Svátek má

Igor
10°C
Broken clouds
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
10°C
Broken clouds
Sobota
92%
05:01
Min: 7°C
988
16:41
Max: 14°C
SSW 1 m/s

CINeZ: špičkové výzkumné pracoviště zve vědce ke sdílení moderní infrastruktury, témat i nápadů

V létě roku 2020 vzniklo na České zemědělské univerzitě v Praze nové výzkumné centrum zaměřené na problematiku přenosu infekčních nemocí mezi zvířaty a lidmi. Založení Centra infekčních nemocí zvířat (CINeZ) se časově shoduje s první vlnou koronavirové pandemie. Není to ale jen virus SARS-CoV-2, co zde vědci z Fakulty tropického zemědělství a Fakulty potravinových a přírodních zdrojů zkoumají. Jak CINeZ funguje a kam směřuje? Mnohé napoví rozhovor s jeho duchovními otci – virologem Jiřím Černým a parazitologem Janem Dvořákem.

Kam jste za rok a půl existence CINeZ dospěli?

Jiří Černý: Podařilo se nám zkonsolidovat skupinu čtyř laboratoří, čtyř výzkumných skupin od čtyř lídrů, kteří společně pracují na problematice infekčních nemocí. Do budoucna bychom se rádi rozrostli, kromě stávající spolupráce mezi FTZ a FAPPZ bychom do projektu chtěli zapojit i další fakulty. Pořádáme setkání a semináře, kde probíráme výsledky naší práce a další možnosti hlubší spolupráce. Také si zveme zajímavé hosty. Takovou velkou hvězdou, která se tu objevila 13. ledna, je profesor Konvalinka, jeden z předních českých biochemiků a současný prorektor pro vědu a výzkum na Karlově univerzitě. Má za sebou obrovské množství publikací o různých virech, virových enzymech apod. V současné době je v řešení další velká věc, týkající se technického zázemí. Teď jsme získali laboratoř pro detekci a charakterizaci patogenů na FTZ. Na FAPPZ právě začínají přípravy na zřízení velké laboratoře BSL-2 nebo BSL-3 (Biological Safety Lab – laboratoř s vysokou úrovní bezpečnosti), která bude sloužit ke kultivaci nebezpečných patogenů, zajistí nám bezpečnost práce a možnost pokračovat v našich výzkumech v lepších podmínkách.

Laik by předpokládal, že jste se v této pandemické době nejvíc věnovali koronaviru.

Jiří Černý: Nebylo to hlavní náplní, jen mediálně nejvíc viditelnou. Další práce na různých infekčních nemocech zvířat přenositelných na člověka je mnohem víc. Například výzkumy na klíšťatech, na schistosomách a podobně. Pokud jde o koronavirus, prováděli jsme screeningy zvířat ze zoologických zahrad a hledali protilátky proti SARS-CoV-2. Našli jsme potenciální kandidáty, kteří se mohli s infekcí v minulosti setkat, a ty dál charakterizujeme. Provedli jsme screening několika desítek vzorků zvířat od chovatelů, která byla infikována koronavirem.

Jan Dvořák: Rád bych zdůraznil spolupráci na několika úrovních. Jirka byl tím tahounem, který všechno kolem CINeZ inicioval. V době začínající epidemie jsme se sešli na online mítinku, on prezentoval, čemu se na univerzitě věnuje, pozval si lidi z laboratoří, které dělají podobné věci… Jsem na ČZU teprve čtyři roky a jsem z toho nadšený, protože CINeZ je iniciativa, která směřuje do univerzity. Trochu jsme pootevřeli „kumbály“ a navázali spolupráci s lidmi, kteří se zabývají infekčními chorobami. V době globálních změn probíhají změny i na úrovni těchto chorob. Posouvají se z jihu na sever a v globalizovaném světě se šíří velmi rychle a jednoduše. Je dobře, že na univerzitě existuje iniciativa, která se tím zabývá. Sdílení témat, diskuse nad problematikou, sdílení přístrojové infrastruktury, to všechno je strašně důležité. Snažíme se nejen o spolupráci mezi fakultami, ale i o otevření výzkumu. Chceme získat pro spolupráci další lidi mimo univerzitu. Snad to dospěje do zdárného konce a budeme fungovat jako volné sdružení laboratoří s touto tematikou.

Už samotná existence CINeZ posiluje prestiž univerzity. Zaznamenali jste v tomto směru ohlasy?

