Co nám prozradila Miss Agro 2023

Co bylo prvním motivem, proč jste se přihlásila na Miss Agro 2023?

V prvním ročníku jsem bydlela na koleji. Vedle v pokoji byla slečna, která se zúčastnila ročníku 2022. Její nadšení ze samotné soutěže mě nalákalo. Jí samotné se nejdříve do soutěže vůbec nechtělo. Ovšem pak mi sdělila, že ve finále je velmi ráda, že se soutěže zúčastnila, protože poznala nové lidi, další účastnice byly skvělé, získala nové zkušenosti. A finálový večer prý byl úplně nezapomenutelný. Pobídla mě, ať se příští rok, tedy do ročníku 2023, určitě přihlásím. Já jsem si vůbec nebyla jistá a vlastně i přihlášku jsem posílala na poslední chvíli dva dny před ukončením registrací. A jsem skutečně ráda, že jsem to udělala, protože spolubydlící z koleje měla pravdu – byl to opravdu nezapomenutelný zážitek. Spolusoutěžící byly úžasné, skvělá byla organizace a dechberoucí publikum.

Jak jste se, vy, soutěžící, připravovaly na finálový večer? 

První casting byl začátkem jara a bylo nás tam okolo čtyřiceti. Podle organizátorů to byl nejsilnější ročník. Ze čtyřiceti dívek vybrala porota dvacet soutěžících a z nich pak finálovou desítku. Ze začátku jsme se účastnily jen rozhovorů, které se týkaly našeho studia a koníčků. Ke konci dubna jsme začaly nacvičovat choreografie i volné disciplíny. Ty byly plně v našich rukou s tím, že jsme se soutěžícími vytvořily dvojice a měly jsme vymyslet něco, co nás baví a co děláme ve volném čase. Pár dní před finálovým večerem přijel DJ Roxtar a Jan Nedvěd a s nimi jsme vše secvičili, abychom byli sladění. Dle mého názoru byly přípravy dostatečné. Bylo to vlastně takové malé hodně intenzivní soustředění. Všechno bylo nakonec připravené perfektně.

Měla jste před finálovým večerem trému?

I když soutěžím celý život, tak jsem odmalinka stresař. Jakmile má přijít den soutěže, pořádně nespím a jsem nervózní do té doby, než vystoupím na pódium. Tak to bylo i při Miss Agro. Jakmile jsme ale vstoupily na pódium, všechno ze mě spadlo a najednou jsem si začala celý večer moc užívat. Myslím si, že je to úplně přirozené. Člověk neví, co přijde a jak bude publikum reagovat. Měla jsem třeba strach, aby se mi nezlomil podpatek a podobně. Nic takového se nestalo, za což jsem vděčná. Určitá nervozita k tomu patří a je to tak naprosto v pořádku.

Jak jste ve dvojici s Beenzu Munkombwe Muzyamba vybíraly volnou disciplínu?

To bylo docela vtipné. Já jsem celý život závodně tancovala, ale věděla jsem, že už tam jedna dvojice bude vystupovat v latinskoamerických tancích v páru. Chtěla jsem, aby by byl program pestrý. Benzu dělala závodně karate, a tak mě napadlo, že bychom mohly vymyslet něco na základě karate. Takže jsme vytvořily karate choreografii s akrobacií, proložily to písničkou a oblékly se do kimon, které měla Beenzu doma. Myslím, že publikum to moc pobavilo a nás taky, takže se to povedlo stejně jako vystoupeních ostatních dvojic.

Jaký to byl pocit, vyhrát Miss Agro 2023?

Nepopsatelný. Už jsem soutěžila v některých soutěžích Miss, ale výhra v Miss Agro mě neuvěřitelně dostala. Stála jsem na pódiu a přede mnou stovky lidí. Ráda bych poděkovala těm v předních řadách, kteří skandovali moje jméno. To bylo něco tak neuvěřitelně krásného, co se mi zatím v životě nestalo. Jsem za to moc vděčná, protože jsem cítila i vřelé gratulace od spolusoutěžících. Myslím, že porota to měla dost náročné, přece jen nás neviděla tolikrát, aby nás dokázala poznat úplně do hloubky. Samozřejmě jsem ráda, že se mi podařilo vyhrát, i když bych to přála všem.

Kterých soutěží Miss jste se před Miss Agro už zúčastnila?

Začala jsem vlastně už ve čtrnácti letech. Byly to ale spíš talentové než modelingové soutěže. Ze začátku to byla Dívka talent. Tam jsem se umístila v celorepublikovém kole na třetím místě. V sedmnácti přišla Miss Junior, kterou jsem vyhrála, a i tam šlo spíše o talent a o to, jak slečna působí. Já vždy někam jdu a říkám si, že to jednoduše zkusím, a pak se mi podaří třeba i vyhrát. Často samu sebe překvapím, mám radost z toho, že jsem něco dokázala, a radost mají i rodiče. Ti mě podporují už od dětství, ať dělám, co dělám. Před Miss Agro jsem se v devatenácti letech ještě zúčastnila Miss Czech Republic. Abych byla upřímná, tam už to nebylo tak příjemné jako v ostatních soutěžích a na Miss Agro. Byla tam velká konkurence a já jsem se hodně srovnávala s ostatními, až už to pro mě nebylo zdravé mentálně ani fyzicky. Snažila jsem hodně hubnout, abych se vyrovnala ostatním. Dostala jsem se do semifinále, což pro mě byl hodně velký úspěch. Odnášelo to ale zdraví, takže jsem si řekla: „A dost!“ Už do takovéto soutěže nepůjdu, protože jakmile začne něco hraničit se zdravím, nemá cenu to lámat přes koleno. Když přišel nápad přihlásit se do Miss Agro, tak mě to naopak zase nakoplo, protože si myslím, že v této soutěži nejde ani tak o to, zda dívka vypadá jako ramínko na šaty, nebo jako krev a mlíko, ale spíš o to, co umí a jaká je. Držím se toho, co mi říká můj táta: „Buď taková, jaká jsi – přirozená – a lidé si toho budou vážit.“

