíjené téma. Mnohem víc nás trápí zdražení benzínu než to, že zbytečně vyhodíme jogurt nebo prošlou nespotřebovanou šunku. To první nás totiž omezuje, proto jsme ochotni to brát jako problém, který je nutné řešit. Produkce potravin nás netrápí, ale mnozí z nás určitě nevědí, že má na svědomí víc než třetinu emisí skleníkových plynů ročně (podle zdroje www.greenpeace.com se jedná o 37 % z celkových emisí a jen rýžová pole ve světě emitují množství srovnatelné s produkcí 200 uhelných elektráren). A přestože ve vyspělých zemích se potraviny ve velkém vyhazují, jsou stále země, kde lidé umírají hlady.
Podle jakého klíče jste vybírali přednášející a jak je zde zastoupena ČZU?
Přednášející vybírali a oslovovali garanti jednotlivých témat a vybírali z vlastní profesní sítě a z vlastních zkušeností, přičemž se snažili, aby bylo vždy zastoupení z řad odborníků, kteří působí na ČZU. Snažili jsme se oslovit takové lidi, kteří by se v tématu doplňovali a byli přiměřenými partnery i protihráči pro společnou diskusi, i názorový střet je důležitý pro posouvání se vpřed. Chtěli jsme zastoupení jak z vysokoškolského prostředí, tak ze státních institucí a praxe, což se myslím podařilo.
Co by měla konference CSR přinést pro další praxi (nejen) na vysokých školách?
Jak jsem zmínila, očekáváme, že budeme účastníky inspirovat ke změnám. I malé kroky jednotlivců mohou být společně velkým krokem pro společnost a prostředí, ve kterém žijeme.
Ptala se: Lenka Prokopová
Kompletní program CSR Konference 2023
Podobné články
Možná bude někomu tento titulek znít divně. Onen údiv je však vyjádřen v samotné otázce – zda je možné, či zda není možné dělat vědu jinak, než tomu bylo po předchozí staletí.
Johana Rondevaldová je s Fakultou tropického zemědělství spjata již od svých bakalářských studií. Zaměřuje se na využití méně známých rostlinných druhů, které mohou významně přispět k řešení podvýživy a chronických onemocnění. Více se dozvíte v rozhovoru, který nabízí zajímavý pohled