Jan Dvořák: Já jako parazitolog mám velmi pozitivní ohlasy od kolegů a od mých profesorů z Karlovy univerzity, od parazitologů z Jihočeské univerzity i z Brna. Někteří byli překvapeni, že by u nás měly vzniknout špičkové laborky na úrovni BSL-2 a 3, což nám do budoucna umožní dělat věci, které jsme dosud nemohli. Mnozí kolegové z ČZU to jistě ocení a budou chtít využívat infrastrukturu laboratoří. Už jsme zaznamenali zvídavé dotazy, jak a odkdy to bude fungovat. Pro takové pracoviště zde určitě potenciál je.

V čem spočívá vaše výzkumná práce v CINeZ?

Jan Dvořák: Já pracuji na úrovni parazitů. Parazitologie studuje všechno od jednobuněčné eukaryotické buňky výš, což jsou prvoci, z mnohobuněčných třeba parazitičtí červi, nematody (hlístnice) až po krev sající hmyz. Jako modelovým organismem se zabýváme africkým parazitem Schistosoma mansoni (krevnička střevní). Asi si vybavíte, proč není dobré plavat v Nilu, ve Žluté řece nebo v afrických jezerech… Je to parazit, který žije v krvi, modeluje náš imunitní systém a může nás parazitovat i desítky let. Problémem jsou infekční vajíčka, která pronikají přes tkáně skrz střeva nebo močový měchýř a způsobují závažné patologie. Čtvrt miliardy lidí je tímto virem infikováno a stovky tisíc lidí, převážně dětí umírají. Kromě toho, že se vyskytuje v tropických a subtropických oblastech, máme už první záznamy ze Španělska nebo Korsiky. A proč studujeme zrovna tropického parazita? Je to úžasný biochemický model. Je v interakci s naším tělem, používá molekuly, kterými manipuluje náš imunitní systém a fyziologické procesy. Nás zajímá biomedicínská část, kdy jsou ty molekuly zajímavé pro farmaceutický průmysl nebo pro biomedicínu, protože jsou to aktivní modulátory našich těl. Prostě nás unesou a ovlivňují. Je to fascinující parazit. Zabýváme se i dalšími věcmi, ale primárně zkoumáme biochemické procesy, které parazit produkuje, a způsob, jakým jeho molekuly ovlivňují hostitele. To je naše část v rámci portfolia CINeZ.

Jsou tu samozřejmě další laboratoře, které pracují na klíšťatech a jiných parazitech, ale nakonec se všichni sejdeme u stejných laboratorních stolů, nad stejnou přístrojovou technikou, protože věda je jen jedna. Vlastně je jedno, jestli člověk studuje jedno zvířátko nebo druhé, používáme podobné metody. Jsme parazitologové nebo virologové a biochemické, biomolekulární metody používáme jako nástroj, přirovnal bych to k nějakému „toolboxu“ – kladivo, šroubovák. Potřebujeme podobná zařízení, potřebujeme sdílet techniku, která je nesmírně drahá. Věda už se nedá dělat za pár korun. Chceme-li špičkové pracoviště, potřebujeme kvalitní vybavení a aby se zaplatilo, nemá smysl ho mít zavřené někde v kumbálu, musí fungovat každý den. To je naprosto zásadní důvod existence CINeZ: sdílet moderní infrastrukturu se všemi fakultami.

S jakou infrastrukturou jste před půldruhým rokem v CINeZ začínali?

Jiří Černý: Když jsem v roce 2019 přišel na univerzitu, nebyla tu žádná schválená laboratoř BSL. Až v roce 2020 se nám díky podpoře vedení fakulty a rektorátu podařilo zřídit laboratoř BSL-2 pro detekci a charakterizaci patogenů v pavilonu T. Teď bychom potřebovali další laboratoře, ve kterých by se s nebezpečnými patogeny mohlo pracovat. Z hlediska bezpečnosti práce to není legrace. Nikdo z nás se nechce nakazit nějakým ošklivým červíkem a nedej Bože s tím ošklivě onemocnět. A kdyby se to stalo, přijde vyšetřování, proč se člověk nakazil, jak je možné, že se nakazil, jak je možné, že s tím pracoval. Bezpečné laboratoře jsou pro naši práci skutečně klíčové.

