Česká zemědělská univerzita v Praze úspěšně prošla mezinárodním hodnocením své činnosti v programu Evropské asociace univerzit

Co vedlo ČZU k tomu, aby podstoupila mezinárodní hodnocení IEP?

Je to dobrovolná aktivita a pomůže nám k dalšímu rozvoji prostřednictvím zpětné vazby od renomovaných odborníků, kteří na ČZU nahlížejí nezaujatě a bez předsudků, které nás samotné mohou omezovat. Hodnocení zužitkujeme nejen při rozvoji naší činnosti, ale usnadní nám i procesy spojené s posuzováním univerzity Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství (NAÚ). V současné době procházíme vnějším hodnocením institucionálního prostředí právě Národním akreditačním úřadem, prostřednictvím mezinárodního hodnocení deklarujeme otevřenost pro nezaujatý názor odborníků v rámci rozvoje našeho institucionálního prostředí. Tuto skutečnost by měl NAÚ zohlednit.

Můžete nám celý proces přiblížit? Kdo vlastně naši univerzitu hodnotí a za jakých podmínek?

Hodnocení se uskutečňuje pod nezávislou asociací, univerzitám zprostředkovává nezaujatý vhled vedoucí ke zpětné vazbě, která není zatížena např. legislativním rámcem konkrétní země nebo specifiky oné univerzity. Což je samozřejmě na druhou stranu nevýhoda. Hodnotící komise nemá úplný přehled o tom, jak jsou vysoké školy v dané zemi konkrétně financovány a jaké legislativní nároky jsou na ně kladeny. Financování ČZU je samozřejmě klíčové a promítá se takřka do všech činností. Je tedy třeba komisi pečlivě vysvětlovat souvislosti, protože systém financování přímo ovlivňuje kvalitu vzdělávání i dlouhodobý rozvoj univerzity.

Samotné hodnocení je dobrovolné. Univerzita je vyzvána, aby připravila sebehodnotící zprávu, kterou formuluje „self-evaluation team“ složený ze zástupců fakult, jednotlivých grémií a studentů. Zpráva má podobu určitého kritického pohledu na činnosti ČZU – např. systém řízení, systém zajišťování a vnitřní hodnocení kvality, oblast vzdělávací činnosti, vědy a výzkumu, internacionalizace.

Co následuje poté, co je připravena sebehodnotící zpráva?

V tom okamžiku je nominována mezinárodní hodnotící komise odborníků, kteří mají zkušenosti s řízením vysokých škol nebo fakult v rámci EU. Jsou to například bývalí rektoři a děkani. Ti se prostřednictvím zprávy seznámí s tím, jak vnímá vysoká škola sama sebe, kde si myslí, že má klady či zápory. Poté členové komise přijedou dvakrát na hodnocenou univerzitu. Při první návštěvě se odděleně setkávají s vedením univerzity, vedením fakult, se zaměstnanci a studenty, tyto skupiny se nemohou vzájemně ovlivňovat. Komise tak má zpětnou vazbu od každého důležitého článku univerzity zvlášť.

V průběhu druhé návštěvy se diskutovaly záležitosti, které nebyly z předchozích rozhovorů zcela jasné. Její součástí bylo i setkání s aktéry mimo univerzitu, se zástupci z praxe a s našimi absolventy. Komise tak získala nezaujatý pohled odborníků působících mimo ČZU. Poté jsme obdrželi finální zprávu popisující dění na univerzitě z pohledu mezinárodních standardů.

Jak přesně probíhá hodnotící pohovor?

Celý proces má předem stanovená kritéria a posloupnost. Komise si nejprve odděleně promluví s rektorem, prorektory, děkany, proděkany, akademickými pracovníky, studenty atd.  Přesně vymezenými tématy rozhovorů získá představu o skutečném dění na univerzitě a názorech akademické obce. Členové komise taktéž diskutovali s našimi senátory velkých i malých senátů, se zástupci vědeckých rad a mezinárodní vědecké rady.

Jaký má univerzita z takového hodnocení praktický užitek?

Jde o velmi cennou zpětnou vazbu jak pro vedení univerzity a fakult, tak i pro grémia ČZU, obzvlášť pro Radu pro vnitřní hodnocení. V současné době vedení ČZU analyzuje závěry a doporučení, dochází ke stanovení priorit rozvoje v závislosti na doporučeních hodnotící komise. Já jako člen vedení odpovědný za systém řízení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti vnímám hodnocení jako nástroj, který je v první řadě využitelný v oblasti rozvoje kvality výuky uskutečňované na ČZU. Byl jsem potěšen, že komise pozitivně vnímala mechanismy, které má ČZU vnitřně zavedeny v rámci systému hodnocení kvality – např. každoroční hodnocení studijních programů, tedy práci s daty z našich systémů. V této souvislosti stojí za zmínku i nově zaváděný reportingový systém, kdy garanti studijních programů získají data o svých studijních programech „jedním klikem“. Tento systém bude garantům představen začátkem příštího roku a sníží jejich administrativní zátěž. Samozřejmě se doporučení vzešlá z hodnocení dotýkají často diskutovaných témat, jako je neúspěšnost studia, standardy kvality výuky atd.  Mnoho diskutovaných témat již ČZU řeší v rámci centralizovaných rozvojových projektů.

Zaujalo členy komise něco během hodnocení univerzity?

Zdůrazňovali, že je potřeba stále více využívat synergie jednotlivých pracovišť, tzn. kateder, fakult a rektorátních pracovišť v průběhu plnění strategických cílů celé ČZU. Byli překvapeni vysokou autonomií fakult v rámci řídících procesů. Já však tuto autonomii vnímám jako logický prvek postavení fakult v rámci vysokých škol v České republice. V tomto ohledu může být praxe v zahraniční zásadně odlišná.

Informovali jste zaměstnance o výsledcích hodnocení?

Finální hodnotící zpráva je zveřejněna na intranetu ČZU, takže se s ní může seznámit každý zaměstnanec.

Proces hodnocení je v tuto chvílí definitivně uzavřen?

Za nějakou dobu může ČZU iniciovat doplňující hodnocení, tedy jakýsi follow-up, kde lze posoudit rozvoj jednotlivých oblastí dosažený od prvního hodnocení.

Ptala se: Karla Mráčková