Proč jste si vybrala studium tropického zemědělství?

Je to hodně atypické a také se k tomu váže příběh. Původně jsem chtěla jít studovat do zahraničí. Už jsem měla podanou přihlášku do Irska, kam mě i přijali. Když jsem se ale pak dověděla, na kolik financí by celé studium vyšlo, zatočila se mi hlava. Takže jsem se nakonec rozhodla jinak. Celý život mě bavil zeměpis a geografie, jazyky a celkově regionální rozvoj. Pátrala jsem po něčem, co by tomu bylo blízké. Narazila jsem na Českou zemědělskou univerzitu v Praze. Postupně jsem procházela fakultu od fakulty, až jsem našla Fakultu tropického zemědělství. Ta se mi zdála v uvozovkách zapadlá, je tam v porovnání s ostatními fakultami méně studentů. Když jsem si ale přečetla, co FTZ vlastně nabízí, řekla jsem si: „Wow, to je skvělé!“ Je zde velmi mnoho příležitostí k vycestování do zahraničí, ať už v rámci praxe nebo nějaké expedice a podobně. Podala jsem tedy přihlášku a přišla na přijímací řízení, které se skládalo z testů z angličtiny a biologie. Na FTZ mě přijali a od té doby se tam úspěšně a spokojeně držím.

Co děláte ve volném čase?

Teď si dělám fitness instruktorský kurz, a mimo to mám ještě mnoho dalších aktivit. Vzhledem k tomu, že bydlím v Praze sama, musím se nějakým způsobem i živit. Aktuálně mám brigádu ve fitness centru na recepci, zároveň se věnuji hodně i sociálním sítím. Nechci to mít do budoucna jako svou hlavní práci, ale při studiu mě to velmi baví. Především mě baví tvořit videa a stříhat je. Jsem ráda, když si tím takto můžu přivydělat. Občas pracuji i jako hosteska na různých akcích. Jakmile mám trochu volného času navíc, jezdím k Máchovu jezeru do chatového střediska, které vlastní moje máma. Ráda jí tam jezdím pomáhat například s úklidem. U Máchova jezera si vždy vyčistím hlavu a hodně odpočinu. V porovnání s rychlou a lidmi přeplněnou Prahou je tam teď před sezónou poměrně klid. Mamka mě také hodně vede k malování. Mám pocit, že mi to nikdy moc nešlo, ale nedávno jsem zkusila malovat akrylovými barvami na plátno. Objevila jsem tak nového koníčka, u kterého si také čistím hlavu, protože nad jedním obrazem sedím třeba i pět hodin. Celou dobu nepřemýšlím nad ničím jiným než nad obrazem. Je to pro mě skvělý únik od všedních starostí. V poslední době se také dost zajímám o propojení těla a mysli, takže medituji a hodně čtu. Nyní jsou to hlavně knihy zabývající se psychologií. Doporučit bych určitě mohla 48 zákonů moci nebo Uprdelismus.

Jaké máte sny a cíle do budoucna?

Nad touto otázkou vždy váhám, co odpovědět, protože hlavně chci být šťastná, a to jak v blízké budoucnosti, tak v té vzdálené. Vždy samozřejmě přicházejí těžší období, jako to asi je v životě každého člověka. Upřímně, vůbec nevím, co bude za měsíc. A už vůbec nevím, co bude třeba za rok. Co mám ale určitě stanovené, je napsat bakalářskou práci a úspěšně složit státnice, pak navázat na magisterské studium. Ale konkrétní další cíle nemám, protože za poslední dva roky se mi tak obrovským způsobem změnil život, jak bych vážně nečekala. Život podle mě plyne, že se to ve velké míře ovlivnit nedá. Nechávám to tedy plynout a uvidíme, co přijde.

Co byste vzkázala dívkám, které uvažují o tom se přihlásit do dalších ročníků Miss Agro?

Určitě bych jim vzkázala, aby se nebály. Byla by velká škoda, kdyby si takovou soutěž nechaly ujít. Já na Miss Agro a celý finálový večer budu vzpomínat velmi dlouho a doufám, že to jednou budu vyprávět i svým dětem. Dívky poznají další kamarádky. Miss Agro a celý program se všemi vystoupeními, s koncertem Chinaski byl zkrátka nepopsatelný a nezapomenutelný zážitek, který stál za to. Bavilo to jak nás soutěžící, tak všechny ostatní. Zároveň to nebylo jen o nás soutěžících, ale byl to i festival. Všichni lidi okolo byli skvělí, takže zpestřit si studium takovou akcí rozhodně doporučuji.

Ptala se: Věra Klimšová