Jan Dvořák: Když jsem na ČZU začínal já, infrastruktura v rámci FAPPZ nebyla úplně optimální. Ale musím se sklonit před aktivitou naší paní děkanky profesorky Ivy Langrové. Podpořila nás morálně a nabídla prostory v rámci stávající infrastruktury. Pomohla nám sehnat přístroje, které sdílíme s každým, kdo na nich chce pracovat. Postupně jsme vybudovali laboratoře, kde lze dělat základní výzkum. Ale pokud jde o sofistikovanější věci, týkající se infekce nebo čistoty provozu, potřebujeme kvalitnější infrastrukturu. Určitě by se tím zvýšila prestiž univerzity a byl by to přínos pro všechny fakulty. Pokud vznikne něco nového, můžete to společně sdílet ku prospěchu všem.

Jiří Černý: Právě sdílení je pro nás strašně důležité! Jsou-li tu nějaké další týmy, které se zabývají problematikou infekčních onemocnění, přenašečů infekčních nemocí nebo třeba i ekologií infekčních onemocnění v přírodě a v krajině a měly by zájem infrastrukturu využívat, budeme rádi, když se s námi spojí. Dveře jsou otevřené všem!

Jaký je zájem ze strany kolegů o mezifakultní spolupráci? 

Jan Dvořák: Mezi lidmi, kteří dělají infekční choroby, je až nadšený zájem, každý chce spolupracovat. Vědu už nelze dělat za zavřenými dveřmi, ty doby skončily. To, co bylo jednoduché, už se vyzkoumalo, teď se všechno musí dolovat velmi komplikovaně. Když pracujete v laboratoři typu VET Lab, potřebujete přístrojovou techniku, drahé chemikálie, drahé kity. Málokdo může něco vyzkoumat u kahanu, s jednou Petriho mističkou na stole. Potřebujeme spolupráci, přístrojovou techniku, prostor a nemalé grantové prostředky na výzkum, který je dražší a dražší.

Jiří Černý: Potřebujeme hlavně dobré nápady. Ty se také získávají spoluprací.

Jan Dvořák: A pokud je spolupráce dobrá, může přinést i úspory. Proto je výhodné vytvářet výzkumné celky v rámci fakult i mezifakultně.

Jak funguje vaše spolupráce se zahraničím?

Jiří Černý: Spolupráci se zahraničím samozřejmě máme, dnes se věda nedá dělat jen na českém rybníčku. Honza spolupracuje s německými a francouzskými univerzitami, já jsem v kontaktu s kolegy ze Spojených států a z Brazílie, kde jsem nějakou dobu pracoval. Už nás oslovila řada zahraničních studentů, že by měli zájem, když jim budeme schopni nabídnout zajímavé studium a práci. I někteří kolegové z českých univerzit a ze zahraničí se nechali slyšet, že by se ucházeli o pozici u nás na univerzitě, kdybychom jim nabídli něco zajímavého.

Jan Dvořák: Já jsem byl na dlouhodobém postdocu na Kalifornské univerzitě. Myslím, že jsme atraktivní nejen v rámci Evropy, ale i pro americké univerzity, protože máme know-how. Infektologie, parazitologie a virologie provozovaná v České republice má dobrý zvuk a nemáme se za co stydět.

Jaké má CINeZ ambice pro nejbližší dobu?

Jiří Černý: Velmi důležité je rozvinout infrastrukturu, pokud možno dokončit BSL-2 a BSL-3 laboratoře pro velmi čistou kultivaci patogenů. Dalším cílem je prohlubovat spolupráci mezi námi i navenek. A třetí, asi nejdůležitější věc, je získat na infrastrukturu nějaké větší finanční zdroje. Takovou první vlaštovkou je grant, který Honza získal od farmaceutické firmy MERK.

Jan Dvořák: Já bych řekl, že budeme pracovat, psát publikace a školit studenty, od toho tady jsme. Publikování je alfou a omegou naší práce. Takové ty bombastické titulky, že VĚDCI PATENTOVALI NOVÝ LÉK ČI VAKCÍNU… to samozřejmě stojí na základním výzkumu. A pokud kvalitní základní výzkum nebude, nebudou ani ty aplikace. Představa, jaká tu byla před pár lety, že podpoříme hlavně aplikovaný výzkum, byla trochu mylná. Nemáte-li základy, nemůžete stavět dům. Podstatný je základní výzkum, který na sebe váže další aplikace. Žádná univerzita nemůže mít kvalitní výuku a vysoké hodnocení, pokud nemá kvalitní vědu a kvalitní výstupy. To všichni víme a současné vedení univerzity si to velmi dobře uvědomuje. Pokud tu nebude kvalitní základní výzkum, nebude nic jiného. Kvalitní kádry samozřejmě přitahují finanční prostředky na vědu, ale i kvalitní studenty. Je to efekt valící se koule.

Rozhovor připravila: Lenka Prokopová

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content