„Mám před sebou jejich identifikační karty, což je taková občanka,“ ukazuje mnohostránkové sešity Karolína Brandlová z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity. „Každé zvíře je vyfocené z levé a z pravé strany. V kartách jsou uvedené všechny informace, jako kde se nachází, kde a kdy se narodilo nebo zda je to samec nebo samice. Je tam také uveden počet pruhů a kód toho, jak jsou uspořádané. Pruhy slouží v podstatě jako otisk prstů, jsou jedinečné, zůstávají celý život stejné a my zvířata podle nich dokážeme rozlišit i spolehlivěji než za pomoci DNA, která je u všech v současnosti podobná,“ vysvětluje Karolína Brandlová.
Dospělý samec antilopy dorůstá v kohoutku až do 180 centimetrů, může mít až metr dlouhé rohy a dosahuje váhy až tisíc kilogramů. I přes svoji velikost si však antilopy udržují ladnost.
Jména antilop
Antilopy mají také jména. „Mají identifikační čísla, ale to je nepraktické v terénu, jednodušší je používání jmen. Když jsme začínali, jména byla téměř výhradně v místních jazycích. Postupem času zařazujeme už i taková, která nám zrovna přijdou na mysl,“ vysvětluje vědkyně.
Záchrana největší antilopy na světě začala v roce 2000 a čeští vědci se na ní podílejí od samého počátku. Naposledy byli v rezervacích Fathala a Bandia začátkem letošního roku. Zvířata fotili a na základě kojení se snažili identifikovat matky a jejich mláďata.
„Jsou jedinci, kteří jsou běžně viditelní, přijdou k autu, nebojí se ho, krásně se nastaví, takže máme fotky z obou stran někdy i během jednoho dne. Ale pak jsou tací, které za celou dobu vidíme jednou nebo se schovávají, a pak je možné, že žádnou fotku za celý pobyt nemáme,“ popisuje proces focení antilop doktorandka Ema Cetkovská. Antilopy se většinou fotí z terénního automobilu.
Nebezpeční pštrosi
„Letos se bály, protože nejsou zvyklé na přikrmování, takže nejsou zvyklé na to, že by se tam pohybovali lidé mimo auto. My jsme z auta nevylézali. Když jsme uvnitř a dáváme pozor, jestli kolem nejsou zvířata jako pštrosi nebo buvoli, tak nám nic nehrozí,“ ujišťuje doktorandka.
Nejnebezpečnějším zvířetem je podle zkušeností Karoliny Brandlové pštros. „Je to zvíře velmi zvídavé a zároveň nepříliš inteligentní. Když jsme pracovali mimo auto, přišel pštros a začal se prohlížet v zrcátku auta. Bránil nám k přístupu, protože se mu líbilo zrcátko. S pštrosem úplně příjemná dohoda není,“ vypráví.
Letos se v obou rezervacích narodilo přibližně 20 mláďat. Cílem vědců je vrátit antilopy, které tu žijí, zpět do Národního parku Niokolo-Koba. V současnosti jich tu ve volné přírodě žije podle odhadu vědců 200 až 250.
Zdroj: iROZHLAS
Foto: Andrea Skalická
Podobné články
Olympijský vítěz, mistr světa a vítěz ankety o nejlepšího sportovce České republiky. Dost na to, aby porota ankety Sportovec roku 2024 na ČZU ani na chvíli nezaváhala. Rychlostní kanoista Josef Dostál se svým životním mottem „Nejen žíti, plouti je nutno“
Uprostřed pašijového týdne se v samém srdci kampusu České zemědělské univerzity budeme moci naladit na nadcházející velikonoční svátky. Šedivé úterý s datem 15. a Škaredá středa s datem 16. dubna budou patřit velikonočním trhům, které už na univerzitě mají tradici.
